KAPITOLA OSMÁ

CHAPTER EIGHT

Synové Sagary potkávají Pána Kapiladevu

The Sons of Sagara Meet Lord Kapiladeva

Osmá kapitola přináší popisy potomků Rohity. K Rohitově dynastii patřil král jménem Sagara, o němž bude zmínka v souvislosti s Kapiladevou a zkázou Sagarových synů.

In this Eighth Chapter the descendants of Rohita are described. In the dynasty of Rohita there was a king named Sagara, whose history is described in relation to Kapiladeva and the destruction of the sons of Sagara.

Syn Rohity se jmenoval Harita a Haritovým synem byl Campa, který postavil město zvané Campāpurī. Synem Campy byl Sudeva, ten měl syna Vijayu, Vijayův syn se jmenoval Bharuka a jeho synem byl Vṛka. Bāhuku, Vṛkova syna, velmi sužovali jeho nepřátelé, a proto i s manželkou odešel z domova a uchýlil se do lesa. Když tam zemřel, jeho žena chtěla zemřít s ním podle principu satī, ale mudrc jménem Aurva jí to na poslední chvíli zakázal, neboť zjistil, že je těhotná. Bāhukovy ostatní manželky jí daly do jídla jed, ale přesto se jí narodil syn, společně s jedem. Dostal proto jméno Sagara (sa znamená “s” a gara znamená “jed”). V souladu s pokyny velkého mudrce Aurvy napravil král Sagara mnoho kmenů, jako například Yavany, Śaky, Haihaye a Barbary. Nezabíjel je, ale měnil. Potom prováděl oběť aśvamedha, rovněž podle Aurvových pokynů, ale nebeský král Indra ukradl koně, který byl pro tuto oběť nezbytný. Král Sagara měl dvě manželky, Sumati a Keśinī. Synové Sumati hledali koně a přitom rozsáhle rozkopávali zemský povrch. Tak vyhloubili příkop, který se později proslavil jako Oceán Sāgara. Během svého pátrání spatřili vznešeného Kapiladevu a mysleli si, že koně ukradl On. S těmito urážlivými myšlenkami na Něho zaútočili a všichni shořeli na popel. Keśinī, druhá manželka krále Sagary, měla syna jménem Asamañjasa, jehož syn Aṁśumān později hledal koně a své strýce vysvobodil. Když přišel ke Kapiladevovi, uviděl koně určeného pro oběť i hromadu popela. Přednesl Kapiladevovi uctivé modlitby, jimiž Ho uspokojil, a tak získal koně zpět. Zůstal však i nadále stát před Kapiladevou, a Pán z toho vyrozuměl, že se modlí o vysvobození svých předků. Poradil mu tedy, že je může osvobodit vodou z Gangy. Aṁśumān se Mu pak s úctou poklonil, obřadně Ho obešel a spolu s obětním koněm odešel. Král Sagara po ukončení své yajñi předal království Aṁśumānovi a následováním pokynů mudrce Aurvy dosáhl osvobození.

The son of Rohita was known as Harita, and the son of Harita was Campa, who constructed a township known as Campāpurī. The son of Campa was Sudeva, the son of Sudeva was Vijaya, the son of Vijaya was Bharuka, and the son of Bharuka was Vṛka. Bāhuka, the son of Vṛka, was greatly disturbed by his enemies, and therefore he left home with his wife and went to the forest. When he died there, his wife wanted to accept the principles of satī, dying with her husband, but when she was about to die a sage named Aurva found that she was pregnant and forbade her to do so. The co-wives of this wife of Bāhuka gave her poison with her food, but still her son was born with the poison. The son was therefore named Sagara (sa means “with,” and gara means “poison”). Following the instructions of the great sage Aurva, King Sagara reformed many clans, including the Yavanas, Śakas, Haihayas and Barbaras. The king did not kill them, but reformed them. Then, again following the instructions of Aurva, King Sagara performed aśvamedha sacrifices, but the horse needed for such a sacrifice was stolen by Indra, the King of heaven. King Sagara had two wives, named Sumati and Keśinī. While searching for the horse, the sons of Sumati extensively dug up the surface of the earth and in this way dug a trench, which later became known as the Sāgara Ocean. In the course of this search, they came upon the great personality Kapiladeva and thought Him to have stolen the horse. With this offensive understanding, they attacked Him and were all burned to ashes. Keśinī, the second wife of King Sagara, had a son named Asamañjasa, whose son Aṁśumān later searched for the horse and delivered his uncles. Upon approaching Kapiladeva, Aṁśumān saw both the horse meant for sacrifice and a pile of ashes. Aṁśumān offered prayers to Kapiladeva, who was very pleased by his prayers and who returned the horse. After getting back the horse, however, Aṁśumān still stood before Kapiladeva, and Kapiladeva could understand that Aṁśumān was praying for the deliverance of his forefathers. Thus Kapiladeva offered the instruction that they could be delivered by water from the Ganges. Aṁśumān then offered respectful obeisances to Kapiladeva, circumambulated Him, and left that place with the horse for sacrifice. When King Sagara finished his yajña, he handed over the kingdom to Aṁśumān and, following the advice of Aurva, attained salvation.

