Skip to main content

KAPITEL ET:

Kapitola první

Besigtigelse af hærene på Kurukṣetras slagmark

Pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli

TEXT 1:
Dhṛtarāṣṭra sagde: O Sañjaya, hvad gjorde mine sønner og Pāṇḍus sønner efter at have taget opstilling på Kurukṣetras pilgrimssted, kamplystne som de var?
TEXT 1:
Dhṛtarāṣṭra pravil: Ó Sañjayo, co učinili moji a Pāṇḍuovi synové potom, co se s touhou bojovat shromáždili na poutním místě Kurukṣetře?
TEXT 2:
Sañjaya sagde: O Konge, efter at have skuet over hæren, der var opstillet af Pāṇḍus sønner i militær slagorden, gik Kong Duryodhana til sin lærer og talte følgende ord.
TEXT 2:
Sañjaya pravil: Ó králi, po zhlédnutí vojska seřazeného syny Pāṇḍua do vojenského šiku přistoupil král Duryodhana ke svému učiteli a pronesl následující slova.
TEXT 3:
O min lærer, betragt Pāṇḍus sønners mægtige hær, der er blevet opstillet med så stor færdighed af din intelligente discipel, Drupadas søn.
TEXT 3:
Ó můj učiteli, pohleď na mohutné vojsko Pāṇḍuových synů, které tak zkušeně seřadil tvůj inteligentní žák, syn Drupady.
TEXT 4:
Dér i deres hær findes der mange tapre bueskytter, der kan måle sig med Bhīma og Arjuna i kamp – store krigere som Yuyudhāna, Virāṭa og Drupada.
TEXT 4:
V této armádě je mnoho hrdinných lučištníků, kteří se v boji vyrovnají Bhīmovi a Arjunovi — velcí bojovníci, jako například Yuyudhāna, Virāṭa a Drupada.
TEXT 5:
Der er også store heroiske krigere som Dhṛṣtaketu, Cekitāna, Kāśirāja, Purujit, Kuntibhoja og Śaibya.
TEXT 5:
Jsou zde také odvážní a mocní bojovníci, jako je Dhṛṣṭaketu, Cekitāna, Kāśirāja, Purujit, Kuntibhoja a Śaibya.
TEXT 6:
Der er den mægtige Yudhāmanyu, den meget kraftfulde Uttamaujā såvel som Subhadrās søn og Draupadīs sønner. Alle disse krigere er store stridsvognskæmpere.
TEXT 6:
Je tu mocný Yudhāmanyu, velice silný Uttamaujā, syn Subhadry a synové Draupadī. Ti všichni jsou velkými bojovníky na válečných vozech.
TEXT 7:
O du bedste blandt brāhmaṇaer, lad mig fortælle dig om de kaptajner, der specielt egner sig til at lede mine militærstyrker.
TEXT 7:
Ó nejlepší z brāhmaṇů, dovol mi však, abych tě zpravil o velitelích, kteří jsou zvláště způsobilí k vedení mých vojsk.
TEXT 8:
Der er personer som dig selv, Bhīṣma, Karṇa, Kṛpa, Aśvatthāmā, Vikarṇa og Somadattas søn ved navn Bhūriśravā, der altid er sejrrige i kamp.
TEXT 8:
Jsou zde osobnosti, jako například ty sám, Bhīṣma, Karṇa, Kṛpa, Aśvatthāmā, Vikarṇa a Somadattův syn Bhūriśravā, jež vycházejí z boje vždy vítězně.
TEXT 9:
Der er mange andre helte, der er rede til at ofre livet for min skyld. De er alle veludrustede med forskellige slags våben, og alle er de kyndige i den militære videnskab.
TEXT 9:
Je tu i mnoho jiných hrdinů, kteří jsou připraveni za mne položit život. Všichni jsou vyzbrojeni nejrůznějšími zbraněmi a výborně ovládají vojenskou vědu.
TEXT 10:
Vores styrke er umålelig, og vi er fuldt ud beskyttet af bedstefader Bhīṣma, mens Pāṇḍavaernes styrke, der omhyggeligt beskyttes af Bhīma, er begrænset.
TEXT 10:
Naše síla je nezměrná a dokonale nás chrání praotec Bhīṣma, zatímco síla Pāṇḍuovců, pečlivě chráněných Bhīmou, je omezená.
TEXT 11:
Nu må I alle yde bedstefader Bhīṣma fuld støtte derfra, hvor I står på jeres respektive strategiske placeringer i hærens slagorden.
TEXT 11:
Vy všichni, jak tu stojíte na svých příslušných strategických místech, ze kterých hrozí proniknutí do vojenského šiku, musíte nyní praotce Bhīṣmu ze všech sil podpořit.
TEXT 12:
Bhīṣma, Kuru-dynastiet og krigernes store, tapre bedstefader, blæste da højt i sin konkylie og fremkaldte en lyd som en løves brøl til stor glæde for Duryodhana.
TEXT 12:
Bhīṣma, mocný a statečný praotec kuruovské dynastie, potom hlasitě zatroubil na svou lasturu. Vydal zvuk podobný řevu lva, působící Duryodhanovi radost.
TEXT 13:
Derefter istemtes med ét alle konkylier, trommer, pauker, horn og trompeter samtidigt, og den samlede lyd var øredøvende.
TEXT 13:
Poté ostatní najednou rozezněli své lastury, bubny, polnice, trumpety a rohy, které dohromady vytvořily burácivý zvuk.
TEXT 14:
På den anden side blæste både Herren Kṛṣṇa og Arjuna, der befandt sig i en stor stridsvogn, der var forspændt med hvide heste, i deres transcendentale konkylier.
TEXT 14:
Na opačné straně, na velkém válečném voze taženém bílými koňmi, zatroubili na své transcendentální lastury Pán Śrī Kṛṣṇa s Arjunou.
TEXT 15:
Herren Kṛṣṇa blæste i Sin konkylie ved navn Pāñcajanya, Arjuna blæste i sin, Devadatta, og Bhīma, ædedolken, der var kendt for sine herkuliske bedrifter, blæste i sin skrækindjagende konkylie ved navn Pauṇḍra.
TEXT 15:
Pán Kṛṣṇa zadul do své lastury zvané Pāñcajanya, Arjuna do své Devadatty a Bhīma, nenasytný jedlík konající skutky, jež vyžadují obrovskou sílu, zatroubil na svou hrozivou lasturu jménem Pauṇḍra.
TEXTS 16-18:
Kong Yudhiṣṭhira, Kuntīs søn, blæste i sin konkylie, Ananta-vijaya, og Nakula og Sahadeva blæste i konkylierne ved navn Sughoṣa og Maṇipuṣpaka. Den store bueskytte kongen af Kāśī og den mægtige kriger Śikhaṇḍī samt Dhṛṣṭadyumna, Virāṭa og den uovervindelige Sātyaki tillige med Drupada, Draupadīs sønner og de andre såsom Subhadrās stærkarmede søn blæste alle i deres respektive konkylier, O Konge.
TEXTS 16-18:
Král Yudhiṣṭhira, syn Kuntī, zatroubil na svou lasturu jménem Anantavijaya, a Nakula se Sahadevem zaduli do lastur zvaných Sughoṣa a Maṇipuṣpaka. Ó králi, velký lučištník, kterým byl král Kāśī, mocný bojovník Śikhaṇḍī, Dhṛṣṭadyumna, Virāṭa, neporazitelný Sātyaki, Drupada, synové Draupadī a další, jako například syn Subhadry, válečník mocných paží — ti všichni zaduli do svých lastur.
TEXT 19:
Lyden af disse forskellige konkylier var øredøvende. Den genlød både i himmelen og på Jorden og sønderknuste Dhṛtarāṣṭras sønners hjerter.
TEXT 19:
Troubení těchto lastur bylo ohlušující. Znělo nebem i zemí a otřásalo srdci Dhṛtarāṣṭrových synů.
TEXT 20:
På det tidspunkt løftede Arjuna, Pāṇḍus søn, der sad i stridsvognen, hvis flag var mærket med Hanumān, sin bue og beredte sig på at affyre sine pile. O Konge, efter at have betragtet Dhṛtarāṣṭras sønner, der var opstillet i militær slagorden, talte Arjuna disse ord til Hṛṣīkeśa [Herren Kṛṣṇa].
TEXT 20:
Na válečném voze s vlajkou nesoucí znak Hanumāna tehdy Arjuna, syn Pāndua, pozvedl svůj luk a připravil se vyslat šípy. Ó králi, Arjuna pohlédl na Dhṛtarāṣṭrovy syny seřazené ve vojenském šiku a poté řekl Pánu Kṛṣṇovi následující slova.
TEXTS 21-22:
Arjuna sagde: O Du ufejlbarlige, vær god at føre min stridsvogn ind mellem de to hære, så jeg kan se dem, der er til stede her med et ønske om at kæmpe, og mod hvem jeg må dyste i dette store slag.
TEXTS 21-22:
Arjuna řekl: Ó Neselhávající, zajeď prosím s mým vozem mezi obě vojska, abych mohl spatřit bojechtivé přítomné, s nimiž v tomto velkém střetnutí zbraní musím válčit.
TEXT 23:
Lad mig se, hvem der er kommet her for at kæmpe med ønsket om at behage Dhṛtarāṣṭras ondsindede søn.
