Skip to main content

Vyhledávání

Přejít na filtry podmínek
hierarchy: Bhagavad-gītā taková, jaká je
Bg. 13.19
Pán ve stručnosti popsal tělo, poznání a předmět poznání. Toto poznání se skládá ze tří aspektů: znalce, předmětu poznání a procesu poznání. Vše dohromady se nazývá věda o poznání neboli vijñāna. Čistí oddaní Pána mohou proniknout do dokonalého poznání přímo, zatímco ostatní ne. Poznání a rozvinutí poznání znamenají znát sebe samého na úrovni vědomí Kṛṣṇy.
Bg. 9.2
O poznání v oblasti filozofie či transcendentální vědy tedy není nouze. Nyní Pán říká, že z veškerého takového poznání je devátá kapitola poznáním královským; je esencí všeho poznání, kterého lze nabýt studiem Ved a různých druhů filozofie. Je nejdůvěrnější, protože důvěrné, transcendentální poznání se týká porozumění rozdílu mezi duší a tělem A vrcholem všeho důvěrného poznání — královským důvěrným poznáním — je oddaná služba.
Bg. 18.63
Pán již vyložil Arjunovi poznání o stavu brahma-bhūta. Je to zásluhou důvěrného poznání. Kṛṣṇa také vyjevuje poznání o Nadduši. To je rovněž poznání Brahmanu, ale na vyšší úrovni.
Bg. 10.4-5
Inteligence je schopnost analyzovat vše ve správném světle, a poznání znamená chápat, co je duše a co Obyčejné univerzitní poznání se týká pouze hmoty a to se zde za poznání neuznává. Mít poznání znamená znát rozdíl mezi duší a hmotou. Akademické poznání je proto neúplné.
Bg. 18.22
Takzvané poznání obyčejného člověka patří vždy ke kvalitě nevědomosti neboli temnoty, neboť každá podmíněná Ten, kdo nevyvine poznání prostřednictvím autorit nebo písem, se vyznačuje poznáním omezeným na tělo. Takové poznání nemá s Absolutní Pravdou nic společného. Zde se o tomto poznání uvádí, že pochází z kvality temna. Jinými slovy, poznání o duši převyšující tělo patří ke kvalitě dobra, poznání vyznačující se mnoha teoriemi
Bg. 13.18
Je poznáním, předmětem poznání a cílem poznání. Dlí v srdcích všech.
Bg. 4.33
Účelem všech obětí je dospět do stavu úplného poznání, potom být osvobozen od hmotného utrpení a nakonec než ti, kdo pouze obětují hmotné vlastnictví bez tohoto poznání — dokud totiž člověk postrádá poznání Skutečné poznání vrcholí vědomím Kṛṣṇy, nejvyšším stavem transcendentálního poznání. Bez rozvinutí poznání jsou oběti pouze hmotnými činnostmi. Je lépe, když je cílem poznání.
Bg. 4.38
Když hovoříme o transcendentálním poznání, máme na mysli duchovní porozumění. V tomto smyslu tedy není nic tak vznešeného a čistého jako transcendentální poznání. Nevědomost je příčinou naší spoutanosti a poznání je příčinou našeho osvobození. Toto transcendentální poznání je zralým plodem oddané služby, a když ho někdo trvale vlastní, nemusí Jinými slovy — toto poznání a klid vrcholí vědomím Kṛṣṇy. Takový je závěr Bhagavad-gīty.
Bg. 10.32
Vedānta-sūtra, knihy o logice, knihy o náboženství a Purāṇy tvoří čtrnáct druhů učebnic určených k vyššímu vzdělání Z těchto knih poznání představuje Kṛṣṇu ta, která vykládá duchovní poznání neboli adhyātma-vidyā — Vedānta-sūtra
Bg. 18.18
Poznání, předmět poznání a znalec jsou tři faktory podněcující k jednání.
Bg. 4
Transcendentální poznání
Bg. 9
Nejdůvěrnější poznání