Sloka 1:: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Synem Rohity byl Harita, který měl za syna Campu, jenž postavil město zvané Campāpurī. Synem Campy byl Sudeva a jeho synem byl Vijaya.

Text 1:: Śukadeva Gosvāmī continued: The son of Rohita was Harita, and Harita’s son was Campa, who constructed the town of Campāpurī. The son of Campa was Sudeva, and his son was Vijaya.

Sloka 2:: Vijayův syn se jmenoval Bharuka, Bharukův syn byl Vṛka a Vṛkův syn nesl jméno Bāhuka. Nepřátelé připravili Bāhuku o veškeré jmění, a proto vstoupil do stavu vānaprasthy a odešel se svou manželkou do lesa.

Text 2:: The son of Vijaya was Bharuka, Bharuka’s son was Vṛka, and Vṛka’s son was Bāhuka. The enemies of King Bāhuka took away all his possessions, and therefore the King entered the order of vānaprastha and went to the forest with his wife.

Sloka 3:: Bāhuka ve stáří zemřel a jedna z jeho manželek chtěla odejít s ním vykonáním obřadu satī. Tehdy ji však Aurva Muni zadržel, neboť věděl, že je těhotná.

Text 3:: Bāhuka died when he was old, and one of his wives wanted to die with him, following the satī rite. At that time, however, Aurva Muni, knowing her to be pregnant, forbade her to die.

Sloka 4:: Když se ostatní Bāhukovy manželky dozvěděly o jejím těhotenství, spikly se proti ní a podaly jí s jídlem jed. Ten však nezapůsobil a místo toho se jí narodil syn spolu s jedem. Proto byl znám pod jménem Sagara (“ten, kdo se narodil spolu s jedem”). Později se stal císařem a jeho synové odkryli místo zvané Gaṅgāsāgara.

Text 4:: Knowing that she was pregnant, the co-wives of the wife of Bāhuka conspired to give her poison with her food, but it did not act. Instead, the son was born along with the poison. Therefore he became famous as Sagara [“one who is born with poison”]. Sagara later became the emperor. The place known as Gaṅgāsāgara was excavated by his sons.

Sloka 5-6:: Sagara Mahārāja uposlechl nařízení svého duchovního mistra Aurvy a nezabíjel necivilizované lidi, jako byli Tālajaṅghové, Yavanové, Śakové, Haihayové a Barbarové. Místo toho některé z nich donutil nosit směšné oblečení, jiné do hladka oholil s tím, že si mohou nechat knír, některým ponechal rozpuštěné vlasy, jiné napůl oholil, některé propustil bez spodního prádla a další bez svrchních oděvů. Tak byly těmto různým kmenům vyhrazeny různé šaty, ale nikoho z nich král Sagara nezabil.

Texts 5-6:: Sagara Mahārāja, following the order of his spiritual master, Aurva, did not kill the uncivilized men like the Tālajaṅghas, Yavanas, Śakas, Haihayas and Barbaras. Instead, some of them he made dress awkwardly, some of them he shaved clean but allowed to wear mustaches, some of them he left wearing loose hair, some he half shaved, some he left without underwear, and some without external garments. Thus these different clans were made to dress differently, but King Sagara did not kill them.

Sloka 7:: Podle pokynů, které mu dal vznešený mudrc Aurva, prováděl Sagara Mahārāja oběti aśvamedha, jimiž uspokojoval Nejvyššího Pána, který je svrchovaným vládcem, Nadduší všech moudrých učenců a znalcem všech Véd, Nejvyšší Osobností Božství. Nebeský král Indra však ukradl koně připraveného k obětování.

Text 7:: Following the instructions of the great sage Aurva, Sagara Mahārāja performed aśvamedha sacrifices and thus satisfied the Supreme Lord, who is the supreme controller, the Supersoul of all learned scholars, and the knower of all Vedic knowledge, the Supreme Personality of Godhead. But Indra, the King of heaven, stole the horse meant to be offered at the sacrifice.

