Skip to main content

Kapitola 5

5

Kuntí přirovnává Kršnu k lotosům

A Visão do Lótus

namaḥ paṅkaja-nābhāya
namaḥ paṅkaja-māline
namaḥ paṅkaja-netrāya
namas te paṅkajāṅghraye
namaḥ paṅkaja-nābhāya
namaḥ paṅkaja-māline
namaḥ paṅkaja-netrāya
namas te paṅkajāṅghraye

Skládám hluboké poklony Tobĕ, ó Pane, Jehož břicho je poznačeno prohlubní podobnou lotosovému kvĕtu, Jenž jsi neustále ozdobený girlandami z lotosových kvĕtů, Jehož pohled chladí jako lotos a Jenž máš na chodidlech reliéfy lotosů.

Ó Kṛṣṇa, ofereço minhas respeitosas reverências a Ti, cujo abdômen está marcado com uma depressão semelhante a uma flor de lótus, que estás sempre decorado com guirlandas de flores de lótus, cujo olhar é tão refrescante como o lótus e cujos pés estão gravados com um lótus.

Šrímad-Bhágavatam 1.8.22

Śrīmad-Bhāgavatam 1.8.22

Zde jsou uvedeny nĕkteré ze zvláštních znaků na duchovním tĕle Osobnosti Božství, jimiž se Jeho tĕlo liší od ostatních. Toto jsou zvláštní rysy tĕla Nejvyššího Pána. Může se zdát, že Pán vypadá jako jeden z nás, ale na Jeho tĕle jsou zvláštní znaky, kterými se liší od všech ostatních druhů tĕl. Šrímatí Kuntí o sobĕ prohlašuje, že jako žena není způsobilá vidĕt Pána. To je obecné pravidlo, neboť ženy, šúdrové (třída dĕlníků) a dvidža-bandhuové neboli zkažení potomci tří vyšších tříd nemají dostatek inteligence k tomu, aby chápali transcendentální skutečnosti, které se týkají duchovního jména, slávy, vlastností, podob atd. Nejvyšší Absolutní Pravdy. Tyto osoby, i když nemohou porozumĕt duchovnímu jednání Pána, Ho mohou vidĕt v podobĕ arcā-vigraha. Pán sestupuje do hmotného svĕta jako arcā-vigraha, aby obdařil Svou přízní pokleslé duše včetnĕ žen, šúdrů a dvidža-bandhuů. Jelikož pokleslé duše nevidí nic než hmotu, Pán sestupuje milostivĕ do všech nesčetných vesmírů jako Garbhódakašájí Višnu a z lotosovité prohlubnĕ uprostřed Jeho transcendentálního břicha vyrůstá stonek lotosu, na kterém se rodí Brahmá, první živá bytost ve vesmíru. Pán je proto známý jako Pankadžanábhi. Pán Pankadžanábhi přijímá podobu arcā-vigraha (Svoji transcendentální podobu), která může být z různých prvků: ze dřeva, ze zemĕ, z kovu, z drahokamů, z barev, může být nakreslená v písku nebo může být jen v mysli. Všechny tyto podoby Pána jsou vždy ozdobeny girlandami z lotosových kvĕtů a v chrámech, kde jsou uctívány, má vždy vládnout uklidňující atmosféra oddanosti, která upoutá roztĕkanou pozornost neoddaných, kteří jsou neustále pohrouženi do hmotných hádek. Lidé, kteří meditují, uctívají podobu Pána v mysli. Pán je tedy milostivý i k ženám, šúdrům a dvidža-bandhuům; stačí, aby byli ochotni navštívit chrám, kde probíhá uctívání různých Božstev, která pro nĕ byla vytvořena. Lidé, kteří chodí do chrámů, neuctívají modly, jak prohlašují nĕkteří jedinci s chabým poznáním. Všichni velcí áčárjové zakládali chrámy pro uctívání Boha po celé zemi, aby zprostředkovali milost ménĕ inteligentním lidem; nikdo by nemĕl předstírat, že už stádium chrámového uctívání překonal, když přitom náleží do kategorie šúdrů a žen nebo ještĕ nižší. Na Pána bychom se mĕli začít dívat od Jeho lotosových nohou a postupnĕ zvedat zrak ke stehnům, pasu, hrudi a obličeji. Nikdo by se nemĕl pokoušet hledĕt na tvář Pána, dokud si ještĕ nezvykl dívat se na Jeho lotosové nohy. Šrímatí Kuntí byla tetou Pána, a proto se na Pána nezačala dívat od lotosových nohou, jelikož Pán by se mohl stydĕt. Aby ušetřila Pána nepříjemné situace, hledĕla na Jeho pas a svůj pohled postupnĕ zvedala vzhůru k obličeji a pak zpĕt dolů k lotosovým nohám. Tak bylo vše v pořádku.

