Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 9.9.28

Verš

deho ’yaṁ mānuṣo rājan
puruṣasyākhilārthadaḥ
tasmād asya vadho vīra
sarvārtha-vadha ucyate

Synonyma

dehaḥ — tělo; ayam — toto; mānuṣaḥ — lidské; rājan — ó králi; puruṣasya — živé bytosti; akhila — všeobecný; artha-daḥ — pro prospěch; tasmāt — z toho důvodu; asya — těla mého manžela; vadhaḥ — zabití; vīra — ó hrdino; sarva-artha-vadhaḥ — zmaření veškerých blahodárných příležitostí; ucyate — je řečeno.

Překlad

“Ó králi, toto lidské tělo má sloužit ke všeobecnému prospěchu. Jestliže je předčasně zabiješ, zmaříš tím všechny blahodárné příležitosti lidského života, ó hrdino.”

Význam

Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura zpíval:

hari hari viphale janama goṅāinu
manuṣya-janama pāiyā,

rādhā-kṛṣṇa nā bhajiyā,
jāniyā śuniyā viṣa khāinu

Lidské tělo je nesmírně cenné, protože v něm může živá bytost pochopit pokyny Kṛṣṇy a dosáhnout svého konečného cíle. To, čeho má živá bytost v hmotném světě docílit, je, aby se vrátila domů, zpátky k Bohu. Každý v hmotném světě dychtí po štěstí, ale jelikož nezná svůj konečný cíl, mění těla jedno za druhým. Když však dostane příležitost získat lidské tělo, může se věnovat naplnění čtyř principů: dharma, artha, kāma a mokṣa, a řídí-li se náležitými pravidly, bude po osvobození dělat další pokrok a začne sloužit Rādě a Kṛṣṇovi. To je skutečný úspěch-ukončit koloběh zrození a smrti, vrátit se domů, zpátky k Bohu (mām eti), a tam se zaměstnat službou Rādě a Kṛṣṇovi. Lidské tělo je tedy určeno k završení duchovního pokroku. V celé lidské společnosti se zabití člověka bere velice vážně. Na jatkách se zabíjejí tisíce zvířat, a nikdo se o ně nestará, ale když je zabit jen jeden člověk, je to pokládáno za velmi vážné. Proč? Protože lidská podoba je nesmírně důležitá pro naplnění smyslu života.