TEXT 23:
Chci vidět ty, kteří sem přišli bojovat s přáním potěšit zlovolného Dhṛtarāṣṭrova syna.
TEXT 24:
Sañjaya sagde: O Bharatas efterkommer, efter at være blevet tiltalt således af Arjuna kørte Herren Kṛṣṇa den fornemme stridsvogn ind mellem de to hære.
TEXT 24:
Sañjaya řekl: Ó potomku Bharaty, Pán Kṛṣṇa, jehož Arjuna takto oslovil, zajel s jejich skvělým vozem mezi vojska obou soupeřů.
TEXT 25:
I tilstedeværelse af Bhīṣma, Droṇa og alle verdens andre ledere bemærkede Herren: “Se blot, Pārtha, hvordan alle Kuruerne er forsamlede her!”
TEXT 25:
V přítomnosti Bhīṣmy, Dṛony a všech ostatních vládců světa Pán pravil: “Jen pohleď, Pārtho, na všechny shromážděné Kuruovce.”
TEXT 26:
Der blandt begge siders hære kunne Arjuna se sine fædre, bedstefædre, lærere, morbrødre, brødre, sønner, sønnesønner og venner såvel som sine svigerfædre og velyndere.
TEXT 26:
V řadách obou vojsk Arjuna spatřil své otce, dědy, učitele, strýce z matčiny strany, bratry, syny, vnuky, přátele a také tchány a příznivce.
TEXT 27:
Da Kuntīs søn Arjuna så alle disse forskellige venner og slægtninge, blev han overvældet af medfølelse og talte således.
TEXT 27:
Když Arjuna, syn Kuntī, uviděl všechny tyto přátele a příbuzné, přemohl ho soucit a promluvil následovně.
TEXT 28:
Arjuna sagde: Min kære Kṛṣṇa, når jeg ser mine venner og slægtninge til stede foran mig med en sådan kampiver, føler jeg mine lemmer skælve og min mund blive tør.
TEXT 28:
Arjuna řekl: Ó Kṛṣṇo, při pohledu na mé přátele a příbuzné, kteří přede mnou stojí v tak bojovné náladě, cítím, jak se chvějí údy mého těla a vysychá mi v ústech.
TEXT 29:
Hele min krop skælver, hårene rejser sig, huden brænder, og buen Gāṇḍīva falder fra min hånd.
TEXT 29:
Třesu se po celém těle, ježí se mi chlupy, luk Gāṇḍīva mi padá z ruky a kůže mě pálí.
TEXT 30:
Jeg er nu ude af stand til at stå her længere. Jeg glemmer mig selv, og mit sind vakler. Jeg aner kun ondt, O Kṛṣṇa, Du Keśī-dæmonens banemand.
TEXT 30:
Nemohu zde již déle stát. Zapomínám se a má mysl je zcela vyvedena z míry. Ó Kṛṣṇo, hubiteli démona Keśīho, vidím před sebou jen příčiny neštěstí.
TEXT 31:
Jeg ser intet godt komme ud af at dræbe mine egne slægtninge i dette slag, ligesom jeg heller ikke kan tragte efter nogen efterfølgende sejr, kongerige eller lykke, min kære Kṛṣṇa.
TEXT 31:
Nevím, jak může vzejít něco dobrého z toho, když v této bitvě zabiji své vlastní příbuzné, a nemohu si ani přát následné vítězství, království či štěstí, můj milý Kṛṣṇo.
TEXTS 32-35:
O Govinda, til hvilken nytte er et kongerige, lykken eller selve livet, når alle de, for hvem vi ønsker disse ting, nu står over for os på slagmarken? O Madhusūdana, når de lærere, fædre, sønner, bedstefædre, morbrødre, svigerfædre, sønnesønner, svogre og andre slægtninge, der er til stede her, er rede til at ofre deres liv og ejendom, hvorfor skulle jeg da dræbe dem, selv hvis de ellers måtte dræbe mig? O opretholder af alle levende væsener, end ikke i bytte for de tre verdener – for ikke at tale om denne jord – er jeg rede til at kæmpe mod dem. Hvilken glæde kan vi have af at slå Dhṛtarāṣṭras sønner ihjel?
TEXTS 32-35:
Ó Govindo, k čemu nám bude království, štěstí či dokonce sám život, když všichni, pro něž si je můžeme přát, jsou nyní seřazeni na bojišti? Ó Madhusūdano, stojí přede mnou učitelé, otcové, synové, dědové, strýcové ze strany matky, tcháni, vnuci, švagři a ostatní příbuzní, připravení obětovat své životy a majetek — proč bych je měl chtít zabít, třebaže jinak mohou oni zabít mě? Ó udržovateli všech živých bytostí, nejsem připraven s nimi bojovat ani výměnou za tři světy, o této zemi ani nemluvě. Jaké potěšení získáme, když zabijeme Dhṛtarāṣṭrovy syny?
