TEXT 16

Tekst

Verš

evaṁ pravartitaṁ cakraṁ
nānuvartayatīha yaḥ
aghāyur indriyārāmo
moghaṁ pārtha sa jīvati

Synonyms

Synonyma

evam — således; pravartitam — etableret af Vedaerne; cakram — cyklus; na — ikke; anuvartayati — følger; iha — i dette liv; yaḥ — den, som; agha-āyuḥ — hvis liv er fuldt af synder; indriya-ārāmaḥ — tilfreds i sansenydelse; mogham — til ingen nytte; pārtha — O Pṛthās søn (Arjuna); saḥ — han; jīvati — lever.

evam — takto; pravartitam — stanovený Vedami; cakram — koloběh; na — ne; anuvartayati — převezme; iha — v tomto životě; yaḥ — ten, kdo; agha-āyuḥ — jehož život je plný hříchů; indriya-ārāmaḥ — spokojený ze smyslového požitku; mogham — zbytečně; pārtha — ó synu Pṛthy (Arjuno); saḥ — on; jīvati — žije.

Translation

Překlad

Min kære Arjuna, den, der i dette menneskeliv ikke følger det af Vedaerne således etablerede kredsløb af offerhandlinger, lever med sikkerhed et liv i synd. En sådan person, der kun lever for at tilfredsstille sine sanser, lever forgæves.

Můj milý Arjuno, ten, kdo v lidském životě nepřijme za svůj koloběh oběti takto stanovený Vedami, vede život plný hříchu. Žije pouze pro ukojení smyslů, a proto žije zbytečně.

Purport

Význam

FORKLARING: Her fordømmer Herren mammonfilosofien “arbejd hårdt og nyd sansetilfredsstillelse”. Den ovennævnte cyklus af yajñaer er absolut nødvendig for dem, der gerne vil nyde den materielle verden. Den, der ikke følger disse regler, lever livet farligt og vil blive mere og mere fortabt. Ifølge naturens lov er den menneskelige livsform især beregnet til selverkendelse på en af tre måder, nemlig igennem karma- yoga, jñāna-yoga eller bhakti-yoga. Transcendentalisterne, der er hævet over last og dyd, behøver ikke slavisk at efterleve de påbudte yajñaer, men de, der er involveret i sansenydelse, bliver nødt til at rense sig via det ovennævnte kredsløb af yajñaer. Der er forskellige former for handlinger. De, der ikke er Kṛṣṇa-bevidste, er utvivlsomt involveret i en sanselig bevidsthed, hvorfor det er nødvendigt for dem med fromme handlinger. Yajña-systemet er tilrettelagt således, at personer med en sanselig bevidsthed kan tilfredsstille deres ønsker uden at blive indviklet i reaktionerne på sansetilfredsstillende handlinger.

Verdens velstand afhænger ikke af vores egen indsats, men af den Højeste Herres bagvedliggende arrangement, der iværksættes direkte af halvguderne. De forskellige yajñaer er derfor rettet mod de særlige halvguder, der omtales i Vedaerne. Indirekte er det praktisering af Kṛṣṇa-bevidsthed, for når man behersker udførelsen af yajñaer, bliver man med sikkerhed Kṛṣṇa-bevidst. Men hvis man ikke bliver Kṛṣṇa- bevidst gennem disse yajñaer, regnes sådanne principper ikke for andet end moralkodekser. Man bør derfor ikke begrænse sit fremskridt til moralkodekser, men gå videre og komme til Kṛṣṇa-bevidsthed.

Zde Pán odsuzuje mamonářskou filozofii “těžce pracuj a užívej si smyslového požitku”. Pro ty, kdo si chtějí užívat tohoto hmotného světa, je tedy výše uvedený koloběh konání obětí naprosto nezbytný. Každý, kdo se neřídí těmito pravidly, žije velice nebezpečný život a jeho situace je stále beznadějnější. Je zákonem přírody, že lidská forma života je určena pro seberealizaci. Ti, kdo se přímo věnují seberealizaci jednou ze tří metod — karma-yogou, jñāna-yogou nebo bhakti-yogou — nemusí přísně dodržovat konání předepsaných yajñí; těchto transcendentalistů se zásadně netýkají neřesti a ctnosti. Avšak osoby, které se oddávají smyslovému požitku, se musí výše uvedeným koloběhem obětních obřadů očistit. Lidé jednají různými způsoby. Ti, kteří si nejsou vědomi Kṛṣṇy, jednají s vědomím zaměřeným na smysly, a proto je třeba, aby se věnovali zbožným činnostem. Systém obětí je uzpůsobený tak, aby lidé, jejichž vědomí je zaměřené na smysly, mohli ukojit své touhy, aniž by se zapletli do reakcí za práci konanou s cílem smyslového požitku. Blahobyt světa nezávisí na našem úsilí, ale na skrytém řízení Nejvyššího Pána, které přímo uskutečňují polobozi. Proto jsou yajñi přímo zaměřeny na určité polobohy, jmenované ve Vedách. Zároveň nepřímo slouží rozvinutí vědomí Kṛṣṇy, neboť jakmile člověk ovládá konání yajñí, vědomí Kṛṣṇy se jistě projeví. Pokud ovšem konáním yajñí k vědomí Kṛṣṇy nedospěje, jsou tyto praktiky jen morálními zásadami. Člověk by proto neměl svůj pokrok zastavovat u morálních zásad, ale dostat se nad ně, aby nabyl vědomí Kṛṣṇy.