Eis alguns dos sinais simbólicos específicos do corpo espiritual da Personalidade de Deus, que distinguem Seu corpo dos corpos de todos os demais. Todos esses sinais são aspectos especiais do corpo do Senhor. Kṛṣṇa pode aparecer como um de nós, mas Ele é sempre distinto através de Seus aspectos corpóreos específicos. Śrīmatī Kuntī afirma ser incapaz de ver o Senhor por ser uma mulher. Isso porque as mulheres, os śūdras (a classe operária) e os dvija-bandhus (os descendentes miseráveis das três classes mais elevadas) não têm a inteligência adequada para compreender o tema transcendental relativo ao nome, fama, atributos, formas etc. espirituais da Suprema Verdade Absoluta. Embora sejam incapazes de compreender as atividades espirituais do Senhor, tais pessoas podem vê-lO como a arcā-vigraha, que desce ao mundo material apenas para favorecer as almas caídas, incluindo as mulheres, os śūdras e os dvija-bandhus mencionados acima. Porque tais almas caídas não podem ver nada além da matéria, o Senhor aceita entrar em cada um dos inumeráveis universos como Garbhodakaśāyī Viṣṇu, que faz crescer um caule de lótus da depressão que se assemelha a um lótus no centro de Seu abdômen transcendental, e assim nasce Brahmā, o primeiro ser vivo do universo. Por isso, o Senhor é conhecido como o Paṅkajanābhi. O Senhor Paṅkajanābhi aceita a arcā-vigraha (Sua forma transcendental) em diferentes elementos, a saber, uma forma dentro da mente, uma forma feita de madeira, uma forma feita de terra, uma forma feita de metal, uma forma feita de joias, uma forma feita em gravura, uma forma desenhada na areia etc. Todas essas formas do Senhor estão sempre decoradas com guirlandas de flores de lótus, e deve haver uma atmosfera suavizante no templo de adoração para atrair a atenção ardente dos não-devotos, sempre ocupados em discussões materiais. Os meditadores adoram uma forma dentro da mente. Portanto, o Senhor é misericordioso mesmo para com as mulheres, os śūdras e os dvija-bandhus, contanto que eles concordem em contemplar, no templo de adoração, as diferentes formas feitas para eles. Tais visitantes do templo não são idólatras, como alegam alguns homens com pobre fundo de conhecimento. Todos os grandes ācāryas estabeleceram semelhantes templos de adoração, em todos os lugares, apenas para favorecer os menos inteligentes, e a pessoa não deve se fazer passar por transcendental ao estágio de adoração no templo enquanto, na verdade, está na categoria dos śūdras e das mulheres, ou mais abaixo. Deve-se começar a ver o Senhor a partir de Seus pés de lótus, subindo gradualmente para as coxas, a cintura, o peito e o rosto. Não se deve tentar olhar o rosto do Senhor antes de estar acostumado a ver os Seus pés de lótus. Por ser tia do Senhor, Śrīmatī Kuntī não começou a vê-lO a partir dos pés de lótus, porque o Senhor poderia Se envergonhar. Assim, só para evitar uma situação embaraçosa para o Senhor, Kuntīdevī começou a vê-lO logo acima de Seus pés de lótus, isto é, a partir da cintura do Senhor, elevando-se gradualmente ao rosto, e descendo, então, até os pés de lótus. Assim, tudo está em ordem.

Když vidíme lotosový kvĕt, můžeme si okamžitĕ vzpomenout na Kršnu. Je to podobné jako s milovaným dítĕtem. Vidí-li jeho matka nĕjaké jeho oblečení, jeho boty, malou loďku nebo nĕjakou jinou hračku, okamžitĕ si na nĕj vzpomene: „Tohle jsou boty mého synka. A to jsou jeho hračky. A jeho oblečení.“ To je láska. Takže když nĕkdo opravdu miluje Boha, Kršnu, může na Nĕj vždy vzpomínat.

Quem vê uma flor de lótus pode se lembrar de Kṛṣṇa imediatamente. Por exemplo: se uma mãe ama seu filho e vê uma de suas roupas ou um de seus sapatos ou algum de seus brinquedos, ela imediatamente se lembra da criança. “Oh! Estas roupas e estes sapatos são do meu filho. Estes são os brinquedos do meu filho”. Essa é a natureza do amor. Assim, quem ama realmente a Deus, Kṛṣṇa, pode se lembrar dEle constantemente.

Vzpomínat na Kršnu není tĕžké. Když Kuntídéví popisuje Kršnu, zmiňuje se o lotosových kvĕtech. Podobnĕ, když Kršna popisuje Sám Sebe v Bhagavad-gítĕ, říká: raso 'ham apsu kaunteya. „Jsem chutí tekutin.“ Takže když pijeme vodu, můžeme vzpomínat na Kršnu. Dokonce i když nĕkdo pije alkohol a myslí si: „Chuť tohoto nápoje je Kršna,“ jednoho dne se z nĕho stane velká svatá osoba. Mohu tedy požádat dokonce i opilce, aby se stali vĕdomými si Kršny, a co pak říci o ostatních, protože Kršna říká: raso 'ham apsu kaunteya    —    „Jsem chutí tekutin.“ V této souvislosti se pod pojmem tekutina rozumí voda. Ale alkohol je také tekutina; je to jen zkvašený a destilovaný cukr s melasou a dalšími přísadami. Je to zajisté špatná vĕc, protože je to omamná látka. Díváme-li se na vĕci z určitého pohledu, není špatné nic, ale alkohol je špatný, protože má špatné účinky. V Americe můžete potkat spousty opilců. Rozhodnĕ o nĕ není nouze. Ale já mohu požádat dokonce opilce: „Když pijete víno, vzpomeňte si, že chuť tohoto nápoje je Kršna. Tímto způsobem můžete začít a jednoho dne se z vás stane svĕtec vĕdomý si Kršny.“

Não é difícil lembrar-se de Kṛṣṇa. Aqui, Kuntīdevī descreve Kṛṣṇa referindo-se a flores de lótus. Da mesma forma, quando Kṛṣṇa Se descreve na Bhagavad-gītā, Ele diz, raso ’ham apsu kaunteya: “Eu sou o sabor dos líquidos”. Então, podemos nos lembrar de Kṛṣṇa somente por beber água. Mesmo se alguém estiver tomando uma bebida alcoólica e pensar “o sabor desta bebida é Kṛṣṇa”, ele se transformará, algum dia, numa grande pessoa santa. Então, eu posso pedir até aos bêbados que se tornem conscientes de Kṛṣṇa, o que falar de outras pessoas, porque Kṛṣṇa diz, raso ’ham apsu kaunteya: “Eu sou o sabor dos líquidos”. De um modo geral, neste contexto, “líquido” quer dizer água. Mas bebida alcoólica também é líquido. Ela é feita de açúcar, melado ou outras combinações fermentadas e destiladas. É lógico que é algo ruim, porque inebria. Embora, em um sentido, nada seja ruim, bebida alcoólica não é algo bom, porque tem efeitos negativos. Nos Estados Unidos, existem muitos bêbados, mas eu posso pedir mesmo a eles: “Quando estiverem bebendo vinho, por favor, lembrem-se de que o sabor dessa bebida é Kṛṣṇa. Comecem assim e, um dia, vocês se tornarão pessoas santas, conscientes de Kṛṣṇa”.

