Skip to main content

Vyhledávání

Přejít na filtry podmínek
hierarchy: Śrīmad-Bhāgavatam
Śrīmad-bhāgavatam 7.15.19
brāhmaṇa není spokojený na úrovni vlastního já, kvůli nenasytnosti smyslů se vytrácí jeho duchovní síla, vzdělání , askeze a sláva, a jeho poznání postupně zaniká.
Śrīmad-bhāgavatam 1.4.23
Vedy jsou původním zdrojem poznání. Neexistuje žádné poznání, ať hmotné či transcendentální, které by nepatřilo k původnímu textu Ved. Původně je podali velicí, významní a vzdělaní profesoři. Védské poznání, které bylo rozdělené na různá odvětví s různými posloupnostmi učedníků, se tak vlastně Nikdo tedy nemůže prohlašovat, že vlastní nějaké nezávislé poznání, které je mimo dosah Ved.
Śrīmad-bhāgavatam 7.12.16
Toto vzdělání se nazývá brahma-jijñāsā a je skutečnou náplní lidského života. Ten, kdo takové poznání postrádá, se nemůže prohlašovat za lidskou bytost; i nadále patří do říše zvířat Sa eva go-kharaḥ — bez tohoto poznání je člověk na úrovni krávy či osla.
Śrīmad-bhāgavatam 7.15.19
toho, který není spokojený na úrovni vlastního já; viprasya — takového brāhmaṇy; tejaḥ — síla; vidyā — vzdělání ; yaśaḥ — sláva; sravanti — vytrácejí se; indriya — smyslů; laulyena — kvůli nenasytnosti; jñānam — poznání
Śrīmad-bhāgavatam 4.2.24
Tři uvedená prokletí stačí, aby se postižený stal netečným jako kámen, pozbyl duchovního poznání a zcela se pohroužil do materialistického vzdělání, které představuje nevědomost.
Śrīmad-bhāgavatam 4.29.50
“Smyslem vzdělání je pochopit Kṛṣṇu a oddanou službu Jemu. Když to člověk nepochopí, jeho vzdělání je falešné.” (Ādi 12.49)
Śrīmad-bhāgavatam 2.4.3-4
Z toho īkṣā trayī, t.j. poznání o vlastním já, poznání o plodonosných činech a logice a také o politice To vše jsou různé obory védského vzdělání, a proto je pokládám za dočasná zaměstnání.
Śrīmad-bhāgavatam 4.21.37
Brāhmaṇové a vaiṣṇavové jsou slavní svými charakteristickými vlastnostmi — snášenlivostí, askezí, poznáním a vzděláním.
Śrīmad-bhāgavatam 7.5.29
Jinými slovy, poznání o oddané službě nemůže být ani nepříznivé, ani v rozporu s etiketou. Prahlādovo spontánní vzdělání je tedy vyzdvihováno jako příznivé a dokonalé.
Śrīmad-bhāgavatam 4.29.50
Když se člověk začne věnovat oddané službě, jeho vzdělání je dovršené.” (Ādi 13.173)
Śrīmad-bhāgavatam 7.14.41
osoba; brāhmaṇam — kvalifikovaný brāhmaṇa; viduḥ — je třeba vědět; tapasā — díky askezi; vidyayā — vzdělání ; tuṣṭyā — a spokojenosti; dhatte — přijímá; vedam — transcendentální poznání známé jako “Véda”; hareḥ
Śrīmad-bhāgavatam 1.12.29
Vedy jsou studnicí poznání, hmotného i duchovního. Toto poznání se však zaměřuje na dokonalost seberealizace. znalci védského poznání. Tito inteligentní lidé studovali dokonce i oddíly týkající se vojenského vzdělání (Dhanur-veda), a proto učiteli tohoto druhu poznání byli rovněž viprové, jako například Droṇācārya a Kṛpācārya.