TEXT 45

Tekst

Verš

trai-guṇya-viṣayā vedā
nistrai-guṇyo bhavārjuna
nirdvandvo nitya-sattva-stho
niryoga-kṣema ātmavān

Synonyms

Synonyma

trai-guṇya — vedrørende den materielle naturs tre kvaliteter; viṣayāḥ — om emnet; vedāḥ — vediske skrifter; nistrai-guṇyaḥ — transcendental til den materielle naturs tre kvaliteter; bhava — bliv; arjuna — O Arjuna; nirdvandvaḥ — uden dualitet; nitya-sattva-sthaḥ — i en ren tilstand af åndelig eksistens; niryoga-kṣemaḥ — fri for ideer om vinding og beskyttelse; ātma-vān — forankret i selvet.

trai-guṇya — týkající se tří kvalit hmotné přírody; viṣayāḥ — na témata; vedāḥ — védská písma; nistrai-guṇyaḥ — transcendentální vůči třem kvalitám hmotné přírody; bhava — buď; arjuna — ó Arjuno; nirdvandvaḥ — bez dvojnosti; nitya-sattva-sthaḥ — v čistém stavu duchovní existence; niryoga-kṣemaḥ — prostý myšlenek na zisk a ochranu; ātma-vān — setrvávající na úrovni vlastního já.

Translation

Překlad

Vedaerne beskæftiger sig hovedsageligt med den materielle naturs tre kvaliteter. Bliv transcendental til disse tre kvaliteter, O Arjuna. Vær fri for al dualitet og for al bekymring om vinding og tryghed og vær forankret i selvet.

Vedy převážně pojednávají o tématech spojených s třemi kvalitami hmotné přírody. Ó Arjuno, staň se transcendentálním vůči těmto kvalitám. Zůstaň nedotčen protiklady, buď prostý veškeré úzkosti kvůli zisku a bezpečí a setrvávej na úrovni svého skutečného já.

Purport

Význam

FORKLARING: Alle materielle aktiviteter er forbundet med handlinger og reaktioner i den materielle naturs tre kvaliteter. Målet med alle materielle handlinger er frugtstræbende resultater, der forårsager trældom i den materielle verden. Vedaerne beskæftiger sig mest med frugtstræbende handlinger for gradvist at ophøje folk i almindelighed fra stadiet af sansetilfredsstillelse til en position på det transcendentale plan. Som Herren Kṛṣṇas ven og elev bliver Arjuna rådet til at hæve sig til Vedānta-filosofiens transcendentale niveau, der starter med brahma-jijñāsā eller spørgsmål om den højeste transcendens. Alle de levende væsener, der er i den materielle verden, kæmper hårdt for tilværelsen. Til dem gav Herren efter skabelsen af den materielle verden den vediske visdom, der vejleder dem i, hvordan de skal leve og blive fri for indviklingen i materie. Efter at handlinger for sansetilfredsstillelse (dvs. karma-kāṇḍa-delen) er overstået, gives muligheden for åndelig erkendelse i Upaniṣaderne, der er dele af forskellige Veda’er, ligesom Bhagavad-gītā er en del af den femte Veda, Mahābhārata. Upaniṣaderne markerer begyndelsen på transcendentalt liv.

Všechny hmotné činnosti znamenají akce a reakce v kategoriích tří kvalit hmotné přírody. Mají přinášet své plody, které každého v hmotném světě poutají. Vedy se většinou zaobírají plodonosnými činnostmi, aby všem pomohly postupně se povznést od uspokojování smyslů na transcendentální úroveň. Arjuna jakožto žák a přítel Pána Kṛṣṇy dostává radu, aby se povznesl na transcendentální rovinu filozofie Vedānty, jež začíná dotazy na nejvyšší transcendenci (brahma-jijñāsā). Všechny živé bytosti, které jsou v hmotném světě, svádějí těžký boj o přežití. Pán jim po stvoření hmotného světa poskytl védskou moudrost, radící jak žít a jak se vyprostit z hmotného zapletení. Po karma-kāṇḍě, činnostech zaměřených na uspokojení smyslů, se nabízí možnost duchovní realizace v podobě Upaniṣad, což jsou části různých Ved, tak jako je Bhagavad-gītā částí páté Vedy neboli Mahābhāraty. Upaniṣady představují začátek transcendentálního života.

Så længe den materielle krop eksisterer, vil der være handlinger og deres medfølgende reaktioner i de materielle kvaliteter. Man må lære at være tålmodig, når man bliver konfronteret med dualiteter som lykke og lidelse eller kulde og varme, og ved at tolerere disse dualiteter holder man op med at bekymre sig om tab og vinding. Denne transcendentale tilstand opnås i fuld Kṛṣṇa-bevidsthed, når man er helt afhængig af Kṛṣṇas gode vilje.

Dokud existuje hmotné tělo, dochází k akcím a reakcím v kategoriích tří hmotných kvalit. Při výskytu takových protikladů, jako je štěstí a neštěstí nebo teplo a zima, se je třeba učit snášenlivosti, a tím se zbavit úzkosti ze zisku a ztráty. Tohoto transcendentálního postavení se dosáhne ve stavu úplného vědomí Kṛṣṇy, kdy živá bytost zcela závisí na Kṛṣṇově vůli.