Pokud tedy chceme, můžeme si být vĕdomi Kršny za jakýchkoliv okolností. Kršna říká v Bhagavad-gítĕ (10.10):

Assim, Kṛṣṇa é obtenível sob quaisquer circunstâncias, desde que queiramos alcançá-lO. Kṛṣṇa diz na Bhagavad-gītā (10.10):

teṣāṁ satata-yuktānāṁ
bhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ
yena mām upayānti te
teṣāṁ satata-yuktānāṁ
bhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ
yena mām upayānti te

„Tĕm, kteří Mĕ neustále s láskou a oddaností uctívají, dám poznání, s jehož pomocí ke Mnĕ dospĕjí.“ Když nĕkdo skutečnĕ se vší vážností hledá Kršnu, najde Ho všude. Aṇḍāntara-stha-paramāṇu-cayāntara-sthaṁ govindam ādi-puruṣaṁ tam-ahaṁ bhajāmi (Brahma-sanhitá 5.35). Kršna je přítomný ve vesmíru, v našich srdcích, a dokonce i v atomu. Takže není tak tĕžké Ho nalézt, jen musíme znát správný způsob. Je to velice jednoduché a podle pokynu Šrí Čaitanji Maháprabhua učíme tuto metodu zadarmo každého, kdo projeví zájem. Základem je zpívání Haré Kršna mantry. Jakmile začne človĕk zpívat Haré Kršna, okamžitĕ Kršnu pochopí.

“Para aqueles que estão constantemente devotados e Me adoram com amor, Eu dou a compreensão com a qual eles podem vir a Mim”. Alguém que seja realmente muito sério em sua busca encontra Kṛṣṇa em toda parte. Aṇdāntara-stha-paramāṇu-cayāntara-sthaṁ govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi. (Brahma-saṁhitā 5.35) Kṛṣṇa está presente dentro do Universo, dentro de nossos corações e até mesmo dentro do átomo. Por isso, não é tão difícil encontrá-lO, mas deve-se conhecer o processo. Esse processo é muito simples, e, pela ordem de Śrī Caitanya Mahāprabhu, estamos distribuindo esse mesmo processo a todos, sem cobrar nada. O processo é cantar Hare Kṛṣṇa. Tão logo alguém cante Hare Kṛṣṇa, compreenderá Kṛṣṇa.

Podobnĕ se můžeme očistit pouhým nasloucháním nebo přednášením veršů ze Šrímad-Bhágavatamu. Všechno poznání na svĕtĕ, které je možné získat, najdeme ve Šrímad-Bhágavatamu, ať se jedná o literaturu, poezii, astronomii, filozofii, náboženství nebo lásku k Bohu. Śrīmad-bhāgavataṁ pramāṇam amalam. Pouhým čtením Šrímad-Bhágavatamu může človĕk získat nejvyšší vzdĕlání a jeho důkladným studiem si může dokonale osvojit znalosti všech možných témat. Dokonce i když nĕkdo nerozumí ani jednomu slovu z manter Šrímad-Bhágavatamu, samotné vibrace mají takovou moc, že se človĕk očistí pouhým přednášením. Śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ. Slovo puṇya znamená „zbožný“, śravaṇa znamená „naslouchání“ a kīrtanaznamená „zpívání“. Ten, kdo přednáší verše Šrímad-Bhágavatamu nebo jim naslouchá, se automaticky stává zbožným. Aby se človĕk stal zbožným, musí obvykle vynaložit velké úsilí, ale když jednoduše naslouchá veršům Šrímad-Bhágavatamu nebo Bhagavad-gíty, stane se zbožným automaticky. V každém chrámu hnutí pro vĕdomí Kršny je proto pevnĕ stanovena zásada, podle které se každý den koná přednáška, zakládající se na naslouchání a přednášení. V našem hnutí chceme připravovat duchovní vůdce, ale bez naslouchání a přednášení se nikdo nemůže stát vůdcem. V hmotném svĕtĕ to samozřejmĕ možné je, ale nikoliv v duchovním svĕtĕ.

Da mesma forma, simplesmente por ouvir ou cantar os versos do Śrīmad-Bhāgavatam, podemos nos purificar. Qualquer conhecimento que exista no mundo está contido no Śrīmad-Bhāgavatam. Isso inclui literatura, poesia, astronomia, filosofia, religião e amor pelo Supremo. Śrīmad-bhāgavatam pramāṇam amalam. Simplesmente por ler o Śrīmad-Bhāgavatam, consegue-se a educação mais elevada, porque quem o estuda se torna bem versado em todos os assuntos. Mesmo que não se compreenda uma única palavra dos mantras do Śrīmad-Bhāgavatam, as próprias vibrações têm tamanho poder que, apenas por cantá-los, nós nos purificamos. Śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ. A palavra puṇya significa “piedoso”, śravaṇa significa “ouvir”, e kīrtana significa “cantar”. Aquele que canta ou ouve os versos do Śrīmad-Bhāgavatam torna-se piedoso automaticamente. De modo geral, para se tornar piedoso é necessário muito esforço, mas ouvir os versos do Śrīmad-Bhāgavatam ou da Bhagavad-gītā já é suficiente para que a pessoa se torne automaticamente piedosa. Portanto, é um princípio rígido em todos os templos do nosso movimento da consciência de Kṛṣṇa que todos os dias haja uma aula, para que os devotos ouçam e cantem. Nosso movimento destina-se a treinar líderes espirituais, mas sem ouvir e cantar é impossível tornar-se um líder. Isso é possível no mundo material, mas não no mundo espiritual.

mālī hañā sei bīja kare āropaṇa
śravaṇa-kīrtana-jale karaye secana
mālī hañā sei bīja kare āropaṇa
śravaṇa-kīrtana-jale karaye secana

(Čč. Madhja 19.152)

(Caitanya-caritāmṛta, Madhya 19.152)

Nasloucháním a zpíváním se zalévá semínko oddané služby, které nám pomůže vyvinout naše původní vĕdomí.

“Ouvir e cantar rega a semente do serviço devocional, que desenvolve a nossa consciência original”.

Kuntídéví, velká oddaná, nám tedy ve svých modlitbách dává příležitost stát se vĕdomými si Kršny jen tím, že soustředíme svou mysl na lotosový kvĕt, paṅkaja. Paṅka znamená „bláto, bahno“ a ja znamená „vzniknout“. Ačkoliv lotosový kvĕt vyrůstá z bahna, je nejdůležitĕjší kvĕtinou a Kršna ho má velice rád. Kuntídéví proto přirovnává všechny části Pánova tĕla k lotosovým kvĕtům, takže kdykoliv človĕk uvidí lotosový kvĕt, ihned bude myslet na Kršnu: „Kršnova pupeční prohlubeň je jako lotos a z ní vyrůstá stonek lotosu, z nĕhož se zrodil Brahmá, stvořitel tohoto vesmíru. Ve vesmíru je mnoho planet, moří, hor a mĕst plných automobilů a jiných vĕcí, ale celý vesmír vznikl z tohoto lotosu.“

E nestas preces, Kuntīdevī, a grande devota, está nos dando uma oportunidade de nos tornarmos conscientes de Kṛṣṇa simplesmente por concentrarmos nossa mente em paṅkaja, a flor de lótus. Paṅka significa “lama” e ja significa “gerada”. Embora a flor de lótus nasça da lama, ela é a flor mais importante e é muito querida por Kṛṣṇa. Kuntīdevī descreve, portanto, todas as partes do corpo de Kṛṣṇa com referência a flores de lótus, para que, logo que alguém veja uma flor de lótus, pense em Kṛṣṇa: “Oh! O umbigo de Kṛṣṇa é como um lótus e do umbigo de Kṛṣṇa cresce um caule de lótus sobre o qual Brahmā, o criador do Universo, nasce. No Universo, existem muitos planetas, mares, montanhas, cidades com automóveis e coisas variadas, mas o Universo inteiro começou daquele lótus”.

