Skip to main content

Vyhledávání

Īśo 10
Moderní politikové vydávající se za dhíry jsou ve skutečnosti adhírové a nelze od nich očekávat dokonalé poznání Chce-li člověk dosáhnout pravého vzdělání, musí pokorně naslouchat dhírovi.
Īśo 10
Šrí Íšópanišad nás varuje před tímto nesprávným druhem vzdělání a Bhagavad-gítá nás poučuje, jak pravé poznání rozvíjet. Tato mantra naznačuje, že poznání (vidyā) nám musí přinést dhīra.
Īśo 9
Ti, kdo hrají roli pomocníků takovéto civilizace ve jménu rozvoje vzdělání, nadělají ve skutečnosti víc Rozvíjení vzdělání bezbožnými lidmi je stejně nebezpečné jako vzácný šperk na hlavě kobry. V Hari-bhakti-sudhódaji se rozvoj vzdělání bezbožných lidí přirovnává k dekoraci na mrtvém těle. Cílem opravdového vzdělání má tudíž být seberealizace, to jest realizace duchovních hodnot duše. Vzdělání, jež nevede k této realizaci, musíme pokládat za avidju, čili nevědomost.
Īśo 10
Díky nesprávnému typu vzdělání, který poskytují naše univerzity, působí chlapci na celém světě starším nás Šrí Íšópanišad velmi důrazně upozorňuje, že rozvíjení nevědomosti je něco jiného než rozvíjení poznání
Īśo Úvod
Védské poznání se nazývá śabda-pramāṇa. Další název je śruti. Označuje poznání, k němuž se dojde pomocí sluchu. Transcendentální poznání je poznání, které k nám přichází z oblastí za hranicemi vesmíru. V tomto vesmíru je poznání materiální, zatímco poznání za hranicemi vesmíru, je transcendentální. Tímto způsobem tedy úplného poznání nemůžeme dosáhnout.
Īśo 9
Proto je bezbožná civilizace, zaměřená na takzvaný rozvoj vzdělání, nebezpečnější než civilizace, v níž
Īśo 10
Má se stát vědcem nebo filozofem, bádat v oblasti duchovního poznání a být si vědom toho, že duchovní poznání je trvalé, kdežto poznání materiální končí smrtí těla.
Īśo 9
Moderní civilizace dosáhla značných pokroků v oblasti všeobecného vzdělání, ale výsledkem je, že lidé
Īśo 13
Poskytovat lidským bytostem služby, jako je lékařská péče, sociální pomoc a možnost vzdělání, a současně
Īśo 10
Těchto osmnáct bodů dohromady tvoří proces vývoje skutečného poznání. Velký áčárja Šríla Bhaktivinóda Thákura zastával názor, že všechny formy materiálního poznání jsou pouze Rozvojem materiálního poznání se moderní člověk prostě proměňuje v osla. rouchem duchovna současnou civilizaci jako pekelnou, ale naneštěstí opomíjejí rozvíjení skutečného poznání
Īśo 11
vidyām — skutečné poznání; ca — a; avidyām — nevědomost; ca — a; yaḥ — osoba, která; tat — to; veda — avidyayā — rozvíjením nevědomosti; mṛtyum — opakovaná smrt; tīrtvā — překonávající; vidyayā — rozvíjením poznání
Īśo 1
Védské poznání je neomylné, neboť k nám přichází prostřednictvím dokonalé učednické posloupnosti duchovních Védské poznání přichází z transcendentálních zdrojů a první slovo bylo vysloveno Jím samotným. Podmíněn těmito čtyřmi nedostatky, není člověk schopen podat dokonalou informaci o všeobsáhlém poznání Védské poznání bylo původně sděleno do srdce Brahmy, první stvořené živé bytosti. Brahmá pak rozšířil toto poznání mezi své syny a učedníky, kteří je v průběhu dějin předávali dále.