Skip to main content

Vyhledávání

Bg. 13.19
Pán ve stručnosti popsal tělo, poznání a předmět poznání. Toto poznání se skládá ze tří aspektů : znalce, předmětu poznání a procesu poznání. Vše dohromady se nazývá věda o poznání neboli vijñāna . Čistí oddaní Pána mohou proniknout do dokonalého poznání přímo, zatímco ostatní ne. Monisté říkají, že tyto tři věci nakonec splývají v jedno, ale to oddaní nikdy neuznávají. Poznání a rozvinutí poznání poznání. Jinými slovy, poznání není ničím jiným než počátkem dokonalého pochopení oddané služby. To bude důkladně vysvětleno v patnácté kapitole.
Učení šrí kapily 6
Osobnost Božství, Kršnu. Slovo veda znamená „poznání“ a anta znamená „poslední fáze“. Existují různé druhy poznání. Zajímá nás obyčejné poznání týkající se ekonomiky, ale to není skutečné poznání. Je to vedení. Tento druh poznání se nazývá śilpa-jñāna. Skutečné poznání je védské poznání, poznání sebe samého, poznání Boha, poznání našeho vztahu k Bohu a poznání naší povinnosti.
Rāja-vidyā: královské poznání
Kapitola 1.: Rāja-vidyā: královské poznání Kapitola 2.: Poznání za hranicemi sansáry Kapitola 3 .: Poznání Kršnových energií Kapitola 4.: Jak získávají poznání mahátmové, velké duše Kapitola 5 .: Parampará: poznání prostřednictvím učednické posloupnosti Kapitola 6.: Poznání Kršnových příchodů a činností Kapitola 7.: Poznání jako víra v gurua a odevzdanost Kršnovi Kapitola 8.: Jednání s poznáním o Kršnovi
Rāja-vidyā: královské poznání 1
filozofie atd. Co je tedy rāja-vidyā, královské vzdĕlání a summum bonum poznání? Je to vĕdomí Kršny . Pravé poznání znamená pochopit „kdo jsem“. Nedokážeme-li pochopit, co je naší podstatou, nemůžeme dosáhnout skutečného poznání. Když Sanátana Gósvámí opustil vládní službu a poprvé přišel k Čaitanjovi sanskrtu, ale přesto se zeptal na opravdové poznání. „Všeobecnĕ jsem považován za velkého vzdĕlance“, řekl V hmotném svĕtĕ existuje mnoho stupňů vzdĕlání. Nĕkteří lidé neukončí ani základní či středoškolské
Īśo Úvod
Védské poznání se nazývá śabda-pramāṇa. Další název je śruti. Označuje poznání, k němuž se dojde poznání. Transcendentální poznání je poznání, které k nám přichází z oblastí za hranicemi vesmíru . V tomto vesmíru je poznání materiální, zatímco poznání za hranicemi vesmíru, je transcendentální ? Tímto způsobem tedy úplného poznání nemůžeme dosáhnout.
Śrīmad-bhāgavatam 4.12.19
Existují různé úrovně získaného poznání — bezprostřední poznání, poznání získané od autorit , transcendentální poznání, nadsmyslové poznání a konečně duchovní poznání. Kdo překoná stádium poznání osvobozený od tělesného pojetí života, se nacházel na úrovni transcendentálního poznání a dokázal vnímat vnímaného poznání to není možné. Takové transcendentální poznání je projevem zvláštní přízně
Rāja-vidyā: královské poznání 1
Pán odpovĕdĕl: „Proč by sis mĕl myslet, že nemáš dobré vzdĕlání? Dokonale ovládáš sanskrt a perštinu.“
Bg. 9.2
, Yājñavalkya, Śāṇḍilya, Vaiśvānara a konečně Vyāsadeva, autor Vedānta-sūtry. O poznání v oblasti filozofie či transcendentální vědy tedy není nouze. Nyní Pán říká, že z veškerého takového poznání je devátá kapitola poznáním královským; je esencí všeho poznání, kterého lze nabýt studiem Ved a různých druhů filozofie. Je nejdůvěrnější, protože důvěrné, transcendentální poznání se týká porozumění rozdílu mezi duší a tělem. A vrcholem všeho důvěrného poznání — královským důvěrným poznáním — je oddaná služba.
Śrīmad-bhāgavatam 11.8.10
Původní poznání ve společnosti se nazývá Veda a nejpodstatnĕjší částí vedy neboli poznání je vĕdomí inteligentní človĕk naučit, jak si ze všeho poznání brát jeho podstatu, nektar. Včela neztrácí čas tím, že by oslem nosícím tĕžké náklady zbytečného poznání, ale přijmout podstatné poznání, jež vede k vĕčnému životu v blaženosti a poznání. rozdílu mezi včelou a oslem, který nosí tĕžké náklady. Vzdĕlání neznamená stát se intelektuálním
Śrīmad-bhāgavatam 11.25.24
Absolutní poznání je v kvalitĕ dobra, poznání založené na dualitĕ v kvalitĕ vášnĕ a pošetilé , materialistické poznání je v kvalitĕ nevĕdomosti. Poznání založené na Mnĕ je však chápáno jako transcendentální.
Śrīmad-bhāgavatam 2.10.23
zprostředkovat fyzikální poznání. Teplotu předmětu můžeme určit dotekem ruky a chceme-li zjistit vnímání. Toto smyslové vnímání je zdrojem poznání, a zde je naznačeno, že fyzikální nebo fyziologické poznání je podřízeno poznání o Nejvyšším Já, o kterém se mluví v předchozím verši. Poznání Nejvyššího se může rozšířit na poznání hmotných jevů, ale fyzikální poznání nikoho nedovede k poznání Nejvyššího.
Īśo 10
18. Má se stát vědcem nebo filozofem, bádat v oblasti duchovního poznání a být si vědom toho, že duchovní poznání je trvalé, kdežto poznání materiální končí smrtí těla.