Sloka 8:: (Král Sagara měl dvě manželky, Sumati a Keśinī.) Synové Sumati, kteří byli velmi pyšní na svou sílu a moc, na otcův příkaz hledali ztraceného koně a rozkopávali přitom rozsáhlá území.

Text 8:: [King Sagara had two wives, Sumati and Keśinī.] The sons of Sumati, who were very proud of their prowess and influence, following the order of their father, searched for the lost horse. While doing so, they dug into the earth very extensively.

Sloka 9-10:: Potom na severovýchodní straně uviděli tohoto koně poblíž āśramu Kapily Muniho. “Tady je ten, kdo ukradl našeho koně,” pravili. “Sedí tu se zavřenýma očima. Je to jistě velký hříšník-zabte ho, zabte ho!” S těmito výkřiky Sagarovi synové, kterých bylo celkem šedesát tisíc, pozdvihli své zbraně. Jakmile se k mudrcovi přiblížili, otevřel oči.

Texts 9-10:: Thereafter, in the northeastern direction, they saw the horse near the āśrama of Kapila Muni. “Here is the man who has stolen the horse,” they said. “He is staying there with closed eyes. Certainly he is very sinful. Kill him! Kill him!” Shouting like this, the sons of Sagara, sixty thousand all together, raised their weapons. When they approached the sage, the sage opened His eyes.

Sloka 11:: Zásahem nebeského krále Indry pozbyli Sagarovi synové inteligence a znevážili vznešenou osobnost. Následkem toho z jejich těl vyšlehl oheň a v mžiku shořeli na popel.

Text 11:: By the influence of Indra, the King of heaven, the sons of Sagara had lost their intelligence and disrespected a great personality. Consequently, fire emanated from their own bodies, and they were immediately burned to ashes.

Sloka 12:: Někdy se říká, že synové krále Sagary byli spáleni na prach ohněm vycházejícím z očí Kapily Muniho. S tímto tvrzením však velcí učenci nesouhlasí, neboť Kapilovo tělo je zcela prostoupené kvalitou dobra, a nemůže tedy projevit kvalitu nevědomosti v podobě hněvu, stejně jako se čisté nebe neznečistí prachem země.

Text 12:: It is sometimes argued that the sons of King Sagara were burned to ashes by the fire emanating from the eyes of Kapila Muni. This statement, however, is not approved by great learned persons, for Kapila Muni’s body is completely in the mode of goodness and therefore cannot manifest the mode of ignorance in the form of anger, just as the pure sky cannot be polluted by the dust of the earth.

Sloka 13:: Kapila Muni představil v tomto hmotném světě filozofii sánkhyi, která je pevnou lodí, na níž lze překonat oceán nevědomosti. Tato filozofie může poskytnout útočiště každému, kdo touží překonat oceán tohoto hmotného světa. Jak by tak vznešená a učená osobnost, která je na vyšší úrovni transcendence, mohla rozlišovat mezi přítelem a nepřítelem?

Text 13:: Kapila Muni enunciated in this material world the Sāṅkhya philosophy, which is a strong boat with which to cross over the ocean of nescience. Indeed, a person eager to cross the ocean of the material world may take shelter of this philosophy. In such a greatly learned person, situated on the elevated platform of transcendence, how can there be any distinction between enemy and friend?

Sloka 14:: K synům Sagary Mahārāje patřil rovněž Asamañjasa, který se narodil z lůna jeho druhé ženy, Keśinī. Asamañjasův syn se jmenoval Aṁśumān a neustále jednal pro dobro svého děda, Mahārāje Sagary.

Text 14:: Among the sons of Sagara Mahārāja was one named Asamañjasa, who was born from the King’s second wife, Keśinī. The son of Asamañjasa was known as Aṁśumān, and he was always engaged in working for the good of Sagara Mahārāja, his grandfather.

Sloka 15-16:: Asamañjasa byl ve svém minulém životě velkým mystickým yogīnem, ale vlivem špatné společnosti ze svého vznešeného postavení poklesl. Nyní se narodil v královské rodině a byl jāti-smara, což znamená, že měl zvláštní schopnost pamatovat si svůj minulý život. Chtěl však vypadat jako darebák, a proto se dopouštěl skutků, které byly v očích veřejnosti hanebné a vrhaly nepříznivé světlo na jeho příbuzné. Trápil chlapce hrající si v řece Sarayū tím, že je házel do vodní hlubiny.

