Vyhledávání
Śrīmad-bhāgavatam 1.12.29
Vedy jsou studnicí poznání, hmotného i duchovního. Toto poznání se však zaměřuje na dokonalost seberealizace. znalci védského poznání. Tito inteligentní lidé studovali dokonce i oddíly týkající se vojenského vzdělání (Dhanur-veda), a proto učiteli tohoto druhu poznání byli rovněž viprové, jako například Droṇācārya a Kṛpācārya.
Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 4.67
Podstatou energie samvit je poznání, že Nejvyšší Osobnost Božství je Pán Kṛṣṇa. Veškeré další druhy poznání, jako je například poznání Brahmanu, jsou pouze jeho součásti.
Rāja-vidyā: královské poznání 8
Vzdĕlaní, bohatí a krásní můžeme zůstat padesát, šedesát nebo nanejvýš sto let, avšak pravý život netrvá
Rāja-vidyā: královské poznání 1
Protože Ardžuna není závistivý, vyjevuje mu Kršna toto zvláštní poznání. Nejedná se pouze o poznání teoretické, nýbrž také praktické (vijñāna-sahitam). Poznání získané z Bhagavad- gíty bychom nemĕli přijímat sentimentálnĕ nebo fanaticky. Poznání je jak jñāna, tak vijñāna, teoretická moudrost a vĕdecké poznání. Je tedy důležité, abychom porozumĕli, co o tomto poznání říká Kršna.
Śrīmad-bhāgavatam 2.10.23
hmoty jako je jemnost atd. jsou předměty smyslového vnímání, a dotek nám může zprostředkovat fyzikální poznání Toto smyslové vnímání je zdrojem poznání, a zde je naznačeno, že fyzikální nebo fyziologické poznání je podřízeno poznání o Nejvyšším Já, o kterém se mluví v předchozím verši. Poznání Nejvyššího se může rozšířit na poznání hmotných jevů, ale fyzikální poznání nikoho nedovede k poznání Nejvyššího.
Īśo 10
Má se stát vědcem nebo filozofem, bádat v oblasti duchovního poznání a být si vědom toho, že duchovní poznání je trvalé, kdežto poznání materiální končí smrtí těla.
Bg. 18.63
Pán již vyložil Arjunovi poznání o stavu brahma-bhūta. Je to zásluhou důvěrného poznání. Kṛṣṇa také vyjevuje poznání o Nadduši. To je rovněž poznání Brahmanu, ale na vyšší úrovni.
Bg. 10.4-5
Inteligence je schopnost analyzovat vše ve správném světle, a poznání znamená chápat, co je duše a co Obyčejné univerzitní poznání se týká pouze hmoty a to se zde za poznání neuznává. Mít poznání znamená znát rozdíl mezi duší a hmotou. Akademické poznání je proto neúplné.
Bg. 18.22
Takzvané poznání obyčejného člověka patří vždy ke kvalitě nevědomosti neboli temnoty, neboť každá podmíněná Ten, kdo nevyvine poznání prostřednictvím autorit nebo písem, se vyznačuje poznáním omezeným na tělo. Takové poznání nemá s Absolutní Pravdou nic společného. Zde se o tomto poznání uvádí, že pochází z kvality temna. Jinými slovy, poznání o duši převyšující tělo patří ke kvalitě dobra, poznání vyznačující se mnoha teoriemi
Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 8.245
Vzdělání ve vědomí Kṛṣṇy je vždy transcendentální a je tím nejlepším druhem vzdělání. Hmotné vzdělání má za cíl rozvíjet hmotné uspokojování smyslů. Nad hmotným uspokojováním smyslů se nachází další negativní podoba poznání, zvaná brahma-vidyā neboli neosobní transcendentální poznání. Toto poznání je vyšší.
Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 8.155
hlādinī — energie přinášející potěšení; sat-aṁśe — ve věčnosti; sandhinī — tvořivá energie; cit-aṁśe — v poznání ; samvit — energie poznání; yāre — jež; jñāna — poznání; kari' — považující za; māni — přijímám.
Rāja-vidyā: královské poznání 8
Čánakja Pandita o skutečném vzdĕlání a kvalifikacích pandity řekl: „Moudrý muž pohlíží na každou ženu