TEXT 1

Tekst

Verš

dhṛtarāṣṭra uvāca
dharma-kṣetre kuru-kṣetre
samavetā yuyutsavaḥ
māmakāḥ pāṇḍavāś caiva
kim akurvata sañjaya

Synonyms

Synonyma

dhṛtarāṣṭraḥ uvāca — Kong Dhṛtarāṣṭra sagde; dharma-kṣetre — på pilgrimsstedet; kuru-kṣetre — ved navn Kurukṣetra; samavetāḥ — forsamlet; yuyutsavaḥ — med et ønske om at kæmpe; māmakāḥ — min side (mine sønner); pāṇḍavāḥ — Pāṇḍus sønner; ca — og; eva — afgjort; kim — hvad; akurvata — gjorde de; sañjaya — O Sañjaya.

dhṛtarāṣṭraḥ uvāca — král Dhṛtarāṣṭra řekl; dharma-kṣetre — na poutním místě; kuru-kṣetre — na místě jménem Kurukṣetra; samavetāḥ — shromáždění; yuyutsavaḥ — toužící po boji; māmakāḥ — moji (synové); pāṇḍavāḥ — synové Pāṇḍua; ca — a; eva — zajisté; kim — co; akurvata — udělali; sañjaya — ó Sañjayo.

Translation

Překlad

Dhṛtarāṣṭra sagde: O Sañjaya, hvad gjorde mine sønner og Pāṇḍus sønner efter at have taget opstilling på Kurukṣetras pilgrimssted, kamplystne som de var?

Dhṛtarāṣṭra pravil: Ó Sañjayo, co učinili moji a Pāṇḍuovi synové potom, co se s touhou bojovat shromáždili na poutním místě Kurukṣetře?

Purport

Význam

FORKLARING: Bhagavad-gītā er den vidt udbredte teistiske videnskab, der er sammenfattet i Gītā-māhātmya (Forherligelse af Bhagavad-gītā). Der står der, at man skal studere Bhagavad-gītā omhyggeligt under vejledning af en person, der er Śrī Kṛṣṇas hengivne, og forsøge at forstå Bhagavad-gītā uden personlige motiver. Bogen giver selv eksemplet på sådan en klar forståelse, nemlig som den blev forstået af Arjuna, der hørte Bhagavad-gītā direkte fra Herren. Hvis man er så heldig at forstå Bhagavad-gītā via discipelrækken uden selviske fortolkninger, overgår man al vedisk visdom og alle hellige skrifter i verden. Bhagavad-gītā indeholder alt, der findes i andre skrifter, men læseren vil også finde ting, der ikke er at finde andre steder. Det er det særlige ved Bhagavad-gītā. Eftersom den bliver talt direkte af selve Guddommens Højeste Personlighed, Herren Śrī Kṛṣṇa, er den perfektionen af enhver form for teistisk videnskab.

Bhagavad-gītā, která se čte na celém světě, je dílo teistické vědy, shrnuté v eposu Gītā-mahātmya (Oslava Gīty). V něm se dočteme, že Bhagavad-gītu je třeba velmi důkladně studovat s pomocí osoby oddané Śrī Kṛṣṇovi a snažit se ji pochopit, aniž bychom se uchylovali k osobně motivovaným výkladům. Příklad, jak správně pochopit Bhagavad-gītu, najdeme v Gītě samotné — v tom, jak její učení pochopil Arjuna, který ji vyslechl přímo od Pána. Pokud se někomu poštěstí porozumět Bhagavad-gītě touto cestou učednické posloupnosti, bez osobně motivovaných výkladů, překonává tím veškeré studium védského poznání a všech písem světa. V Gītě čtenář najde vše, co obsahují jiná písma, ale i údaje, které se jinde nevyskytují. To je její specifický rys. Je to dílo dokonalé teistické vědy, protože ji přednesl přímo Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství.

Som beskrevet i Mahābhārata danner de emner, som Dhṛtarāṣṭra og Sañjaya diskuterer, grundlaget for denne storslåede filosofi. Det fremgår, at denne filosofi blev udviklet på Kurukṣetras slagmark, der har været et helligt pilgrimssted siden tidernes morgen i den vediske tidsalder. Den blev talt af Herren, da Han personligt var på planeten for at vejlede menneskeheden.

Náměty rozhovoru mezi Dhṛtarāṣṭrou a Sañjayou, vylíčeného v Mahābhāratě, jsou podkladem této vznešené filozofie. Ta byla vyjevena na bitevním poli Kurukṣetry, která je již od dávných védských dob posvátným poutním místem. Tuto filozofii přednesl samotný Pán, když byl osobně přítomen na planetě Zemi, aby poskytl vedení celému lidstvu.