Texts 15-16:: Formerly, in his previous birth, Asamañjasa had been a great mystic yogī, but by bad association he had fallen from his exalted position. Now, in this life, he was born in a royal family and was a jāti-smara; that is, he had the special advantage of being able to remember his past birth. Nonetheless, he wanted to display himself as a miscreant, and therefore he would do things that were abominable in the eyes of the public and unfavorable to his relatives. He would disturb the boys sporting in the river Sarayū by throwing them into the depths of the water.

Sloka 17:: Když Asamañjasa prováděl tyto ohavnosti, jeho otec na něj zanevřel a poslal ho do vyhnanství. Tehdy Asamañjasa projevil svou mystickou sílu, kterou všechny chlapce oživil a ukázal je králi i jejich rodičům. Poté opustil Ayodhyu.

Text 17:: Because Asamañjasa engaged in such abominable activities, his father gave up affection for him and had him exiled. Then Asamañjasa exhibited his mystic power by reviving the boys and showing them to the King and their parents. After this, Asamañjasa left Ayodhyā.

Sloka 18:: Ó králi Parīkṣite, když obyvatelé Ayodhyi spatřili, že chlapci znovu ožili, užasli a král Sagara hořce naříkal nad odchodem svého syna.

Text 18:: O King Parīkṣit, when all the inhabitants of Ayodhyā saw that their boys had come back to life, they were astounded, and King Sagara greatly lamented the absence of his son.

Sloka 19:: Potom nařídil Mahārāja Sagara svému vnukovi Aṁśumānovi, aby se vydal hledat koně. Aṁśumān se vypravil stejnou cestou, jako předtím jeho strýci. Došel tak až k hromadě popela, kde koně našel.

Text 19:: Thereafter, Aṁśumān, the grandson of Mahārāja Sagara, was ordered by the King to search for the horse. Following the same path traversed by his uncles, Aṁśumān gradually reached the stack of ashes and found the horse nearby.

Sloka 20:: Velký Aṁśumān tam spatřil mudrce jménem Kapila-světce, který je inkarnací Viṣṇua-jak sedí u koně. Složil Mu uctivé poklony, sepjal ruce a soustředěně přednesl své modlitby.

Text 20:: The great Aṁśumān saw the sage named Kapila, the saint who is an incarnation of Viṣṇu, sitting there by the horse. Aṁśumān offered Him respectful obeisances, folded his hands and offered Him prayers with great attention.

Sloka 21:: Aṁśumān řekl: “Můj Pane, ani Pán Brahmā pomocí meditace či myšlenkové spekulace stále nechápe Tvé postavení, kterým ho dalece převyšuješ. Co potom říci o ostatních, jako jsme my, jimž dal Brahmā různé podoby polobohů, zvířat, lidských bytostí, ptáků a šelem? Toneme v naprosté nevědomosti. Jak můžeme znát Tebe, jenž jsi Transcendencí?”

Text 21:: Aṁśumān said: My Lord, even Lord Brahmā is to this very day unable to understand Your position, which is far beyond himself, either by meditation or by mental speculation. So what to speak of others like us, who have been created by Brahmā in various forms as demigods, animals, human beings, birds and beasts? We are completely in ignorance. Therefore, how can we know You, who are the Transcendence?

Sloka 22:: “Můj Pane, sídlíš v srdcích všech, ale živé bytosti pokryté hmotným tělem Tě nevidí, neboť jsou ovlivněny vnější energií, řízenou třemi kvalitami hmotné přírody. Jejich inteligenci zahaluje sattva-guṇa, rajo-guṇa a tamo-guṇa, a proto vnímají pouze akce a reakce těchto tří kvalit. Působením kvality nevědomosti vidí v bdělém stavu i ve spánku jen činnosti hmotné přírody a Tebe vidět nemohou.”

Text 22:: My Lord, You are fully situated in everyone’s heart, but the living entities, covered by the material body, cannot see You, for they are influenced by the external energy, conducted by the three modes of material nature. Their intelligence being covered by sattva-guṇa, rajo-guṇa and tamo-guṇa, they can see only the actions and reactions of these three modes of material nature. Because of the actions and reactions of the mode of ignorance, whether the living entities are awake or sleeping, they can see only the workings of material nature; they cannot see Your Lordship.

