Skip to main content

KAPITOLA ŠESTÁ

CAPÍTULO 6

Poklesnutí mudrce Saubhariho

La caída de Saubhari Muni

Poté, co popsal potomky Mahārāje Ambarīṣe, vyjmenoval Śukadeva Gosvāmī všechny krále od Śaśādy po Māndhātu, a v této souvislosti také uvedl, jak se velký mudrc Saubhari oženil s Māndhātovými dcerami.

Después de hablar de los descendientes de Mahārāja Ambarīṣa, Śukadeva Gosvāmī citó la sucesión de reyes desde Śaśāda hasta Māndhātā, y, en relación con esto, se refirió también al matrimonio del gran sabio Saubhari con las hijas de este último rey.

Mahārāja Ambarīṣa měl tři syny, kteří se jmenovali Virūpa, Ketumān a Śambhu. Synem Virūpy byl Pṛṣadaśva a jeho synem byl Rathītara. Rathītara žádné syny neměl, ale požádal o pomoc velkého mudrce Aṅgiru, a ten zplodil v lůně Rathītarovy ženy několik synů. Když se narodili, stali se příslušníky jak dynastie Aṅgiry Ṛṣiho, tak dynastie Rathītary.

Mahārāja Ambarīṣa tuvo tres hijos: Virūpa, Ketumān y Śambhu. El hijo de Virūpa fue Pṛṣadaśva, que tuvo como hijo a Rathītara. Rathītara no tenía hijos, pero, al pedir al gran sabio Aṅgirā que le favoreciese, este engendró varios hijos en el vientre de su esposa. Cuando estos hijos nacieron, formaron la dinastía de Aṅgirā y Rathītara.

Synem Manua byl Mahārāja Ikṣvāku, který měl sto synů, z nichž nejstaršími byli Vikukṣi, Nimi a Daṇḍakā. Ikṣvākuovi synové se stali králi různých částí světa. Jeden z nich, Vikukṣi, byl vypovězen z království, protože porušil usměrňující zásady při obětování. Milostí Vasiṣṭhy a silou mystické yogy dosáhl Mahārāja Ikṣvāku po opuštění hmotného těla osvobození. Když král Ikṣvāku zemřel, jeho syn Vikukṣi se vrátil zpět a ujal se království. Konal různé oběti, jimiž těšil Nejvyšší Osobnost Božství. Později byl známý pod jménem Śaśāda.

Ikṣvāku, el hijo de Manu, tuvo cien hijos. Los mayores fueron Vikukṣi, Nimi y Daṇḍakā. Los hijos de Mahārāja Ikṣvāku reinaron en distintas partes del mundo. Uno de esos hijos, Vikukṣi, fue desterrado del reino por haber violado las reglas y regulaciones del sacrificio. Por la misericordia de Vasiṣṭha y el poder del yoga místico, Mahārāja Ikṣvāku, al abandonar el cuerpo material, alcanzó la liberación. A su muerte, su hijo Vikukṣi regresó y se encargó del reino. Vikukṣi celebró diversos sacrificios, con los que satisfizo a la Suprema Personalidad de Dios. Más tarde, Vikukṣi fue famoso con el nombre de Śaśāda.

Vikukṣiho syn bojoval v zájmu polobohů proti démonům a za svou cennou službu byl oslavován jako Purañjaya, Indravāha a Kakutstha. Purañjayův syn se jmenoval Anenā, jeho synem byl Pṛthu a synem Pṛthua byl Viśvagandhi. Viśvagandhi měl syna Candru, Candra Yuvanāśvu, a ten Śrāvastu, jenž postavil Śrāvastī Purī. Synem Śrāvasty byl Bṛhadaśva. Bṛhadaśvův syn Kuvalayāśva zabil démona jménem Dhundhu, a proto je slavný jako Dhundhumāra, “hubitel Dhundhua”. Syny Dhundhumāry se stali Dṛḍhāśva, Kapilāśva a Bhadrāśva. Měl ještě tisíce jiných synů, ale ti byli všichni spáleni na popel ohněm, který vzešel z Dhundhua. Synem Dṛḍhāśvy se stal Haryaśva, jehož synem byl Nikumbha, synem Nikumbhy byl Bahulāśva a jeho synem Kṛśāśva. Kṛśāśva měl syna Senajita, a ten měl syna Yuvanāśvu.

El hijo de Vikukṣi luchó contra los demonios en el bando de los semidioses, y, debido al importante servicio prestado, conoció la fama con los nombres de Purañjaya, Indravāha y Kakutsha. El hijo de Purañjaya fue Anenā, el hijo de Anenā fue Pṛthu, y e hijo de Pṛthu fue Viśvagandhi. El hijo de Viśvagandhi fue Candra, el hijo de Candra fue Yuvanāśva, y el hijo de este fue Śrāvasta, que construyó Śrāvastī Purī. El hijo de Śrāvasta se llamó Bhṛhadaśva. Kuvalayaśva, su hijo, mató al demonio Dhundhu, y desde entonces fue famoso con el nombre de Dhundhumāra, «el que mató a Dhundhu». Sus hijos fueron Dṛḍhāśva, Kapilāśva y Bhadrāśva. Tuvo muchos miles de hijos más, pero el fuego que emanaba de Dhundhu los redujo a cenizas. El hijo de Dṛḍhāśva fue Haryaśva, el hijo de Haryaśva fue Nikumbha, el hijo de Nikumbha fue Bahulāśva, y el hijo de Haryaśva fue Kṛśāśva. El hijo de Kṛśāśva fue Senajit, y el hijo de Senajit fue Yuvanāśva.

