TEXT 20

Tekst

Verš

āsurīṁ yonim āpannā
mūḍhā janmani janmani
mām aprāpyaiva kaunteya
tato yānty adhamāṁ gatim

Synonyms

Synonyma

āsurīm — dæmoniske; yonim — arter; āpannāḥ — idet de opnår; mūḍhāḥ — de tåbelige; janmani janmani — i fødsel efter fødsel; mām — Mig; aprāpya — uden at opnå; eva — afgjort; kaunteya — O Kuntīs søn; tataḥ — derefter; yānti — de går; adhamām — til det fordømte; gatim — bestemmelsessted.

āsurīm — démonské; yonim — druhy; āpannāḥ — získávající; mūḍhāḥ — pošetilci; janmani janmani — zrození za zrozením; mām — Mě; aprāpya — aniž by dosáhli; eva — jistě; kaunteya — ó synu Kuntī; tataḥ — potom; yānti — jdou; adhamām — zavržené; gatim — místo určení.

Translation

Překlad

Sådanne personer fødes i dæmoniske arter igen og igen og kan aldrig komme til Mig, O Kuntīs søn. Gradvist synker de ned til den mest afskyelige form for eksistens.

Ó synu Kuntī, znovu a znovu se tyto osoby rodí v démonských druzích a nikdy se ke Mně nemohou přiblížit. Postupně klesají do toho nejodpornějšího stavu bytí.

Purport

Význam

FORKLARING: Det er alment kendt, at Gud er fuldstændig barmhjertig, men her ser vi, at Han aldrig er barmhjertig mod dæmonerne. Det fremgår klart, at liv efter liv placeres dæmoniske mennesker i tilsvarende dæmoners moderliv, og uden at opnå den Højeste Herres nåde synker de dybere og dybere ned, så de til sidst får kroppe som hunde, katte og svin. Det fremgår tydeligt, at sådanne dæmoner praktisk taget ingen chance har for at modtage Guds nåde på noget stadie i kommende liv. I Vedaerne (Chāndogya Upaniṣad 5.10.7) står der også, at sådanne personer gradvist synker ned for at blive hunde og svin. I denne forbindelse kan man indvende, at Gud ikke kan siges at være barmhjertig, når Han ikke er barmhjertig mod sådanne dæmoner. Som svar på denne indvending finder vi i Vedānta-sūtra (2.1.34), at den Højeste Herre hader ingen. Anbringelsen af asuraerne eller dæmonerne i den laveste livsstatus er blot en anden side af Hans barmhjertighed. Somme tider bliver asuraer dræbt af den Højeste Herre, men at blive slået ihjel på denne måde er også godt for dem, for i den vediske litteratur finder vi, at alle, der bliver slået ihjel af den Højeste Herre, opnår befrielse. I historien er der mange eksempler på asuraer som Rāvaṇa, Kaṁsa og Hiraṇyakaśipu, for hvem Herren viste Sig i forskellige inkarnationer blot for at slå dem ihjel. Gud viser derfor Sin barmhjertighed mod asuraerne, hvis de er så heldige at blive slået ihjel af Ham.

Je známo, že Bůh je dokonale milostivý, ale zde čteme, že nikdy není milostivý k démonům. Je tu jasně řečeno, že lidé s démonskou povahou jsou život za životem posíláni do lůn podobných démonů, a jelikož nezískávají milost Nejvyššího Pána, propadají se níž a níž, až nakonec dostanou těla koček, psů či prasat. Je srozumitelně uvedeno, že tito démoni nemají prakticky žádnou naději obdržet milost Boha v kterémkoliv stádiu dalšího života. Rovněž Vedy o nich uvádějí, že postupně klesají, až se stanou psy a prasaty. V této souvislosti může někdo namítnout, že bychom Boha neměli prohlašovat za dokonale milostivého, když neprojevuje milost těmto démonům. Odpověď na tuto otázku je následující: Ve Vedānta-sūtře nachazíme, že Nejvyšší Pán nechová proti nikomu zášť. To, že umísťuje asury, démony, na nejnižší úroveň života, je jen další projev Jeho milosti. Někdy asury zabíjí, ale toto zabití je pro ně také prospěšné — z védské literatury se dozvídáme, že každého, koho zabije Nejvyšší Pán, čeká osvobození. V minulosti se mnoha asurům — Rāvaṇovi, Kaṁsovi, Hiraṇyakaśipuovi — zjevil Pán v různých inkarnacích právě proto, aby je zabil. Bůh tedy asurům projevuje svou milost, když mají to štěstí, že je zabije.