Vyhledávání
Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 8.245
Vzdělání ve vědomí Kṛṣṇy je vždy transcendentální a je tím nejlepším druhem vzdělání. Hmotné vzdělání má za cíl rozvíjet hmotné uspokojování smyslů. Nad hmotným uspokojováním smyslů se nachází další negativní podoba poznání, zvaná brahma-vidyā neboli neosobní transcendentální poznání. Toto poznání je vyšší.
Rāja-vidyā: královské poznání 1
V hmotném svĕtĕ existuje mnoho stupňů vzdĕlání. Co je tedy rāja-vidyā, královské vzdĕlání a summum bonum poznání? Je to vĕdomí Kršny. Pravé poznání znamená pochopit „kdo jsem“. Nedokážeme-li pochopit, co je naší podstatou, nemůžeme dosáhnout skutečného poznání. Sanátana Gósvámí ovládal mnoho jazyků včetnĕ sanskrtu, ale přesto se zeptal na opravdové poznání.
Śrīmad-bhāgavatam 7.15.19
brāhmaṇa není spokojený na úrovni vlastního já, kvůli nenasytnosti smyslů se vytrácí jeho duchovní síla, vzdělání , askeze a sláva, a jeho poznání postupně zaniká.
Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 8.245
prabhu kahe — Pán se zeptal; kon — jaké; vidyā — poznání; vidyā-madhye — mezi veškerým poznáním; sāra ; rāya kahe — Rāmānanda Rāya odpověděl; kṛṣṇa-bhakti — oddané služby Kṛṣṇovi; vinā — vyjma; vidyā — vzdělání
Bg. 10.32
Vedānta-sūtra, knihy o logice, knihy o náboženství a Purāṇy tvoří čtrnáct druhů učebnic určených k vyššímu vzdělání Z těchto knih poznání představuje Kṛṣṇu ta, která vykládá duchovní poznání neboli adhyātma-vidyā — Vedānta-sūtra
Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 14.88
yadi — jestliže; daiva — transcendentální; siddha — mystik; haya — je; svataḥ-siddha-jñāna — dokonalé poznání z vlastního nitra; tabe — tehdy; śikṣā — vzdělání; vyartha — zbytečné; haya — se stává.
Bg. 9.2
rāja-vidyā — královské vzdělání; rāja-guhyam — královské důvěrné poznání; pavitram — je nejčistší; idam
Śrīmad-bhāgavatam 1.4.23
Vedy jsou původním zdrojem poznání. Neexistuje žádné poznání, ať hmotné či transcendentální, které by nepatřilo k původnímu textu Ved. Původně je podali velicí, významní a vzdělaní profesoři. Védské poznání, které bylo rozdělené na různá odvětví s různými posloupnostmi učedníků, se tak vlastně Nikdo tedy nemůže prohlašovat, že vlastní nějaké nezávislé poznání, které je mimo dosah Ved.
Rāja-vidyā: královské poznání 1
Rāja znamená „král, královské“ a vidyā znamená „poznání“. Toto poznání předčí všechna ostatní a každé jiné poznání je jeho částí nebo se k nĕmu vztahuje. Poznání, které převyšuje tento svĕt a poznání tohoto svĕta, se nazývá uttamam. V hmotném svĕtĕ můžeme usilovat o vzdĕlání či bohatství, ale tyto činnosti nejsou avyayam, protože se Našemu vzdĕlání, titulům, bankovním kontům, rodinĕ — všemu je konec.
Śrīmad-bhāgavatam 7.12.16
Toto vzdělání se nazývá brahma-jijñāsā a je skutečnou náplní lidského života. Ten, kdo takové poznání postrádá, se nemůže prohlašovat za lidskou bytost; i nadále patří do říše zvířat Sa eva go-kharaḥ — bez tohoto poznání je člověk na úrovni krávy či osla.
Śrīmad-bhāgavatam 7.15.19
toho, který není spokojený na úrovni vlastního já; viprasya — takového brāhmaṇy; tejaḥ — síla; vidyā — vzdělání ; yaśaḥ — sláva; sravanti — vytrácejí se; indriya — smyslů; laulyena — kvůli nenasytnosti; jñānam — poznání
Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 24.190
jestliže; adbhuta-krama — toho, kdo dělá úžasné věci; parāyaṇa — oddaných; śīla-śikṣāḥ — vlastnosti a vzdělání ; tiryak-janāḥ — ptáci a zvěř; api — dokonce; kim u — nemluvě o; śruta-dhāraṇāḥ ye — lidé vzdělaní ve védském poznání.