Yuvanāśva se oženil se sto ženami, ale zůstával bez synů, a proto se odebral do lesa. V lese konali mudrci v jeho zájmu Indra-yajñu. Král měl však jednou takovou žízeň, že vypil vodu určenou k provedení obřadu. Následkem toho se mu za nějaký čas narodil z pravé části břicha syn. Byl velice krásný a pláčem se dožadoval mateřského mléka, a tehdy mu dal Indra cucat svůj ukazováček. Syn tedy dostal jméno Māndhātā. Yuvanāśva časem dosáhl prostřednictvím askeze dokonalosti.

Yuvanāśva se casó con cien esposas, pero no tuvo hijos, de modo que se retiró al bosque. Allí los sabios celebraron un sacrificio indra-yajña para favorecerle. Pero un día, en el bosque, el rey estaba tan sediento que se bebió el agua reservada para el yajña. En consecuencia, al cabo de un tiempo, del lado derecho de su abdomen salió un niño. Aquel hijo, que era muy hermoso, lloraba deseando mamar la leche materna, e Indra le calmó dándole a chupar su dedo índice. Desde entonces, aquel hijo fue conocido con el nombre de Māndhātā. Con el paso del tiempo, Yuvanāśva alcanzó la perfección mediante la práctica de austeridades.

Māndhātā se poté stal králem a vládl celé Zemi sestávající ze sedmi ostrovů. Zloději a darebáci se tohoto mocného krále velice báli, a proto byl známý jako Trasaddasyu, což znamená “ten, kdo nahání hrůzu zlodějům a darebákům”. V lůně své ženy Bindumatī zplodil tři syny, jimiž byli Purukutsa, Ambarīṣa a Mucukunda. Ti měli padesát sester, jež se všechny staly manželkami velkého mudrce Saubhariho.

Seguidamente, Māndhātā fue elevado al trono de emperador y gobernó la Tierra, que está compuesta de siete islas. Fue un rey poderoso, que inspiraba un gran temor a los ladrones y bandidos. Debido a ello, fue conocido con el nombre de Trasaddasyu, que significa «el que inspira mucho temor a los ladrones y bandidos». Māndhātā engendró hijos en el vientre de su esposa, Bindumatī. Esos hijos fueron Purukutsa, Ambarīṣa y Mucukunda, quienes tuvieron además cincuenta hermanas, todas las cuales se casaron con el gran sabio Saubhari.

V této souvislosti vylíčil Śukadeva Gosvāmī příběh mudrce Saubhariho, který na základě vzrušení smyslů způsobeného rybami poklesl z úrovně yogy a zatoužil se oženit se všemi Māndhātovými dcerami, aby mohl zakoušet pohlavní požitek. Později toho velice litoval. Vstoupil tedy do stavu vānaprasthy, podstoupil velice přísnou askezi, a tak dosáhl dokonalosti. Śukadeva Gosvāmī zároveň uvádí, jak se staly dokonalými i Saubhariho manželky.

En relación con esto, Śukadeva Gosvāmī explicó la historia de Saubhari Muni, que, al ver a dos peces apareándose, cayó de su estado de yoga debido a la excitación sensual y quiso casarse con todas las hijas de Māndhātā para disfrutar del placer sexual. Más tarde, muy arrepentido, Saubhari Muni entró en la orden de vānaprastha y se sometió a rigurosas austeridades hasta alcanzar la perfección. En relación con esto, Śukadeva Gosvāmī explica que las esposas de Saubhari Muni también alcanzaron la perfección.

Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó Mahārāji Parīkṣite, Ambarīṣa měl tři syny, kteří se jmenovali Virūpa, Ketumān a Śambhu. Virūpův syn se jmenoval Pṛṣadaśva a jeho synem byl Rathītara.
Text 1:
Śukadeva Gosvāmī dijo: ¡Oh, Mahārāja Parīkṣit!, Ambarīṣa tuvo tres hijos: Virūpa, Ketumān y Śambhu. Virūpa fue padre de Pṛṣadaśva, y Pṛṣadaśva, a su vez, fue padre de Rathītara.
Sloka 2:
Rathītara zůstal bez synů, a proto požádal velkého mudrce Aṅgiru, aby zplodil syny za něho. Na jeho žádost počal Aṅgirā potomky v lůně Rathītarovy ženy. Všichni tito synové přišli na svět obdařeni bráhmanskou silou.
Text 2:
Rathītara no tenía hijos, de modo que pidió al gran sabio Aṅgirā que engendrase hijos para él. Aṅgirā atendió su petición y engendró hijos en el vientre de la esposa de Rathītara. Todos ellos nacieron dotados de poder brahmínico.
Sloka 3:
Díky svému zrození z lůna Rathītarovy ženy byli tito synové známí jako příslušníci dynastie Rathītary, ale protože se narodili z Aṅgirova semene, byli zároveň známí jako příslušníci dynastie Aṅgiry. Představovali předvoj všeho Rathītarova potomstva, neboť byli pro svůj původ považováni za brāhmaṇy.
Text 3:
Por haber nacido de la esposa de Rathītara, se consideraba que esos hijos pertenecían a la dinastía de Rathītara; sin embargo, como nacieron del semen de Aṅgirā, también se les consideraba miembros de la dinastía de Aṅgirā. De entre toda la progenie de Rathītara, esos hijos fueron los más importantes, pues, por su nacimiento, se les consideraba brāhmaṇas.
Sloka 4:
Synem Manua byl Ikṣvāku. Narodil se z Manuových nosních dírek, když kýchal. Král Ikṣvāku měl sto synů, z nichž nejvýznačnější byli Vikukṣi, Nimi a Daṇḍakā.
Text 4:
El hijo de Manu fue Ikṣvāku, que nació de las fosas nasales de Manu cuando este estornudó. El rey Ikṣvāku tuvo cien hijos; de entre ellos destacaron Vikukṣi, Nimi y Daṇḍakā.
Sloka 5:
Dvacet pět z tohoto sta synů se stalo králi na západní straně Āryāvarty, oblasti mezi Himálajem a pohořím Vindhya. Dalších dvacet pět synů se stalo králi na východě Āryāvarty a tři hlavní synové kralovali uprostřed. Ostatní synové vládli na různých jiných místech.
Text 5:
Veinticinco de esos cien hijos reinaron en la parte occidental de Āryāvarta, en un lugar entre los Himālayas y las montañas Vindhya. Otros veinticinco reinaron al este de Āryāvarta, y en el centro reinaron los tres hijos más importantes. Los demás hijos reinaron en otros lugares.
Sloka 6:
Během ledna, února a března se konají oběti předkům zvané aṣṭakā- śrāddha. Obřad śrāddha se koná v tmavé polovině měsíce. Když Mahārāja Ikṣvāku prováděl tyto oběti, nařídil svému synovi Vikukṣimu, aby se neprodleně vydal do lesa obstarat nějaké čisté maso.
Text 6:
En los meses de enero, febrero y marzo se ofrecen a los antepasados las oblaciones de aṣṭakā-śrāddha. Mientras ofrecía las oblaciones en esa ceremonia śrāddha, que tiene lugar durante la quincena oscura de la Luna, Mahārāja Ikṣvāku ordenó a su hijo Vikukṣi que fuese al bosque y trajese inmediatamente carne pura.
Sloka 7:
Poté se Ikṣvākuův syn Vikukṣi odebral do lesa a zabil mnoho zvířat vhodných k obětování. Když na něho však padla únava a hlad, zapomněl se a jednoho zabitého zajíce snědl.
Text 7:
Vikukṣi, el hijo de Ikṣvāku, fue entonces al bosque y mató muchos animales que podían ser ofrecidos como oblación. La fatiga y el hambre, sin embargo, le hicieron olvidar su propósito, de modo que se comió un conejo que había cazado.
Sloka 8:
Vikukṣi dal zbytky masa králi Ikṣvākuovi, který je předal Vasiṣṭhovi k očištění. Vasiṣṭha však ihned pochopil, že si Vikukṣi již část masa vzal, a proto řekl, že je pro obřad śrāddha nelze použít.
Text 8:
Vikukṣi ofreció al rey Ikṣvāku los remanentes de la carne, y el rey se la dio a Vasiṣṭha para que la purificase. Pero Vasiṣṭha, al darse cuenta de que la carne ya había sido probada por Vikukṣi, dijo que no se podía utilizar en la ceremonia śrāddha.
Sloka 9:
Když se král Ikṣvāku dozvěděl od Vasiṣṭhy, co jeho syn udělal, nesmírně ho to rozzlobilo. Nařídil proto Vikukṣimu, aby opustil zemi, protože porušil usměrňující zásady.
Text 9:
Cuando Vasiṣṭha le informó de lo que su hijo había hecho, el rey Ikṣvāku se enfadó muchísimo, y, por haber violado los principios regulativos, ordenó a Vikukṣi que se marchase del país.
Sloka 10:
Velký učený brāhmaṇa Vasiṣṭha, jenž přednášel o Absolutní Pravdě, poučil Mahārāje Ikṣvākua, který pak vstoupil do stavu odříkání. Dodržováním jogínských zásad dosáhl po opuštění hmotného těla nejvyšší dokonalosti.
Text 10:
Vasiṣṭha, que era un gran brāhmaṇa erudito, habló a Mahārāja Ikṣvāku acerca de la Verdad Absoluta, y el rey, conforme a sus instrucciones, se entregó a la renuncia. Mahārāja Ikṣvāku siguió los principios de los yogīs, y, tras abandonar el cuerpo material, alcanzó la perfección suprema.
Sloka 11:
Poté, co otec opustil tento svět, se Vikukṣi vrátil do své země a stal se králem, který vládl planetě Zemi a konal různé oběti pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství. Později se o něm mluvilo jako o Śaśādovi.
Text 11:
Al saber que su padre había abandonado este mundo, Vikukṣi regresó al país y, una vez coronado rey, gobernó el planeta Tierra y celebró sacrificios para satisfacer a la Suprema Personalidad de Dios. Más tarde, Vikukṣi fue conocido con el nombre de Śaśāda.
Sloka 12:
Synem Śaśādy byl Purañjaya, který je také zván Indravāha a někdy Kakutstha. Prosím slyš, jak různými činnostmi získal tato různá jména.
Text 12:
El hijo de Śaśāda fue Purañjaya, conocido también con los nombres de Indravāha y Kakutstha. Por favor, escucha ahora acerca de las actividades que le hicieron merecedor de esos nombres.
Sloka 13:
V dávných dobách probíhala mezi polobohy a démony ničivá válka. Polobozi prohrávali, a proto přijali Purañjayu za svého pomocníka, a pak démony porazili. Z toho důvodu je tento hrdina známý jako Purañjaya — “ten, kdo dobyl sídlo démonů”.
Text 13:
Hace mucho tiempo, hubo una devastadora guerra entre los semidioses y los demonios. Los semidioses habían sido derrotados, pero, gracias a la ayuda de Purañjaya, lograron finalmente la victoria. Así alcanzó el héroe su nombre, Purañjaya, «el que conquistó la morada de los demonios».
Sloka 14:
Purañjaya souhlasil, že všechny démony pobije, ale s podmínkou, že Indra bude jeho přepravcem. Pro svou pýchu Indra zprvu nemohl na tento návrh přistoupit, ale později ho na příkaz Nejvyššího Pána Viṣṇua přijal a stal se velkým býkem, který Purañjayu vozil.
Text 14:
Purañjaya estuvo de acuerdo en matar a los demonios, pero con la condición de que Indra fuese su montura. Indra, sin embargo, era orgulloso y no podía aceptar esa condición. Solo más tarde, cuando Viṣṇu, el Señor Supremo, se lo ordenó, aceptó transformarse en un enorme toro y sirvió de cabalgadura a Purañjaya.
Sloka 15-16:
Purañjaya, dobře chráněný brněním, se s touhou bojovat chopil transcendentálního luku a velice ostrých šípů a veleben polobohy se vyhoupl na hřbet býka (neboli Indry) a usadil se na jeho hrbu. Proto je nazýván Kakutstha. Indravāha se jmenuje proto, že seděl na velkém býku, zplnomocněn Pánem Viṣṇuem, který je Nadduší a Nejvyšší Osobou. Obklopen polobohy zaútočil na sídlo démonů na západní straně.
Texts 15-16:
Bien protegido con una armadura y deseoso de entrar en combate, Purañjaya se armó con flechas muy afiladas y un arco trascendental; así, entre las alabanzas de los semidioses, montó a lomos del toro [Indra] y se sentó en su giba. Desde entonces se le conoce con el nombre de Kakutstha. Por haberse sentado en el gran toro, Purañjaya, que estaba dotado del poder del Señor Viṣṇu, la Superalma, la Persona Suprema, recibe también el nombre de Indravāha. Rodeado por los semidioses, atacó la morada de los demonios en el oeste.
Sloka 17:
Mezi démony a Purañjayou vypukl krutý boj — tak krutý, že když o něm člověk slyší, zježí se mu vlasy na hlavě. Všechny démony, kteří se mu odvážili postavit, poslal Purañjaya svými šípy okamžitě do sídla Yamarāje.
Text 17:
La batalla entre los demonios y Purañjaya fue muy violenta. En verdad, los cabellos se nos erizan cuando escuchamos acerca de ella. Purañjaya, con sus flechas, envió a la morada de Yamarāja a todos los demonios que fueron lo bastante osados como para hacerle frente.
Sloka 18:
Démoni, kteří zůstali naživu, když zbytek jejich armády padl, rychle utekli do svých domovů, aby se zachránili před planoucími šípy Indravāhy, jež připomínaly plameny zpustošení na konci věku.
Text 18:
Para salvarse de las ardientes flechas de Indravāha, que eran como las llamas de la devastación que tiene lugar al final del milenio, los demonios que sobrevivieron a la destrucción de sus ejércitos huyeron rápidamente a sus respectivos hogares.
Sloka 19:
Poté, co svatý král Purañjaya zvítězil, dal vše — včetně nepřítelova bohatství a manželek — Indrovi, jenž nosí blesk. Za to je oslavován jako Purañjaya. To je tedy vysvětlení, proč je pro své různé činnosti známý pod různými jmény.
Text 19:
Después de vencer al enemigo, el santo rey Purañjaya lo entregó todo, incluyendo las riquezas y las esposas del enemigo, a Indra, el portador del rayo. Debido a ello, es famoso con el nombre de Purañjaya. Así, Purañjaya es conocido con distintos nombres en razón de sus distintas actividades.
Sloka 20:
Purañjayův syn se jmenoval Anenā, jeho synem byl Pṛthu a synem Pṛthua se stal Viśvagandhi. Viśvagandhi měl syna Candru a Candra Yuvanāśvu.
Text 20:
El hijo de Purañjaya fue Anenā, el hijo de Anenā fue Pṛthu, y el hijo de Pṛthu fue Viśvagandhi. El hijo de Viśvagandhi fue Candra, y el hijo de Candra fue Yuvanāśva.
Sloka 21:
Yuvanāśva měl syna Śrāvastu, který nechal postavit město zvané Śrāvastī Purī. Synem Śrāvasty byl Bṛhadaśva a jeho synem byl Kuvalayāśva. Tak se dynastie rozrůstala.
Text 21:
El hijo de Yuvanaśva fue Śrāvasta, que construyó la ciudad de Śrāvastī Purī. El hijo de Śrāvasta fue Bṛhadaśva, cuyo hijo fue Kuvalayāśva. De ese modo creció la dinastía.
Sloka 22:
Velice mocný Kuvalayāśva zabil démona jménem Dhundhu, aby uspokojil mudrce Utaṅku. Učinil tak s pomocí svých dvaceti jedna tisíc synů.
Text 22:
Para satisfacer al sabio Utaṅka, el muy poderoso Kuvalayāśva mató al demonio Dhundhu. Para hacerlo, contó con la ayuda de sus veintiún mil hijos.
Sloka 23-24:
Ó Mahārāji Parīkṣite, z toho důvodu je Kuvalayāśva oslavovaný jako Dhundhumāra (“hubitel Dhundhua”). Všichni jeho synové kromě tří však byli spáleni na popel ohněm vycházejícím z Dhundhuových úst. Synové, kteří zbyli, se jmenovali Dṛḍhāśva, Kapilāśva a Bhadrāśva. Dṛḍhāśvovi se narodil syn jménem Haryaśva, jehož syn je známý jako Nikumbha.
Texts 23-24:
¡Oh, Mahārāja Parīkṣit!, por esa razón, Kuvalayāśva es famoso con el nombre de Dhundhumāra [«el que mató a Dhundhu»]. Sin embargo, el fuego que emanaba de la boca de Dhundhu acabó con todos sus hijos, con excepción de tres. Los supervivientes fueron Dṛḍhāśva, Kapilāśva y Bhadrāśva. De Dṛḍhāśva nació Haryaśva, cuyo hijo se llamó Nikumbha.
Sloka 25:
Synem Nikumbhy byl Bahulāśva, jeho syn se jmenoval Kṛśāśva, ten měl syna Senajita a Senajit Yuvanāśvu. Yuvanāśva byl bez synů, a proto zanechal rodinného života a odešel do lesa.
Text 25:
El hijo de Nikumbha fue Bahulāśva, el hijo de Bahulāśva fue Kṛśāśva, el hijo de Kṛśāśva fue Senajit, y el hijo de Senajit fue Yuvanāśva. Yuvanāśva no tuvo hijos, de modo que se retiró de la vida familiar y se marchó al bosque.
Sloka 26:
Přestože vzal Yuvanāśva svých sto manželek do lesa s sebou, byli všichni sklíčení. Mudrci žijící v lese však byli ke králi milostiví a začali pečlivě a pozorně konat Indra-yajñu, aby mohl mít syna.
Text 26:
Yuvanāśva se fue al bosque acompañado de sus cien esposas, pero todos ellos se sentían muy tristes. Los sabios del bosque, sin embargo, se mostraron muy bondadosos con el rey y, con gran cuidado y atención, dieron comienzo a una ceremonia indra-yajña para que el rey pudiera tener un hijo.
Sloka 27:
Jednou v noci měl král žízeň, a proto vešel do obětní arény. Když viděl, že všichni brāhmaṇové ulehli k odpočinku, sám vypil posvěcenou vodu, kterou měla vypít jeho žena.
Text 27:
Una noche, sintiendo mucha sed, el rey entró en el recinto de sacrificios, y, cuando vio que todos los brāhmaṇas descansaban, se bebió el agua santificada destinada a su esposa.
Sloka 28:
Když brāhmaṇové vstali z lůžek a uviděli prázdnou nádobu, ptali se, kdo vypil vodu určenou k početí dítěte.
Text 28:
Cuando los brāhmaṇas despertaron y vieron el cántaro vacío, preguntaron quién se había bebido el agua destinada a generar un hijo.
Sloka 29:
Jakmile brāhmaṇové zjistili, že to byl král, kdo na popud svrchovaného vládce vodu vypil, zvolali: “Běda! Moc prozřetelnosti je skutečně mocná! Nikdo nedokáže vzdorovat moci Nejvyššího.” Tak se s úctou klaněli Pánu.
Text 29:
Cuando supieron que había sido el rey quien, inspirado por el controlador supremo, se había bebido el agua, los brāhmaṇas exclamaron: «¡Ay!, la providencia es realmente poderosa. Nadie puede hacer frente al poder del Supremo». De ese modo, ofrecieron respetuosas reverencias al Señor.
Sloka 30:
Poté, když dozrál čas, vyšel z pravé dolní části břicha Mahārāje Yuvanāśvy syn nesoucí všechny příznivé znaky mocného krále.