TEXT 36:
Synd vil overvælde os, hvis vi dræber disse angribere. Det er derfor ikke rigtigt af os at slå Dhṛtarāṣṭras sønner og vores venner ihjel. Hvad vil vi vinde derved, O Kṛṣṇa, Du lykkegudindens ægtemand, og hvordan kan vi finde glæde i at dræbe vor egen familie?
TEXT 36:
Jestliže zabijeme takové agresory, dolehne na nás hřích. Pobít Dhṛtarāṣṭrovy syny a naše přátele proto není správné. Co bychom tím získali, Kṛṣṇo, manželi bohyně štěstí, a jak bychom mohli být šťastní, když zabijeme vlastní příbuzné?
TEXTS 37-38:
O Janārdana, skønt disse mennesker er besat af grådighed og intet forkert ser i at dræbe deres egen familie eller strides med venner, hvorfor skulle vi, der kan se forbrydelsen i at udslette en familie, involvere os i disse syndige handlinger?
TEXTS 37-38:
Ó Janārdano, třebaže tito muži se srdci podmaněnými chamtivostí nevidí nic špatného ve zničení svého rodu a v roztržkách se svými přáteli, proč bychom my, kteří zločin ve zničení rodu vidíme, měli spáchat takové hříchy?
TEXT 39:
Med dynastiets udslettelse går den evige familietradition til grunde, og derved bliver resten af familien involveret i irreligion.
TEXT 39:
Se zničením dynastie zaniká věčná rodová tradice, a zbytek rodiny tak propadá bezbožnosti.
TEXT 40:
O Kṛṣṇa, når irreligion er fremherskende i familien, bliver familiens kvinder fordærvede, og kvindestandens fornedrelse giver ophav til uønsket afkom, O Du Vṛṣṇis efterkommer.
TEXT 40:
Ó Kṛṣṇo, potomku Vṛṣṇiho, když v rodině převládá bezbožnost, dochází k mravnímu úpadku žen a následkem znečištění žen přichází na svět nežádoucí potomstvo.
TEXT 41:
Når der sker en forøgelse af den uønskede befolkning, opstår der med sikkerhed en helvedesagtig situation for familien såvel som for dem, der ødelægger familietraditionen. Forfædrene til sådanne fordærvede familier falder ned, for de rituelle offergaver af mad og vand til dem ophører fuldstændigt.
TEXT 41:
Přibývání nežádoucího obyvatelstva nutně způsobí pekelný život jak rodině, tak těm, kteří rodinnou tradici ničí. Předkové takových zkažených rodin poklesnou, protože se jim přestane obětovat jídlo a voda.
TEXT 42:
Igennem de onde gerninger, der begås af dem, der ødelægger familietraditionen og derved giver ophav til uønskede børn, tilintetgøres alle former for samfundsprojekter og aktiviteter til gavn for familien.
TEXT 42:
Špatným jednáním osob ničících rodinnou tradici, jež způsobuje rození nežádoucích dětí, jsou zmařeny společenské plány i činnosti pro blaho rodiny.
TEXT 43:
O Kṛṣṇa, Du folkets opretholder, jeg har hørt fra discipelrækken, at de, hvis familietraditioner er gået til grunde, bestandigt dvæler i helvede.
TEXT 43:
Ó Kṛṣṇo, udržovateli lidstva, od členů učednické posloupnosti jsem slyšel, že ti, kdo ničí rodinné tradice, vždy obývají peklo.
TEXT 44:
Ak, hvor er det mærkeligt, at vi bereder os på at begå yderst syndige handlinger! Fordi vi tilskyndes af begæret efter at nyde kongelig lykke, er vi parate til at dræbe vore egne slægtninge.
TEXT 44:
Ó, jak je podivné, že se chystáme spáchat tak velké hříchy. Hnáni touhou po královském štěstí chceme zabíjet vlastní příbuzné.
TEXT 45:
Det ville være bedre for mig, hvis Dhṛtarāṣṭras sønner med våben i hånd dræbte mig ubevæbnet og modstandsløs på slagmarken.
TEXT 45:
Bylo by pro mě lépe, kdyby mne Dhṛtarāṣṭrovi synové se zbraněmi v rukách zabili na bojišti neozbrojeného a nekladoucího odpor.
TEXT 46:
Sañjaya sagde: Efter at have talt således på slagmarken kastede Arjuna sin bue og sine pile fra sig og satte sig ned i stridsvognen med sindet overvældet af sorg.
TEXT 46:
Sañjaya řekl: Když Arjuna na bitevním poli takto promluvil, odložil luk a šípy a s myslí zaplavenou zármutkem usedl do válečného vozu.