Skip to main content

Sloka 39-40

Texts 39-40

Verš

Texto

brāhmaṇātikrame doṣo
dvādaśyāṁ yad apāraṇe
yat kṛtvā sādhu me bhūyād
adharmo vā na māṁ spṛśet
brāhmaṇātikrame doṣo
dvādaśyāṁ yad apāraṇe
yat kṛtvā sādhu me bhūyād
adharmo vā na māṁ spṛśet
ambhasā kevalenātha
kariṣye vrata-pāraṇam
āhur ab-bhakṣaṇaṁ viprā
hy aśitaṁ nāśitaṁ ca tat
ambhasā kevalenātha
kariṣye vrata-pāraṇam
āhur ab-bhakṣaṇaṁ viprā
hy aśitaṁ nāśitaṁ ca tat

Synonyma

Palabra por palabra

brāhmaṇa-atikrame — porušení pravidel úcty k brāhmaṇům; doṣaḥ — chyba; dvādaśyām — na Dvādaśī; yat — neboť; apāraṇe — včasné nepřerušení půstu; yat kṛtvā — po učinění čeho; sādhu — co je příznivé; me — pro mě; bhūyāt — nechť se stane; adharmaḥ — co je v rozporu s náboženstvím; — nebo; na — ne; mām — mě; spṛśet — může se dotknout; ambhasā — vodou; kevalena — pouze; atha — proto; kariṣye — vykonám; vrata- pāraṇam — dokončení slibu; āhuḥ — řekl; ap-bhakṣaṇam — napití se vody; viprāḥ — ó brāhmaṇové; hi — vskutku; aśitam — jedení; na aśitam ca — i nejedení; tat — tento čin.

brāhmaṇa-atikrame — en pasar por alto las reglas del respeto a los brāhmaṇas; doṣaḥ — hay una falta; dvādaśyām — en el día de dvādaśī; yat — puesto que; apāraṇe — en no romper el ayuno a su debido tiempo; yat kṛtvā — después de realizar esa acción; sādhu — lo que es auspicioso; me — a mí; bhūyāt — que se vuelva; adharmaḥ — lo que es irreligioso; — o; na — no; mām — a mí; spṛśet — pueda tocar; ambhasā — por agua; kevalena — solamente; atha — por lo tanto; kariṣye — observaré; vrata-pāraṇam — el final del voto; āhuḥ — dijo; ap-bhakṣaṇam — beber agua; viprāḥ — ¡oh, brāhmaṇas!; hi — en verdad; aśitam — comer; na aśitam ca — así como no comer; tat — ese acto.

Překlad

Traducción

Král řekl: “Porušit zásady uctivého chování vůči brāhmaṇům je hrubý přestupek. Na druhou stranu, když se nepřeruší půst na Dvādaśī, je to porušení slibu. Proto, ó brāhmaṇové, pokud si myslíte, že to bude příznivé a v souladu s náboženskými zásadami, přeruším půst tím, že se napiji vody.” Po poradě s brāhmaṇy tedy král dospěl k tomuto rozhodnutí, podle mínění bráhmanů může být pití vody bráno jako jedení stejně jako nejedení.

El rey dijo: «Ciertamente, quebrantar las leyes del respeto debido a los brāhmaṇas es una gran ofensa. Por otra parte, si se deja pasar el dvādaśī sin romper el ayuno, el voto observado es imperfecto. Así pues, ¡oh, brāhmaṇas!, si lo consideran auspicioso y no les parece irreligioso, beberé un poco de agua para romper mi ayuno». El rey tomó esta decisión después de consultar la opinión de los brāhmaṇas, quienes estimaron que beber agua puede considerarse comer, pero también puede considerarse no comer.

Význam

Significado

Je zřejmé, že když se Mahārāja Ambarīṣa obrátil na brāhmaṇy se svým dilematem, zda má přerušit půst, nebo čekat na Durvāsu Muniho, nebyli schopni dát mu jasnou odpověď. Vaiṣṇava je však nejinteligentnější osobou. Mahārāja Ambarīṣa se tedy v přítomnosti brāhmaṇů sám rozhodl, že se trochu napije vody, neboť tím bude půst přerušen, ale zároveň nedojde k porušení zásad pro uvítání brāhmaṇy. Ve Védách je řečeno: apo 'śnāti tan naivāśitaṁ naivānaśitam. Tento védský pokyn sděluje, že pití vody může být bráno jako jedení i nejedení. Někdy jsme svědky toho, že nějaký politický vůdce dodržující slib satyāgraha nejí, ale přitom pije vodu. S názorem, že napít se vody neznamená jíst, se Mahārāja Ambarīṣa rozhodl jednat tímto způsobem.

Mahārāja Ambarīṣa, ante la duda, consultó con los brāhmaṇas si debía de romper el ayuno o esperar a Durvāsā Muni; pero los brāhmaṇas, aparentemente, no supieron darle una respuesta definitiva. El vaiṣṇava, sin embargo, es la persona más inteligente, de modo que el propio Mahārāja Ambarīṣa decidió ante todos los brāhmaṇas que bebería un poco de agua. Este gesto, al mismo tiempo que rompería claramente el ayuno, no iría en contra de las leyes de la hospitalidad debida a los brāhmaṇas. Un mandamiento védico declara que beber agua puede considerarse comer o, también, no comer: apo 'śnāti tan naivāśitaṁ naivānaśitam. En nuestra experiencia práctica, a veces hemos visto a líderes políticos que, practicando satyāgraha, no comían pero bebían agua. Mahārāja Ambarīṣa, considerando que beber agua no es comer, decidió actuar de ese modo.