TEXT 15

Tekst

Verš

pāñcajanyaṁ hṛṣīkeśo
devadattaṁ dhanañ-jayaḥ
pauṇḍraṁ dadhmau mahā-śaṅkhaṁ
bhīma-karmā vṛkodaraḥ

Synonyms

Synonyma

pāñcajanyam — konkylien Pāñcajanya; hṛṣīka-īśaḥ — Hṛṣīkeśa (Kṛṣṇa, Herren, som styrer de hengivnes sanser); devadattam — konkylien Devadatta; dhanam-jayaḥ — Dhanañjaya (Arjuna, vinderen af rigdomme); pauṇḍram — konkylien Pauṇḍra; dadhmau — blæste; mahā- śaṅkham — den skrækindjagende konkylie; bhīma-karmā — en, som udfører herkuliske bedrifter; vṛka-udaraḥ — ædedolken (Bhīma).

pāñcajanyam — lastura Pāñcajanya; hṛṣīka-īśaḥ — Hṛṣīkeśa (Kṛṣṇa, Pán, který řídí smysly oddaných); devadattam — lastura Devadatta; dhanam-jayaḥ — Dhanañjaya (Arjuna, uchvatitel bohatství); pauṇḍram — lastura Pauṇḍra; dadhmau — zaduli; mahā-śaṅkham — hrozivá lastura; bhīma-karmā — ten, který koná skutky vyžadující obrovskou sílu; vṛka-udaraḥ — nenasytný jedlík (Bhīma).

Translation

Překlad

Herren Kṛṣṇa blæste i Sin konkylie ved navn Pāñcajanya, Arjuna blæste i sin, Devadatta, og Bhīma, ædedolken, der var kendt for sine herkuliske bedrifter, blæste i sin skrækindjagende konkylie ved navn Pauṇḍra.

Pán Kṛṣṇa zadul do své lastury zvané Pāñcajanya, Arjuna do své Devadatty a Bhīma, nenasytný jedlík konající skutky, jež vyžadují obrovskou sílu, zatroubil na svou hrozivou lasturu jménem Pauṇḍra.

Purport

Význam

FORKLARING: I dette vers bliver Herren Kṛṣṇa omtalt som Hṛṣīkeśa, fordi Han ejer alle sanser. De levende væsener er uadskillelige dele af Ham, og derfor er de også uadskillelige dele af Hans sanser. Upersonalisterne kan ikke redegøre for de levende væseners sanser, og derfor er de altid opsatte på at beskrive alle levende væsener som uden sanser eller som upersonlige. Herren, der befinder Sig i hjertet på alle levende væsener, styrer deres sanser. Men Han styrer alle levende væsener i forhold til deres overgivelse, og i de rene hengivnes tilfælde styrer Han deres sanser direkte. Her på Kurukṣetras slagmark styres Arjunas transcendentale sanser direkte af Herren, og i den forbindelse er Hans særlige navn Hṛṣīkeśa. Herren har forskellige navne alt efter Sine forskellige aktiviteter. Hans navn er for eksempel Madhusūdana, fordi Han dræbte en dæmon ved navn Madhu. Hans navn er Govinda, fordi Han giver køerne og sanserne nydelse. Hans navn er Vāsudeva, fordi Han åbenbarede Sig som Vasudevas søn. Han kaldes Devakī-nandana, fordi Han gjorde Devakī til Sin mor. Hans navn er Yaśodā-nandana, fordi Han berigede Yaśodā i Vṛndāvana med Sine barndomslege. Han kaldes også Pārtha- sārathi, fordi Han fungerede som Sin ven Arjunas vognstyrer. På samme måde er Hans navn Hṛṣīkeśa, fordi Han ledte Arjuna på Kurukṣetras slagmark.

Pán Kṛṣṇa je zde nazýván Hṛṣīkeśa, neboť je vlastníkem všech smyslů. Živé bytosti jsou Jeho nedílnými částmi, a proto jsou jejich smysly také nedílnými částmi Jeho smyslů. Impersonalisté nedovedou vysvětlit, proč mají živé bytosti smysly, a proto se neustále snaží popisovat všechny živé bytosti tak, že jsou beze smyslů neboli neosobní. Pán dlí v srdcích všech živých bytostí a řídí jejich smysly. Řídí je však podle toho, jak se Mu kdo odevzdává, a smysly svých čistých oddaných řídí přímo. Na Kuruovském bitevním poli Pán přímo řídí Arjunovy transcendentální smysly, a z toho pochází Jeho jméno Hṛṣīkeśa. Pán má různá jména podle svých rozmanitých činností — Madhusūdana, protože zabil démona Madhua; Govinda, protože přináší radost kravám a smyslům; Vāsudeva, protože se zjevil jako syn Vasudevy; Devakī-nandana, protože přijal Devakī za svou matku; Yaśodā-nandana, protože věnoval Yaśodě své dětské zábavy ve Vṛṇdāvanu, či Pārtha-sārathi, protože svému příteli Arjunovi sloužil jako vozataj. Hṛṣīkeśa je tedy dalším Jeho jménem, které naznačuje, že svými pokyny vedl Arjunu na Kuruovském bitevním poli.

Arjuna omtales som Dhanañjaya i dette vers, fordi han havde hjulpet sin ældre bror med at fremskaffe rigdomme, da kongen behøvede dem for at bekoste forskellige offerceremonier. På samme måde bliver Bhīma kaldt Vṛkodara, fordi han kunne spise lige så glubende, som han kunne udføre herkuliske bedrifter såsom at dræbe dæmonen Hiḍimba. De forskellige konkylier, der med Herrens som den første blev blæst i af de forskellige personer på Pāṇḍavaernes side, virkede således alle opmuntrende på de kæmpende soldater. Det var derimod ikke tilfældet i den anden lejr, og Herren Kṛṣṇa, den højeste hersker, eller lykkegudinden var heller ikke til stede der, så de var forudbestemt til at tabe slaget. Det var budskabet, som lyden af konkylierne bekendtgjorde.

Arjuna je zde nazýván Dhanañjaya, protože svému staršímu bratrovi pomohl uchvátit bohatství, které tento král potřeboval ke konání různých obětí. Bhīma je zase známý pod jménem Vṛkodara, protože jeho chuť k jídlu byla stejně úžasná jako jeho skutky, například zabití démona Hiḍimby. Lastury, na které troubily různé osobnosti na straně Pāṇḍuovců, počínaje Pánem, tedy vojáky velmi povzbudily. Jejich protivníci postrádali všechny tyto klady, přítomnost Pána Kṛṣṇy, který je nejvyšším vůdcem, i přítomnost bohyně štěstí. Byli tedy předem odsouzeni k porážce. To bylo poselství, které oznámily zvuky lastur.