Text 30:
Algún tiempo después, del lado inferior derecho del abdomen del rey Yuvanāśva nació un niño con todas las características auspiciosas de un poderoso rey.
Sloka 31:
Novorozeně tolik plakalo, aby dostalo mateřské mléko, že z toho byli všichni brāhmaṇové nešťastní. “Kdo se o ně postará?” ptali se. Tehdy přišel Indra, jehož při této yajñi uctívali, a hned dítě utěšil. “Neplač,” řekl a strčil mu ukazováček do pusy. “Můžeš se napít mě.”
Text 31:
Deseoso de leche materna, el bebé lloraba tanto que todos los brāhmaṇas se sentían muy desdichados. «¿Quién va a cuidar de este niño?», decían. Finalmente, fue Indra, la deidad adorada en aquel yajña, quien vino a consolar al bebé. «No llores», le dijo. Entonces, poniendo su dedo índice en la boca del bebé, Indra dijo: «Puedes mamar de mí».
Sloka 32:
Díky požehnání od brāhmaṇů nepadl Yuvanāśva, otec dítěte, za oběť smrti. Po této události se věnoval přísné askezi a na stejném místě také dosáhl dokonalosti.
Text 32:
Bendecido por los brāhmaṇas, Yuvanāśva, el padre del bebé, no murió. Cuando todo acabó, se sometió a rigurosas austeridades y alcanzó la perfección en aquel mismo lugar.
Sloka 33-34:
Māndhātā, Yuvanāśvův syn, naháněl strach Rāvaṇovi a dalším zlodějům a darebákům, kteří byli zdrojem úzkosti. Ó králi Parīkṣite, proto byl známý jako Trasaddasyu. Toto jméno mu dal král Indra. Milostí Nejvyšší Osobnosti Božství byl Yuvanāśvův syn tak mocný, že když se stal králem, panoval celému světu složenému ze sedmi ostrovů jako jeho jediný vládce.
Texts 33-34:
Māndhātā, el hijo de Yuvanāśva, fue el terror de Rāvaṇa y otros ladrones y bandidos que eran causa de ansiedad. ¡Oh, rey Parīkṣit!, debido al miedo que les inspiraba, el hijo de Yuvanāśva fue conocido con el nombre de Trasaddasyu. Ese nombre le fue dado por el rey Indra. Por la misericordia de la Suprema Personalidad de Dios, el hijo de Yuvanāśva fue tan poderoso que, cuando heredó el imperio, gobernó el mundo entero sin que hubiera ningún otro gobernante en las siete islas que lo forman.
Sloka 35-36:
Nejvyšší Osobnost Božství se neliší od příznivých aspektů velkých obětí, jimiž jsou složky oběti, recitace védských hymnů, usměrňující zásady, konatel, kněží, výsledky oběti, obětní aréna a doba obětování. Māndhātā znal principy seberealizace, a proto uctíval Nejvyšší Duši, Nejvyšší Osobnost Božství, Pána Viṣṇua, jenž zahrnuje všechny polobohy. Rozdával také velké dary brāhmaṇům, a tak prováděl yajñu, aby uctil Pána.
Texts 35-36:
La Suprema Personalidad de Dios no es diferente de los aspectos auspiciosos de los grandes sacrificios, tales como los elementos que se ofrecen, el canto de himnos védicos, los principios regulativos, el oficiante, los sacerdotes, el resultado del sacrificio, el recinto y el momento en que se celebra. Māndhātā, que conocía los principios de la autorrealización, adoró al Alma Suprema, la Suprema Personalidad de Dios, el Señor Viṣṇu, que está situado en el plano trascendental e incluye a todos los semidioses. También fue inmensamente generoso y caritativo con los brāhmaṇas, y de ese modo celebró yajña para adorar al Señor.
Sloka 37:
Všechna místa, odkud slunce na obzoru vychází, kde jasně září a kam zapadá, jsou známá jako vlastnictví slavného Māndhāty, syna Yuvanāśvy.
Text 37:
Las propiedades de Māndhātā, el hijo de Yuvanāśva, se extendían desde el horizonte en que se divisa el primer resplandor del Sol hasta el lugar por donde se oculta.
Sloka 38:
Māndhātā zplodil v lůně Bindumatī, dcery krále Śaśabindua, tři syny—Purukutsu, Ambarīṣe a Mucukundu, který byl velkým mystickým yogīnem. Tito tři bratři měli padesát sester, a ty všechny si vzaly za manžela velkého mudrce Saubhariho.
Text 38:
Māndhātā engendró tres hijos en el vientre de Bindumatī, la hija de Śaśabindu. Esos hijos fueron Purukutsa, Ambarīṣa, y Mucukunda, un gran yogī místico. Estos tres hermanos tuvieron cincuenta hermanas, todas las cuales aceptaron por esposo al gran sabio Saubhari.
Sloka 39-40:
Saubhari Ṛṣi podstupoval askezi v hlubinách řeky Yamuny, když tu spatřil rybí pár při pohlavním aktu. Tak si uvědomil rozkoš pohlavního života a probuzená touha ho přiměla k tomu, aby šel za králem Māndhātou a poprosil ho o jednu z jeho dcer. Král mu na jeho žádost odpověděl: “Ó brāhmaṇo, každá z mých dcer si může sama vybrat manžela, jakého bude chtít.”
Texts 39-40:
Saubhari Ṛṣi realizaba austeridades en el fondo del río Yamunā, pero, al ver a dos peces que se estaban apareando, percibió el placer que se obtiene de la vida sexual, y, bajo el impulso de ese deseo, fue a ver al rey Māndhātā y le pidió una de sus hijas en matrimonio. Como respuesta, el rey dijo: «¡Oh, brāhmaṇa!, yo dejo en manos de mis hijas la elección del esposo que prefieran».
Sloka 41-42:
Saubhari Muni uvažoval: “Kvůli svému stáří jsem nyní neduživý, vlasy mi zšedly, kůže na mně visí a hlava se mi stále chvěje. Kromě toho jsem yogī, a proto se ženám nelíbím. Když mě tedy král odmítl, proměním své tělo tak, aby po mně toužily i nebeské ženy, o dcerách světských králů ani nemluvě.”
Texts 41-42:
Saubhari Muni pensó: Estoy viejo y débil. Tengo el pelo gris, la piel suelta, y un constante temblor de cabeza. Además, soy un yogī. Es natural que no guste a las mujeres. El rey me ha rechazado. Así pues, voy a rehacer mi cuerpo de tal manera que hasta las mujeres celestiales lo deseen. ¿Cómo podrán resistirse entonces las hijas de reyes mundanos?
Sloka 43:
Potom se Saubhari Muni proměnil ve spanilého mladíka a palácový sluha ho uvedl do komnat princezen, oplývajících nesmírným bohatstvím. Všech padesát princezen ho pak přijalo za manžela, přestože byl jediný muž.
Text 43:
A continuación, transformado en un joven muy hermoso, Saubhari Muni fue llevado por el mensajero del palacio a las muy opulentas habitaciones de las princesas. Al verle, las cincuenta princesas coincidieron en el deseo de casarse con él, aunque era un solo hombre.
Sloka 44:
Princezny k němu byly natolik přitahovány, že zapomněly na své sesterské vztahy a začaly se mezi sebou hádat. Každá z nich tvrdila: “Tento muž se hodí jen pro mě, a ne pro tebe.” Tak vznikl velký svár.
Text 44:
Las princesas se sintieron tan atraídas por Saubhari Muni que, al poco tiempo, riñeron entre sí. Olvidando todo lazo de afecto fraternal, cada una de ellas decía: «Ese hombre es mío. No está hecho para ti». De ese modo se suscitó una enorme disputa.
Sloka 45-46:
Jelikož Saubhari Muni byl mistr dokonalého pronášení manter, jeho přísná askeze mu zajistila bohatý dům s šaty, šperky a náležitě oblečeným a ozdobeným služebnictvem, rozmanité parky, v nichž byla jezera s čistou vodou, a zahrady. V zahradách, provoněných květinami různých druhů, štěbetali ptáci a bzučely čmeláci, což vytvářelo vhodný doprovod profesionálním zpěvákům. Dům mudrce Saubhariho byl hojně vybaven drahocennými postelemi, poduškami, ozdobami a vším potřebným ke koupelím. Byly v něm různé santálové pasty, květinové girlandy a chutná jídla. Takto obklopený bohatstvím se Saubhari Muni věnoval se svými četnými manželkami rodinnému životu.
Texts 45-46:
Puesto que Saubhari Muni era experto en la recitación perfecta de mantras, sus rigurosas austeridades dieron como resultado un hogar opulento, con vestidos, adornos, sirvientas y criados hermosos y bien ataviados, y parques con jardines y lagos de agua clara. En los jardines, fragantes con todo tipo de flores, se escuchaban los trinos de los pájaros y el zumbido de las abejas, coreados por cantores profesionales. El hogar de Saubhari Muni estaba muy bien provisto de lujosas camas, asientos, alhajas y lugares de baño; no faltaban tampoco las cremas de madera de sándalo, los collares de flores y los platos deliciosos. Así, rodeado de la opulencia de su hogar, el muni se ocupó en asuntos familiares con sus numerosas esposas.
Sloka 47:
Māndhātā, král celého světa složeného ze sedmi ostrovů, žasl, když viděl bohatství domácnosti mudrce Saubhariho. Vzdal se tedy své falešné pýchy na postavení světového vládce.
Text 47:
Al ver la opulencia de la vida familiar de Saubhari Muni, Māndhātā, el rey de las siete islas que forman el mundo entero, no salía de su asombro. Esto le hizo abandonar el prestigio falso de su posición como emperador del mundo.
Sloka 48:
Tak si Saubhari Muni užíval smyslového požitku v hmotném světě, ale vůbec ho to neuspokojovalo, tak jako oheň nepřestává hořet, když se do něj neustále po kapkách přilévá tuk.
Text 48:
Saubhari Muni disfrutó del placer de los sentidos en el mundo material; pero su deseo de placer, como un fuego alimentado con gotas de grasa, ardía sin cesar y nunca acababa de satisfacerle.
Sloka 49:
Když potom Saubhari Muni, mistr v pronášení manter, jednoho dne seděl sám na odlehlém místě, přemýšlel o příčině svého poklesnutí, kterou bylo jednoduše to, že se stal svědkem pohlavního života ryb.
