Skip to main content

Vyhledávání

Śrīmad-bhāgavatam 4.12.19
Existují různé úrovně získaného poznání — bezprostřední poznání, poznání získané od autorit, transcendentální poznání, nadsmyslové poznání a konečně duchovní poznání. Kdo překoná stádium poznání přijímaného sestupným procesem, dosáhne okamžitě transcendentální úrovně. Na úrovni přímo či nepřímo vnímaného poznání to není možné. Takové transcendentální poznání je projevem zvláštní přízně Nejvyšší Osobnosti Božství.
Śrīmad-bhāgavatam 1.4.23
Vedy jsou původním zdrojem poznání. Neexistuje žádné poznání, ať hmotné či transcendentální, které by nepatřilo k původnímu textu Ved. Původně je podali velicí, významní a vzdělaní profesoři. Védské poznání, které bylo rozdělené na různá odvětví s různými posloupnostmi učedníků, se tak vlastně Nikdo tedy nemůže prohlašovat, že vlastní nějaké nezávislé poznání, které je mimo dosah Ved.
Śrīmad-bhāgavatam 1.12.29
Vedy jsou studnicí poznání, hmotného i duchovního. Toto poznání se však zaměřuje na dokonalost seberealizace. znalci védského poznání. Tito inteligentní lidé studovali dokonce i oddíly týkající se vojenského vzdělání (Dhanur-veda), a proto učiteli tohoto druhu poznání byli rovněž viprové, jako například Droṇācārya a Kṛpācārya.
Śrīmad-bhāgavatam 2.10.23
hmoty jako je jemnost atd. jsou předměty smyslového vnímání, a dotek nám může zprostředkovat fyzikální poznání Toto smyslové vnímání je zdrojem poznání, a zde je naznačeno, že fyzikální nebo fyziologické poznání je podřízeno poznání o Nejvyšším Já, o kterém se mluví v předchozím verši. Poznání Nejvyššího se může rozšířit na poznání hmotných jevů, ale fyzikální poznání nikoho nedovede k poznání Nejvyššího.
Śrīmad-bhāgavatam 7.12.10
Jednota v rozmanitosti představuje pravé poznání, a nepřirozeně se zříkat rozmanitosti tedy nesvědčí o dokonalém poznání monismu. Toto poznání je poznáním dokonalé jednoty.
Śrīmad-bhāgavatam 3.26.2
Poznání je konečnou dokonalostí seberealizace. Vysvětlím ti toto poznání, které přetne uzly připoutanosti k hmotnému světu.
Śrīmad-bhāgavatam 2.9.43
Arjuna dostal radu, že transcendentální poznání může obdržet od realizovaného učitele, když se mu odevzdá Transcendentální poznání nelze získat za peníze. poznání od duchovního mistra tím, že ho zcela uspokojíme. Uspokojení duchovního mistra je jediným prostředkem, jak pochopit transcendentální poznání. Nikdo nemůže porozumět transcendentálnímu poznání pouze na základě znalostí gramatiky.
Śrīmad-bhāgavatam 3.7.39
nimittāni — zdroj poznání; ca — také; tasya — takového poznání; iha — v tomto světě; proktāni — zmíněný ; anagha — neposkvrněný; sūribhiḥ — oddanými; svataḥ — soběstačný; jñānam — poznání; kutaḥ — jak; puṁsām
Śrīmad-bhāgavatam 3.4.30
Transcendentální poznání se dělí na tři kategorie: poznání o neosobním Brahmanu, poznání o všepronikající Nadduši a poznání o Osobnosti Božství. Z těchto tří je zvláště významné transcendentální poznání o Osobnosti Božství, známé jako bhagavat-tattva-vijñāna neboli “zvláštní poznání o Osobnosti Božství”. Toto zvláštní poznání lze získat jedině čistou oddanou službou, nijak jinak.
Śrīmad-bhāgavatam 10.2.19
Poznání je určeno k tomu, aby bylo předáváno. Přestože již existuje rozsáhlé vědecké poznání, kdykoliv vědci či filozofové objeví něco nového, snaží se to opět rozšířit do celého světa, neboť jinak se poznání postupně vytrácí a nikdo z něho nemá prospěch Indie vlastní poznání Bhagavad-gīty, ale naneštěstí z nějakého důvodu toto vznešené poznání, věda o Bohu Kṛṣṇa osobně zjevil jako Śrī Caitanya Mahāprabhu a nařídil všem Indům, aby se ujali úkolu rozšířit poznání
Śrīmad-bhāgavatam 3.10.6
Díky dlouhému pokání a transcendentálnímu poznání o seberealizaci Brahmā vyzrál v praktickém poznání,
Śrīmad-bhāgavatam 6.1.11
Nyní Śukadeva Gosvāmī doporučuje úroveň spekulativního poznání. Postupuje od karma-kāṇḍy ke jñāna-kāṇḍě a navrhuje: prāyaścittaṁ vimarśanam — “Skutečným odčiněním je úplné poznání Vimarśana se vztahuje na rozvoj spekulativního poznání. V Bhagavad-gītě jsou karmī, kteří postrádají poznání, přirovnáni k oslům. Kṛṣṇa říká: