TEXT 13

Tekst

Verš

jñeyaṁ yat tat pravakṣyāmi
yaj jñātvāmṛtam aśnute
anādi mat-paraṁ brahma
na sat tan nāsad ucyate

Synonyms

Synonyma

jñeyam — det, der kan vides; yat — som; tat — det; pravakṣyāmi — Jeg vil nu forklare; yat — som; jñātvā — efter at have forstået; amṛtam — nektar; aśnute — man smager; anādi — uden begyndelse; mat-param — underordnet Mig; brahma — ånden; na — hverken; sat — årsag; tat — den; na — eller; asat — virkning; ucyate — siges at være.

jñeyam — předmět poznání; yat — co; tat — to; pravakṣyāmi — nyní vyložím; yat — co; jñātvā — znající; amṛtam — nektar; aśnute — osoba ochutnává; anādi — bez počátku; mat-param — závislá na Mně; brahma — duchovní podstata; na — ani; sat — příčina; tat — toto; na — ani; asat — následek; ucyate — je řečeno, že je.

Translation

Překlad

Jeg skal nu forklare dig det, der kan vides, hvorved du vil smage det evige. Brahman, ånden, der er uden begyndelse og underlagt Mig, ligger uden for denne materielle verdens årsag og virkning.

Nyní vyložím předmět poznání, a když jej poznáš, okusíš věčnost. Brahman, duchovní podstata, jež je bez počátku a závislá na Mně, leží mimo příčinu a následek tohoto hmotného světa.

Purport

Význam

FORKLARING: Herren har forklaret handlingsfeltet og dets kender. Han har også beskrevet måden, hvorpå man kan forstå handlingsfeltets kender. Nu begynder Han at forklare det, der kan vides, først sjælen og derefter Oversjælen. Igennem viden om kenderen, der både er sjælen og Oversjælen, kan man nyde livets nektar. Som forklaret i kapitel 2 er det levende væsen evigt. Dette bliver også bekræftet her. Jīvaen blev ikke født på noget bestemt tidspunkt. Lige så lidt kan det lade sig gøre for nogen at spore tilbage i historien, hvornår jīvātmāen blev manifesteret fra den Højeste Herre. Han er derfor begyndelsesløs. Dette bliver bekræftet i den vediske litteratur(Kaṭha Upaniṣad 1.2.18): na jāyate mriyate vā vipaścit. Kroppens kender bliver aldrig født og dør aldrig, og han er fuld af viden.

Śrī Kṛṣṇa již popsal pole působnosti a znalce pole, spolu s procesem, který umožňuje znalce pole poznat. Nyní Pán začíná popisovat předmět poznání — nejprve duši a potom Nadduši. Když někdo pozná znalce, duši i Nadduši, může okusit nektar života. Ve druhé kapitole bylo vysvětleno, že živá bytost je věčná, a totéž je potvrzeno i zde. Neexistuje doba narození této jīvy a nikdo nezjistí historii jejího projevení z Nejvyššího Pána. Je tedy bez počátku. Védské spisy to dokládají takto: na jāyate mriyate vā vipaścit (Kaṭha Upaniṣad 1.2.18). Znalec těla se nikdy nerodí a nikdy neumírá, a oplývá poznáním.

Der står også i den vediske litteratur (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.16), at den Højeste Herre som Oversjælen er pradhāna-kṣetrajña-patir guṇeśaḥ, kroppens primære kender og herre over den materielle naturs tre kvaliteter. I smṛti (Padma Purāṇa 6.226.37) står der, dāsa-bhūto harer eva, nānyasyaiva kadācana. De levende væsener står i al evighed i den Højeste Herres tjeneste. Herren Caitanya fastslår det samme i Sin lære. Den Brahman, der beskrives i dette vers, er således den individuelle sjæl, og når ordet Brahman anvendes om det levende væsen, må det forstås, at han kun er vijñāna-brahma i modsætning til ānanda-brahma. Ānanda-brahma er Guddommens Højeste Personlighed.

O nejvyšším Pánu v podobě Nadduše je ve védské literatuře (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.16) také uvedeno, že je hlavním znalcem těla a Pánem tří kvalit hmotné přírody (pradhāna-kṣetrajña-patir guṇeśaḥ). Ve smṛti stojí: dāsa-bhūto harer eva nānyasyaiva kadācana. Živé bytosti jsou věčně služebníky Nejvyššího Pána. To rovněž potvrzuje ve svém učení Pán Caitanya. Popis Brahmanu v tomto verši se tedy týká individuální duše. Když se slova Brahman použije pro živou bytost, myslí se tím, že je vijñāna-brahma, a nikoliv ānanda-brahma. Ānanda-brahma je Nejvyšší Brahman, Osobnost Božství.