Text 49:
Pero un día, sentado en un lugar solitario, Saubhari Muni, que era experto en cantar mantras, reflexionó en la causa de su caída, y halló que no era otra que el haber contemplado las relaciones sexuales de los peces.
Sloka 50:
“Běda! Přestože jsem se věnoval askezi dokonce ve vodních hlubinách a dodržoval všechna usměrňující pravidla po vzoru jiných světců, ztratil jsem výsledky své dlouhodobé askeze jen kvůli tomu, že jsem přišel do styku s milostným životem ryb. Každý by měl vzít toto poklesnutí v patrnost a poučit se z něho.”
Text 50:
¡Ay de mí!, pese a practicar austeridades, pese a sumergirme en las profundidades del río, y pese a seguir todas las reglas y regulaciones de las personas santas, he perdido los resultados de mis muchas austeridades por el simple hecho de contemplar la vida sexual de esos peces. Todo el mundo debe analizar esta caída y aprender de ella.
Sloka 51:
“Ten, kdo touží po vysvobození z hmotných pout, se musí vzdát společnosti všech, kteří dychtí po sexu, a nesmí používat své smysly k vnějším činnostem (dívat se, poslouchat, mluvit, chodit a tak dále). Měl by se zdržovat v ústraní, upírat mysl pouze na lotosové nohy neomezené Osobnosti Božství, a jestliže chce mít nějakou společnost, má se sdružovat s těmi, kdo jednají podobně.”
Text 51:
La persona que desee liberarse del cautiverio material debe abandonar la compañía de personas atraídas por la vida sexual, y no debe emplear los sentidos en actos externos [tales como ver, escuchar, hablar, caminar, etc.]. Siempre debe permanecer en un lugar solitario, fijando su mente por entero en los pies de loto de la ilimitada Personalidad de Dios. Si, pese a todo, desea compañía, debe relacionarse con personas empeñadas en el mismo esfuerzo.
Sloka 52:
“Na začátku jsem byl sám a věnoval se askezi mystické yogy, ale později jsem se kvůli společnosti ryb, které se pářily, zatoužil oženit. Tehdy jsem se stal manželem padesáti žen a s každou z nich jsem zplodil sto synů; má rodina se tak rozrostla na pět tisíc členů. Působením kvalit hmotné přírody jsem poklesl a začal si myslet, že mě hmotný život učiní šťastným. Mé hmotné touhy po požitku v tomto a příštím životě proto nemají konce.”
Text 52:
Al principio estaba solo, entregado a las austeridades del yoga místico, pero más tarde, por contemplar la vida sexual de esos peces, desee casarme. Fui marido de cincuenta esposas, y en cada una de ellas engendré cien hijos; de ese modo, formé una familia que llegó a los cinco mil descendientes. Por la influencia de las modalidades de la naturaleza material, caí de mi posición y pensé que sería feliz en la vida material. Ahora no veo el fin de mis deseos de disfrute material, ni en esta vida ni en la siguiente.
Sloka 53:
Takto strávil nějaký čas rodinným životem, ale pak se od hmotného požitku odpoutal. Jako vānaprastha odešel do lesa, aby se tam rozžehnal s hmotnou společností. Jeho věrné manželky ho následovaly, neboť neměly jiné útočiště než svého muže.
Text 53:
De ese modo, durante algún tiempo vivió absorto en asuntos de familia, pero más tarde se desapegó del disfrute material. Para renunciar al contacto con la materia, entró en la orden de vānaprastha y se marchó al bosque. Sus devotas esposas le siguieron, pues él era el único refugio que tenían.
Sloka 54:
Když Saubhari Muni, který si byl dobře vědom vlastního já, žil v lese, prováděl přísnou askezi. Díky tomu se nakonec v ohni hořícím v době smrti zaměstnal službou Nejvyšší Osobnosti Božství.
Text 54:
Una vez en el bosque, Saubhari Muni, que conocía perfectamente la ciencia del ser, se sometió a rigurosas austeridades, y en sus últimos momentos, cuando el fuego de la muerte comenzó a arder, se ocupó por entero en el servicio de la Suprema Personalidad de Dios.
Sloka 55:
Ó Mahārāji Parīkṣite, když manželky mudrce Saubhariho viděly, jak jejich manžel postupuje do duchovní existence, díky jeho duchovní síle mohly do duchovního světa vstoupit i ony, tak jako zanikají plameny, když uhasne oheň.
Text 55:
¡Oh, Mahārāja Parīkṣit!, gracias al poder espiritual de Saubhari Muni, sus esposas, que observaron el tránsito de su marido hacia la existencia espiritual, lograron entrar también en el mundo espiritual, del mismo modo que las llamas de un fuego se apagan cuando se apaga el fuego de donde proceden.