Namaḥ paṅkaja-māline. Z Kršny pochází překrásný lotosový kvĕt, který je zárodkem celého vesmíru. Kršna ale není zdrojem pouze jednoho takového kvĕtu. Není tak chudý, aby nemohl stvořit více než jeden lotosový kvĕt. Stejnĕ jako můžeme udĕlat girlandu z mnoha kvĕtin, Kršna je zdrojem nekonečnĕ mnoha vesmírů, které můžeme přirovnat k velké girlandĕ z lotosů. Takový je Bůh. Yasyaika-niśvasita-kālam athāvalambya    /    jīvanti loma-vilajā jagadaṇḍa-nāthāḥ (Brahma-sanhitá 5.48). Kršna je neomezený. Velice se zajímáme o tuto jednu planetu, ale v Kršnovĕ stvoření je nekonečnĕ mnoho planet. Nemůžeme je spočítat, stejnĕ jako nemůžeme spočítat vlasy na hlavĕ. Taková je povaha Kršnova stvoření. Můžeme dát jiný příklad. Na jednom stromĕ je nekonečnĕ mnoho listů a podobnĕ existuje i nekonečnĕ mnoho planet a nekonečnĕ mnoho vesmírů. Kršna je neomezený.

Namaḥ paṅkaja-māline. De Kṛṣṇa, surge a maravilhosa flor de lótus contendo a semente do Universo inteiro, mas Ele não é a origem de apenas uma dessas flores. Kṛṣṇa não é tão pobre para produzir uma única flor de lótus e, depois, mais nada. Não! Assim como pode ser feita uma guirlanda com muitas flores, Kṛṣṇa é a origem de universos inumeráveis, que podem ser comparados a uma enorme guirlanda de lótus. Assim é Deus. Yasyaika-niśvasita-kālam athāvalambya/ jīvanti loma-vilajā jagadaṇḍa-nāthāḥ (Brahma-saṁhitā 5.48). Kṛṣṇa é ilimitado. Estamos muito interessados neste planeta, mas a criação de Kṛṣṇa contém um número ilimitado de planetas. Nem podemos contar os planetas, do mesmo modo que ninguém pode contar quantos fios de cabelo há na própria cabeça. Essa é a natureza da criação de Kṛṣṇa. Dando outro exemplo, em uma árvore há um número ilimitado de folhas. Da mesma forma, existe um número incontável de planetas e universos. Portanto, Kṛṣṇa é ilimitado.

Kršnovo břicho je jako lotos, zdobí Ho girlanda z lotosů a Jeho oči jsou také přirovnávány k okvĕtním lístkům lotosu (ālola-candraka-lasad-vanamālya-vaṁśī,Brahma-sanhitá 5.31). Takže i když přemýšlíme jen o tomto jediném verši, ve kterém je Kršnovo tĕlo popisováno ve spojení s lotosem, můžeme meditovat celý život o tom, jak je Kršna nádherný, jak je moudrý a jak vytváří celé Své stvoření. To se nazývá meditace neboli přemýšlení o Kršnovi. Dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti 'yaṁ yoginaḥ. Jógí je ten, kdo neustále myslí na Kršnu.

O umbigo de Kṛṣṇa se assemelha ao lótus, Ele está enguirlandado com lótus e Seus olhos são comparados a pétalas de lótus. Ālola-candraka-lasad-vanamālya-vaṁśi (Brahma-saṁhitā 5.31). Assim, se simplesmente pensarmos nesse único verso, o qual descreve Kṛṣṇa em relação ao lótus, podemos meditar durante toda a nossa vida em como Kṛṣṇa é belo, quão inteligente Ele é e em como Ele manifesta Sua criação. Isto é meditação – pensar em Kṛṣṇa. Dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti ’yaṁ yoginaḥ. Um yogī é aquele que sempre pensa em Kṛṣṇa.

