TEXT 22

Tekst

Verš

yat tu kṛtsna-vad ekasmin
kārye saktam ahaitukam
atattvārtha-vad alpaṁ ca
tat tāmasam udāhṛtam

Synonyms

Synonyma

yat — den, som; tu — men; kṛtsna-vat — som et og alt; ekasmin — til et bestemt; kārye — arbejde; saktam — tilknyttet; ahaitukam — uden årsag; atattva-artha-vat — uden viden om virkeligheden; alpam — meget sparsom; ca — og; tat — den; tāmasam — i mørkets kvalitet; udāhṛtam — siges at være.

yat — to, které; tu — ale; kṛtsna-vat — jako všechno na světě; ekasmin — k jedné; kārye — práci; saktam — připoutaný; ahaitukam — bez příčiny; atattva-artha-vat — bez znalosti pravdy; alpam — nepatrné; ca — a; tat — to; tāmasam — ke kvalitě temna; udāhṛtam — je řečeno, že patří.

Translation

Překlad

Og den meget sparsomme viden, hvor der intet kendskab er til sandheden, men man blot er knyttet til en bestemt slags arbejde, som var det et og alt, siges at være i mørkets kvalitet.

A poznání, na jehož základě je osoba poutána k jednomu druhu práce, která je pro ni vším, a které neobsahuje pravdu a je nepatrné, patří ke kvalitě temna.

Purport

Význam

FORKLARING: Det almindelige menneskes “viden” er altid i mørkets eller uvidenhedens kvalitet, eftersom alle betingede levende væsener bliver født i uvidenhedens kvalitet. Den, der ikke får viden fra autoriteterne eller skrifterne, har kundskab, der begrænser sig til kroppen. En sådan person bekymrer sig ikke om at handle ifølge skrifternes vejledning. For ham er Gud penge, og viden vil sige at tilfredsstille kropslige behov. Den slags viden har ingen forbindelse med den Absolutte Sandhed. Den er mere eller mindre som almindelige dyrs viden, nemlig viden om at spise, sove, forsvare sig og parre sig. Sådan en viden beskrives her som produkt af mørkets kvalitet. Viden om sjælen ud over denne krop kaldes med andre ord for viden i godhedens kvalitet, viden, der frembringer mange teorier og doktriner igennem verdslig logik og intellektuel spekulation, er produkt af lidenskabens kvalitet, og viden, der kun drejer sig om at holde kroppen komfortabel, siges at være i uvidenhedens kvalitet.

Takzvané poznání obyčejného člověka patří vždy ke kvalitě nevědomosti neboli temnoty, neboť každá podmíněná živá bytost se rodí do vlivu kvality nevědomosti. Ten, kdo nevyvine poznání prostřednictvím autorit nebo písem, se vyznačuje poznáním omezeným na tělo. Nejeví zájem o jednání podle pokynů písma. Bohem jsou pro něho peníze a poznáním je uspokojení požadavků těla. Takové poznání nemá s Absolutní Pravdou nic společného. Víceméně se neliší od poznání obyčejných zvířat, která vědí, jak jíst, jak spát, jak se bránit a jak se pářit. Zde se o tomto poznání uvádí, že pochází z kvality temna. Jinými slovy, poznání o duši převyšující tělo patří ke kvalitě dobra, poznání vyznačující se mnoha teoriemi a doktrínami na základě světské logiky a myšlenkové spekulace pochází z kvality vášně a poznání zaměřené pouze na to, jak zajistit pohodlí tělu, patří ke kvalitě nevědomosti.