TEXT 62

Tekst

Verš

dhyāyato viṣayān puṁsaḥ
saṅgas teṣūpajāyate
saṅgāt sañjāyate kāmaḥ
kāmāt krodho ’bhijāyate

Synonyms

Synonyma

dhyāyataḥ — idet han tænker på; viṣayān — sanseobjekterne; puṁsaḥ — en persons; saṅgaḥ — tilknytning; teṣu — til sanseobjekterne; upajāyate — udvikles; saṅgāt — fra tilknytning; sañjāyate — opstår; kāmaḥ — begær; kāmāt — fra begær; krodhaḥ — vrede; abhijāyate — manifesteres.

dhyāyataḥ — při rozjímání; viṣayān — o smyslových objektech; puṁsaḥ — osoby; saṅgaḥ — připoutanost; teṣu — ke smyslovým objektům; upajāyate — vyvíjí se; saṅgāt — z připoutanosti; sañjāyate — vyvíjí se; kāmaḥ — touha; kāmāt — z touhy; krodhaḥ — hněv; abhijāyate — projevuje se.

Translation

Překlad

Når man kontemplerer sanseobjekterne, udvikler man tilknytning til dem, fra en sådan tilknytning opstår begær, og fra begær kommer der vrede.

Když osoba rozjímá o smyslových objektech, vyvíjí k nim připoutanost. Z připoutanosti se projevuje chtíč a z chtíče povstává hněv.

Purport

Význam

FORKLARING: Hvis man ikke er Kṛṣṇa-bevidst, udsættes man for materielle begær, når man tænker på sanseobjekterne. Sanserne kræver virkelig beskæftigelse, og hvis de ikke bliver beskæftiget i Herrens transcendentale kærlighedstjeneste, vil de helt sikkert søge beskæftigelse i materialismens tjeneste. Alle i den materielle verden, Herren Śiva og Herren Brahmā indbefattet for ikke at tale om andre halvguder på de himmelske planeter, er underlagt indflydelsen fra sanseobjekterne, og den eneste måde, hvorpå man kan komme ud af denne forlegenhed i den materielle tilværelse, er ved at blive Kṛṣṇa-bevidst. Herren Śiva sad i dyb meditation, men da Pārvatī opildnede ham til sansenydelse, indvilligede han, og som resultat blev Kārtikeya født. Da en af Herrens hengivne, Haridāsa Ṭhākura, som ung på lignende måde blev fristet af selve inkarnationen af Māyā-devī, bestod Haridāsa let prøven på grund af sin uforfalskede hengivenhed til Herren Kṛṣṇa. Som illustreret i det ovenfor citerede vers fra Śrī Yāmunācārya undgår en oprigtig hengiven af Herren al materiel sansenydelse i kraft af sin højere smag for åndelig nydelse i Herrens selskab. Det er hemmeligheden bag fremskridt i denne disciplin. Hvis man ikke er Kṛṣṇa-bevidst, kan man derfor være sikker på at falde igennem, uanset hvor dygtig man ellers måtte være til at beherske sanserne med kunstig undertrykkelse, for den mindste tanke på sansenydelse vil opildne én til at tilfredsstille ens lyster.

Ten, kdo si není vědom Kṛṣṇy, je vydán na pospas hmotným touhám, když rozjímá o smyslových objektech. Smysly vyžadují pravé zaměstnání, a pokud nejsou zaměstnány v transcendentální láskyplné službě Pánu, budou hledat uplatnění ve službách materialismu. Každý v hmotném světě, včetně Pána Śivy a Pána Brahmy — o jiných polobozích na nebeských planetách ani nemluvě — podléhá vlivu smyslových objektů. Jediným způsobem, jak se dostat z tohoto labyrintu hmotné existence, je rozvinout vědomí Kṛṣṇy. Pán Śiva byl jednou pohroužen v hluboké meditaci, ale když ho Pārvatī vybídla ke smyslovému požitku, přijal její návrh, a následkem toho se narodil Kārtikeya. Když byl Haridāsa Ṭhākura mladým oddaným Pána, sváděla ho podobným způsobem inkarnace Māyā-devī, ale Haridāsa díky své ryzí oddanosti Pánu Kṛṣṇovi ve zkoušce snadno obstál. Jak dokládá výše uvedený verš Śrī Yāmunācāryi, Pánův upřímný oddaný se straní všeho hmotného smyslového požitku díky své vyšší chuti, zalíbení v duchovním požitku ve společnosti Pána. To je tajemství úspěchu. Ten, kdo si není vědom Kṛṣṇy, proto může sebelépe ovládat smysly umělým potlačováním, ale nakonec stejně neuspěje, neboť i ta nejnepatrnější myšlenka na smyslový požitek ho dožene k ukojení jeho tužeb.