Ordet dharma-kṣetra (et sted, hvor der foregår religiøse ritualer) er vigtigt, for Guddommens Højeste Personlighed var på Arjunas side på Kurukṣetras slagmark. Dhṛtarāṣṭra, Kuruernes fader, nærede stærke tvivl om muligheden for sine sønners endelige sejr. I sin tvivl spurgte han sin sekretær Sañjaya: “Hvad gjorde de?” Han vidste, at både hans egne sønner og hans yngre bror Pāṇḍus sønner var forsamlet på Kurukṣetra fast besluttet på krig. Hans spørgsmål er alligevel vigtigt. Han ønskede intet kompromis mellem fætrene og brødrene, så han ville gerne forsikre sig om sine sønners skæbne på slagmarken. Fordi slaget skulle udkæmpes på Kurukṣetra, der er omtalt andetsteds i Vedaerne som et helligt sted for selv himmelens beboere, frygtede Dhṛtarāṣṭra det hellige steds eventuelle indflydelse på slagets udfald. Han var godt klar over, at det i så fald ville virke til fordel for Pāṇḍus sønner, der fra naturens side var retskafne. Sañjaya, der var elev af Vyāsa, kunne gennem dennes barmhjertighed se Kurukṣetras slagmark for sit indre syn, selv om han befandt sig i Dhṛtarāṣṭras værelse. Dhṛtarāṣṭra udspurgte ham derfor om situationen på slagmarken.

Slovo dharma-kṣetra (místo, kde se konají náboženské obřady), je důležité, neboť na Kuruovském bitevním poli stál Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, na Arjunově straně. Otec Kuruovců Dhṛtarāṣṭra o budoucím vítězství svých synů velmi pochyboval a otázal se svého tajemníka Sañjayi: “Co udělali?” Byl si jistý, že jak jeho synové, tak i synové jeho mladšího bratra Pāṇḍua se shromáždili na Kuruovském poli rozhodnuti bojovat, nicméně jeho otázka je významná. Dhṛtarāṣṭra nestál o kompromis mezi bratranci a bratry a chtěl s jistotou vědět o osudu svých synů na bitevním poli. Jelikož k bitvě mělo dojít na Kurukṣetře, která je na jiném místě ve Vedách označena za místo uctívání — dokonce i pro obyvatele nebeských planet — Dhṛtarāṣṭra se začal velmi bát vlivu svatého místa na výsledek bitvy. Dobře věděl, že tento vliv by byl výhodný pro Arjunu a Pāṇḍuovy syny, neboť byli všichni svou povahou ctnostní. Sañjaya byl žákem Vyāsy a jeho milostí byl schopen toho, že i když seděl v Dhṛtarāṣṭrově komnatě, mohl vidět, co se na Kurukṣetře odehrávalo. Proto se ho Dhṛtarāṣṭra dotazoval na situaci na bitevním poli.

Både Pāṇḍavaerne og Dhṛtarāṣṭras sønner tilhørte samme familie, men Dhṛtarāṣṭras holdning afsløres her. Han henviste med overlæg kun til sine sønner som Kuruer og udelukkede på den måde Pāṇḍus sønner fra familiearven. Man kan således forstå Dhṛtarāṣṭras indstilling til hans nevøer, Pāṇḍus sønner. Ligesom ukrudt bliver luget væk på en rismark, må det forventes lige fra starten af disse hændelser, at på det hellige sted Kurukṣetra, hvor religionens fader, Śrī Kṛṣṇa, var til stede, ville al ukrudt i form af Dhṛtarāṣṭras søn Duryodhana og andre blive udryddet og de helt igennem religiøse personer med Yudhiṣṭhira i spidsen blive genindsat af Herren. Det er betydningen af ordene dharma-kṣetre og kuru-kṣetre ud over deres historiske og vediske betydning.

Pāṇḍuovci i synové Dhṛtarāṣṭry pocházeli ze stejného rodu, ale v tomto verši jsou odhaleny Dhṛtarāṣṭrovy myšlenky — za Kuruovce úmyslně prohlásil pouze své syny, zatímco Pāṇḍuovy syny vydědil. Z toho lze pochopit Dhṛtarāṣṭrovo postavení ve vztahu k jeho synovcům, synům Pāṇḍua. Tak jako se z rýžového pole vytrhává plevel, zde se již od samého počátku událostí očekává, že nežádoucí rostliny, kterými jsou Dhṛtarāṣṭrův syn Duryodhana a ostatní, by měly být na posvátném Kuruovském poli v přítomnosti otce náboženství Śrī Kṛṣṇy zničeny a že Pán prosadí práva veskrze zbožných osob v čele s Yudhiṣṭhirou. To je význam slov dharma-kṣetre a kuru-kṣetre vedle jejich důležitosti z hlediska historie a védské kultury.