Sloka 23:: “Ó můj Pane, myslet na Tebe, který jsi koncentrovaným poznáním, dovedou jen mudrci oproštění od vlivu tří kvalit hmotné přírody-osobnosti, jako jsou čtyři Kumārové (Sanat, Sanaka, Sanandana a Sanātana). Jak na Tebe ale může myslet taková nevědomá bytost, jako jsem já?”

Text 23:: O my Lord, sages freed from the influence of the three modes of material nature — sages such as the four Kumāras [Sanat, Sanaka, Sanandana and Sanātana] — are able to think of You, who are concentrated knowledge. But how can an ignorant person like me think of You?

Sloka 24:: “Ó Pane, jsi naprosto klidný. Hmotná příroda, materialistické činnosti i hmotná jména a podoby, které jsou jejich důsledkem, jsou Tvoje výtvory, ale přitom Tě neovlivňují. Proto se Tvé transcendentální jméno liší od hmotných jmen a Tvá podoba od hmotných těl. Přijímáš podobu připomínající hmotné tělo jen proto, abys nám udělil pokyny (jako například Bhagavad-gītu), ale ve skutečnosti jsi nejvyšší původní osobou. Proto Ti skládám uctivé poklony.”

Text 24:: O completely peaceful Lord, although material nature, fruitive activities and their consequent material names and forms are Your creation, You are unaffected by them. Therefore, Your transcendental name is different from material names, and Your form is different from material forms. You assume a form resembling a material body just to give us instructions like those of Bhagavad-gītā, but actually You are the supreme original person. I therefore offer my respectful obeisances unto You.

Sloka 25:: “Ó můj Pane, ti, jejichž srdce jsou zmatena vlivem chtíče, chamtivosti, závisti a iluze, se zajímají pouze o falešný domov v tomto světě, který vytváří Tvoje māyā. Jelikož lpí na domovu, manželce a dětech, neustále putují hmotným světem.”

Text 25:: O my Lord, those whose hearts are bewildered by the influence of lust, greed, envy and illusion are interested only in false hearth and home in this world created by Your māyā. Attached to home, wife and children, they wander in this material world perpetually.

Sloka 26:: “Ó Nadduše všech živých bytostí, ó Osobnosti Božství, stačilo, abych Tě jen spatřil, a byl jsem zbaven veškerého chtíče, který je hlavní příčinou nepřekonatelné iluze a pout v hmotném světě.”

Text 26:: O Supersoul of all living entities, O Personality of Godhead, simply by seeing You I have now been freed from all lusty desires, which are the root cause of insurmountable illusion and bondage in the material world.

Sloka 27:: Ó králi Parīkṣite, poté, co Aṁśumān takto velebil Pánovu slávu, mu velký mudrc Kapila, mocná inkarnace Viṣṇua, na projev své milosti vyjevil cestu poznání.

Text 27:: O King Parīkṣit, when Aṁśumān had glorified the Lord in this way, the great sage Kapila, the powerful incarnation of Viṣṇu, being very merciful to him, explained to him the path of knowledge.

Sloka 28:: Pán pravil: “Můj milý Aṁśumāne, zde je zvíře, jež tvůj děd hledá pro svou oběť. Vezmi si ho, prosím. Co se týče tvých předků, kteří shořeli na popel-ti mohou být vysvobozeni jedině vodou z Gangy, a nijak jinak.”

Text 28:: The Personality of Godhead said: My dear Aṁśumān, here is the animal sought by your grandfather for sacrifice. Please take it. As for your forefathers, who have been burnt to ashes, they can be delivered only by Ganges water, and not by any other means.

Sloka 29:: Potom Aṁśumān Kapilu Muniho obešel a poklonou Mu vzdal úctu. Poté, co Ho takto plně uspokojil, přivedl zpátky koně určeného pro oběť a Mahārāja Sagara s ním vykonal zbývající část obřadu.

Text 29:: Thereafter, Aṁśumān circumambulated Kapila Muni and offered Him respectful obeisances, bowing his head. After fully satisfying Him in this way, Aṁśumān brought back the horse meant for sacrifice, and with this horse Mahārāja Sagara performed the remaining ritualistic ceremonies.

Sloka 30:: Poté, co Sagara Mahārāja svěřil své království Aṁśumānovi, a tak se zbavil veškeré hmotné úzkosti a pout, dosáhl následováním pokynů od Aurvy Muniho nejvyššího cíle.

Text 30:: After delivering charge of his kingdom to Aṁśumān and thus being freed from all material anxiety and bondage, Sagara Mahārāja, following the means instructed by Aurva Muni, achieved the supreme destination.