Ti, kteří přemýšlejí o nĕčem neosobním, nejsou jógíni. Jejich meditace jednoduše vyžaduje pouze více a více práce (kleso 'dhikaras teṣām avyaktāsakta-cetasām) a nemohou dosáhnout ničeho podstatného. Po meditaci proto řeknou: „Dej mi cigaretu. Nĕjak mi vyschlo v krku.“ To není žádná meditace. Meditace znamená myslet vždy na Kršnu (satataṁ cintayanto mām) a na základĕ pevného slibu usilovat o pokrok ve vĕdomí Kršny (yatantaś ca ḍṛdha-vratāḥ).

Aqueles que pensam em algo impessoal não são yogīs. Sua meditação traz apenas mais dificuldades (kleśo ’dhikaras teṣām avyaktāsakta-cetasām) e eles não conseguem alcançar nada substancial. Por isso, depois da meditação, eles dizem: “Venha cá, dê-me um cigarro. Minha garganta ficou seca. Dê-me um cigarro”. Isso não é meditação. Meditação significa pensar constantemente em Kṛṣṇa (satataṁ kīrtayanto mām) e esforçar-se para avançar em consciência de Kṛṣṇa com determinação inabalável (yatantaś ca dṛḍha-vratāh).

Musíme se očistit. Paraṁ brahma paraṁ dhāma pavitraṁ paramaṁ bhavān. Jelikož Kršna je vždy čistý, nemůžeme se k Nĕmu přiblížit v nečistém stavu. Když ale na Kršnu vždy myslíme a vždy o Nĕm meditujeme, očistíme se. Puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ.Meditaci můžeme provádĕt nasloucháním a opĕvováním a přemýšlení o Kršnovi se pak dostaví automaticky. V tom spočívá metoda uvĕdomování si Kršny. Śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇam. Slovo smaraṇam znamená „vzpomínání“. Když zpíváme a nasloucháme, automaticky přijde vzpomínání a pak se zamĕstnáme uctíváním Kršnových lotosových nohou (sevanam). Potom bychom se mĕli zamĕstnat uctíváním v chrámu (arcanam) a pronášením modliteb (vandanam). Potom se zamĕstnáme jako Kršnovi služebníci (dāsyam), staneme se Kršnovými přáteli (sakhyam) a nakonec Kršnovi vše odevzdáme (ātma-nivedanam). To je způsob, jak rozvíjet vĕdomí Kršny.

Precisamos nos purificar. Paraṁ brahma paraṁ dhāma pavitraṁ paramaṁ bhavān. Pelo fato de Kṛṣṇa ser puro, não podemos nos aproximar dEle impuramente. Todavia, se sempre pensarmos e meditarmos em Kṛṣṇa, certamente nos purificaremos. Puṇya-śravaṇa-kīrtaṇaḥ. Essa meditação torna-se possível através do ouvir e cantar, em decorrência do que o pensar em Kṛṣṇa acontecerá automaticamente. Esse é o processo da consciência de Kṛṣṇa. Śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇam. A palavra smaraṇam significa “lembrar”. Se cantarmos e ouvirmos, a lembrança virá naturalmente e, em seguida, nos ocuparemos em adorar os pés de lótus de Kṛṣṇa (sevanam). Depois, devemos nos ocupar em adorar no templo (arcanam) e oferecer preces (vandanam). Devemos dedicar-nos como servos de Kṛṣṇa (dāsyam), tornarmo-nos amigos de Kṛṣṇa (sakhyam) e entregar tudo o que temos a Kṛṣṇa (ātma-nivedanam). Esse é o processo da consciência de Kṛṣṇa.