Sloka 44

Text 44

Verš

Text

na bālye ’pi matir mahyam
adharme ramate kvacit
nāpaśyam uttamaślokād
anyat kiñcana vastv aham

Synonyma

Synonyms

na — ne; bālye — v dětství; api — skutečně; matiḥ — záliba; mahyam — moje; adharme — v principech bezbožnosti; ramate — užívá si; kvacit — kdykoliv; na — ani; apaśyam — viděl jsem; uttamaślokāt — než Osobnost Božství, Kṛṣṇu; anyat — cokoliv jiného; kiñcana — cokoliv; vastu — podstata; aham — já.

na — not; bālye — in childhood; api — indeed; matiḥ — attraction; mahyam — of me; adharme — in irreligious principles; ramate — enjoys; kvacit — at any time; na — nor; apaśyam — I saw; uttamaślokāt — than the Personality of Godhead; anyat — anything else; kiñcana — anything; vastu — substance; aham — I.

Překlad

Translation

“Nikdy, ani v dětství, mě nepřitahovaly bezvýznamné věci či principy bezbožného života. Nic pro mě nebylo důležitější než Nejvyšší Osobnost Božství.”

I was never attracted, even in my childhood, by insignificant things or irreligious principles. I did not find anything more substantial than the Supreme Personality of Godhead.

Význam

Purport

Mahārāja Khaṭvāṅga je typickým příkladem osoby vědomé si Kṛṣṇy. Takový člověk nevidí nic jako důležité, kromě Nejvyšší Osobnosti Božství, a o ničem v tomto hmotném světě si nemyslí, že to není s Nejvyšším Pánem spojeno. V Caitanya-caritāmṛtě (Madhya 8.274) stojí:

Mahārāja Khaṭvāṅga provides a typical example of a Kṛṣṇa conscious person. A Kṛṣṇa conscious person does not see anything to be important but the Supreme Personality of Godhead, nor does he accept anything within this material world as being unconnected to the Supreme Lord. As stated in Caitanya-caritāmṛta (Madhya 8.274):

sthāvara-jaṅgama dekhe, nā dekhe tāra mūrti
sarvatra haya nija iṣṭa-deva-sphūrti

“Mahā-bhāgavata, pokročilý oddaný, nepochybně vidí všechno, pohyblivé i nehybné, ale nevidí pouze podoby těchto věcí. Spíše všude okamžitě vidí projevenou podobu Nejvyššího Pána.” I když oddaný žije v hmotném světě, nemá s ním nic společného. Nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe. Přijímá hmotný svět ve vztahu k Nejvyšší Osobnosti Božství. Může se věnovat vydělávání peněz, ale potom je využívá k šíření hnutí pro vědomí Kṛṣṇy tak, že nechává stavět velké chrámy a zavádí uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství. Mahārāja Khaṭvāṅga tedy nebyl materialista. Materialista lpí na manželce, dětech, domovu, vlastnictví a mnoha dalších věcech, jež poskytují smyslový požitek, ale jak bylo uvedeno dříve, Khaṭvāṅgu Mahārāje tyto věci nepřitahovaly. Nedovedl ani pomyslet na to, že by existovalo něco, aniž by tím Nejvyšší Pán nesledoval nějaký záměr. Īśāvasyam idaṁ sarvam-vše má svůj vztah k Nejvyšší Osobnosti Božství. Toto vědomí samozřejmě nemohou mít obyčejní lidé, ale ten, kdo se vydá cestou oddané služby podle pokynů uvedených v Nektaru oddanosti, může být v tomto vědomí vycvičen a dosáhnout dokonalého porozumění. Osobě vědomé si Kṛṣṇy není příjemné nic, co by mělo být bez vztahu ke Kṛṣṇovi.

“The mahā-bhāgavata, the advanced devotee, certainly sees everything mobile and immobile, but he does not exactly see their forms. Rather, everywhere he immediately sees manifest the form of the Supreme Lord.” Although a devotee is within the material world, he has no connection with it. Nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe. He accepts this material world in relationship with the Supreme Personality of Godhead. A devotee may be engaged in earning money, but he uses that money for propagating the Kṛṣṇa consciousness movement by constructing large temples and establishing worship of the Supreme Personality of Godhead. Khaṭvāṅga Mahārāja, therefore, was not a materialist. A materialist is always attached to wife, children, home, property and many other things for sense gratification, but, as stated above, Khaṭvāṅga Mahārāja was not attached to such things, nor could he think of anything existing without the purpose of the Supreme Lord. Īśāvāsyam idaṁ sarvam: everything is related to the Supreme Personality of Godhead. Of course, this consciousness is not for the ordinary person, but if one takes to the path of devotional service, as prescribed in The Nectar of Devotion, he can be trained in this consciousness and attain perfect understanding. For a Kṛṣṇa conscious person, nothing is palatable without a relationship with Kṛṣṇa.