TEXT 31

Tekst

Verš

yadā bhūta-pṛthag-bhāvam
eka-stham anupaśyati
tata eva ca vistāraṁ
brahma sampadyate tadā

Synonyms

Synonyma

yadā — når; bhūta — de levende væseners; pṛthak-bhāvam — adskilte identiteter; eka-stham — situeret i enhed; anupaśyati — man prøver at se ved at følge autoriteter; tataḥ eva — derefter; ca — også; vistāram — udbredelsen; brahma — det Absolutte; sampadyate — man opnår; tadā — på det tidspunkt.

yadā — když; bhūta — živých bytostí; pṛthak-bhāvam — různou totožnost; eka-stham — spočívající v jedné; anupaśyati — snaží se vidět prostřednictvím autority; tataḥ eva — pak; ca — také; vistāram — expanze; brahma — Absolutního; sampadyate — dosahuje; tadā — tehdy.

Translation

Překlad

Når et forstandigt menneske ikke længere ser forskellige identiteter på grund af forskellige kroppe, og ser, hvordan levende væsener er udbredt overalt, når det til Brahman-erkendelsen.

Když rozumný člověk přestane vidět různou totožnost na základě různých hmotných těl a uvidí, že bytosti jsou přítomny všude, pozná Brahman.

Purport

Význam

FORKLARING: Når man kan se, at de levende væseners forskellige kroppe opstår på grund af den individuelle sjæls forskellige ønsker og i virkeligheden ikke tilhører selve sjælen, ser man virkelig. I den materielle livsopfattelse ser vi, at den ene person er en halvgud, en anden er menneske, en tredje hund, kat osv. Dette er et materielt syn og ikke det virkelige syn. Denne materielle skelnen skyldes en materiel livsopfattelse. Efter at den materielle krop er tilintetgjort, er den åndelige sjæl den samme. Som følge af sin forbindelse med den materielle natur får den åndelige sjæl forskellige slags kroppe. Når man kan se dette, har man et åndeligt syn. Når man således holder op med at skelne mellem mennesker, dyr, høj, lav osv., bliver man renset i sin bevidsthed og i stand til at udvikle Kṛṣṇa-bevidsthed i sin åndelige identitet. Hvordan man da ser tingene, bliver forklaret i næste vers.

Vidí-li osoba, že různá těla živých bytostí pocházejí z různých tužeb individuálních duší a nepatří k duši samotné, pak skutečně vidí. Máme-li hmotné pojetí života, považujeme někoho za poloboha, někoho za lidskou bytost, psa, kočku a tak dále. To je hmotný, nikoliv pravý pohled a takové hmotné rozlišování je důsledkem hmotného pojetí života. Po zániku hmotného těla jsou si všechny duše rovny. Kvůli styku s hmotnou přírodou dostávají duše různé druhy těl. Když je někdo schopen tuto skutečnost vidět, získává duchovní zrak. Jakmile je takto oproštěn od rozlišování na člověka a zvíře, velké a malé a podobně, jeho vědomí se očistí a bude schopen rozvinout vědomí Kṛṣṇy ve své pravé duchovní totožnosti. Jaký bude potom jeho pohled, je vysvětleno v následujícím verši.