Skip to main content

Sloka 2

Text 2

Verš

Texto

rathītarasyāprajasya
bhāryāyāṁ tantave ’rthitaḥ
aṅgirā janayām āsa
brahma-varcasvinaḥ sutān
rathītarasyāprajasya
bhāryāyāṁ tantave ’rthitaḥ
aṅgirā janayām āsa
brahma-varcasvinaḥ sutān

Synonyma

Palabra por palabra

rathītarasya — Rathītary; aprajasya — který neměl žádné syny; bhāryāyām — s jeho manželkou; tantave — aby rozmnožil rod; arthitaḥ — požádaný; aṅgirāḥ — vznešený mudrc Aṅgirā; janayām āsa — zplodil; brahma- varcasvinaḥ — kteří měli bráhmanské vlastnosti; sutān — syny.

rathītarasya — de Rathītara; aprajasya — que no tenía hijos; bhāryāyām — a su esposa; tantave — para aumentar la descendencia; arthitaḥ — ante el ruego; aṅgirāḥ — el gran sabio Aṅgirā; janayām āsa — hizo que naciesen; brahma-varcasvinaḥ — que tenían cualidades brahmínicas; sutān — hijos.

Překlad

Traducción

Rathītara zůstal bez synů, a proto požádal velkého mudrce Aṅgiru, aby zplodil syny za něho. Na jeho žádost počal Aṅgirā potomky v lůně Rathītarovy ženy. Všichni tito synové přišli na svět obdařeni bráhmanskou silou.

Rathītara no tenía hijos, de modo que pidió al gran sabio Aṅgirā que engendrase hijos para él. Aṅgirā atendió su petición y engendró hijos en el vientre de la esposa de Rathītara. Todos ellos nacieron dotados de poder brahmínico.

Význam

Significado

Ve védských dobách se občas přistupovalo k tomu, že muž se obrátil na jiného, vznešenějšího muže, aby v lůně jeho ženy zplodil lepší potomstvo. Žena se v takovém případě přirovnává k zemědělskému poli. Majitel pole může zaměstnat jiného člověka, aby na poli vypěstoval obilí, ale jelikož úroda pochází z půdy, je považována za majetek toho, komu půda patří. Za určitých okolností bylo dovoleno, aby ženu oplodnil někdo jiný než její manžel, ale synové, kteří se jí narodili, se stali syny jejího manžela a byli nazýváni kṣetra-jāta. Rathītara neměl žádné syny, a proto se uchýlil k této metodě.

En la época védica, a veces se pedía a un hombre bien cualificado que engendrase hijos en la esposa de un hombre de menor categoría, a fin de obtener una mejor descendencia. En ese caso, la mujer se compara con un campo de cultivo. El propietario de un campo puede emplear a otra persona para que lo haga producir, pero los cereales, como producto de la tierra, se consideran propiedad del dueño del campo. De manera similar, a veces se permitía que una mujer fuese fecundada por alguien que no era su esposo, pero los hijos se consideraban progenie del marido. Esos hijos se designan con la palabra kṣetra-jāta. Rathītara, que no tenía descendientes, se valió de ese sistema.