TEXT 66

Tekst

Verš

nāsti buddhir ayuktasya
na cāyuktasya bhāvanā
na cābhāvayataḥ śāntir
aśāntasya kutaḥ sukham

Synonyms

Synonyma

na asti — der kan ikke være; buddhiḥ — transcendental intelligens; ayuktasya — for den, der ikke er forbundet (med Kṛṣṇa-bevidsthed); na — ikke; ca — og; ayuktasya — for den, der er blottet for Kṛṣṇa- bevidsthed; bhāvanā — forankret sind (i lykke); na — ikke; ca — og; abhāvayataḥ — for den, der ikke er fast forankret; śāntiḥ — fred; aśāntasya — for den, der ikke har fred; kutaḥ — hvor er; sukham — lykke.

na asti — nemůže být; buddhiḥ — transcendentální inteligence; ayuktasya — toho, kdo není spojený (vědomím Kṛṣṇy); na — ne; ca — a; ayuktasya — toho, komu se nedostává vědomí Kṛṣṇy; bhāvanā — ustálená mysl (ve štěstí); na — ne; ca — a; abhāvayataḥ — toho, kdo se neustálil; śāntiḥ — klid; aśāntasya — neklidného; kutaḥ — kde je; sukham — štěstí.

Translation

Překlad

Den, der ikke er forbundet med den Højeste [i Kṛṣṇa-bevidsthed], kan hverken have transcendental intelligens eller et roligt sind, uden hvilke der ingen mulighed er for fred. Og hvordan kan der blive tale om nogen form for lykke uden fred?

Ten, kdo není spojen s Nejvyšším (skrze vědomí Kṛṣṇy), nemůže mít ani transcendentální inteligenci, ani ustálenou mysl, bez nichž nelze dosáhnout klidu. A jak by mohlo bez klidu být nějaké štěstí?

Purport

Význam

FORKLARING: Uden Kṛṣṇa-bevidsthed er fred en umulighed. I kapitel 5, vers 29, bliver det bekræftet, at kun når man forstår, at Kṛṣṇa er den eneste nyder af alle de gode resultater af ofringer og askese, at Han er ejeren af alle universelle manifestationer, og at Han er alle levende væseners virkelige ven, kan man virkelig have fred. Hvis man derfor ikke er Kṛṣṇa-bevidst, kan der intet endeligt mål være for sindet. Forstyrrelser i sindet skyldes, at man mangler et endeligt mål, og når man er sikker på, at Kṛṣṇa er nyderen og ejeren af alting og alles ven, kan man med et uforstyrret sind skabe fred. Den, der er engageret uden et forhold til Kṛṣṇa, lider med sikkerhed altid og er uden fred, uanset hvor meget han ellers udadtil foregiver at have fred og åndeligt fremskridt i livet. Kṛṣṇa- bevidsthed er en selvmanifesteret fredfyldt tilstand, der kun kan opnås i forbindelse med Kṛṣṇa.

Dokud živá bytost nemá vědomí Kṛṣṇy, nemůže žít v klidu. V páté kapitole (5.29) je to doloženo — skutečného klidu může dosáhnout, až bude vědět, že Kṛṣṇa jediný si užívá všech výsledků obětí a askeze, je vlastníkem všech vesmírů a skutečným přítelem všech živých bytostí. Jestliže si tedy někdo není vědom Kṛṣṇy, jeho mysl nemůže mít konečný cíl. Nepokoj každý zažívá proto, že postrádá konečný cíl, ale když si je někdo jistý, že Kṛṣṇa je poživatelem, vlastníkem a přítelem všech a všeho, pak může — s ustálenou myslí — přivodit klid. Ten, kdo jedná bez vztahu s Kṛṣṇou, je tedy vždy plný úzkosti a nenachází klid, ani kdyby sebevíce předstíral vyrovnanost a duchovní pokrok. Vědomí Kṛṣṇy je stav klidu, který se projeví sám od sebe a kterého lze dosáhnout jedině ve vztahu s Kṛṣṇou.