Skip to main content

KAPITOLA TŘETÍ

CAPÍTULO 3

Sukanyā manželkou Cyavany Muniho

El matrimonio de Sukanyā y Cyavana Muni

Tato kapitola popisuje dynastii Śaryātiho, dalšího Manuova syna, a vypráví rovněž o dívkách, které se jmenovaly Sukanyā a Revatī.

En este capítulo se habla de la dinastía de Śaryāti, otro hijo de Manu. También se habla de Sukanyā y de Revatī.

Devajña Śaryāti udělil pokyny ohledně obřadů, jež se měly vykonat druhého dne yajñi Aṅgirasů. Jednoho dne se Śaryāti vydal se svou dcerou Sukanyou do āśramu Cyavany Muniho. Sukanyā tam v mraveništi spatřila dvě světélka a bezděčně do nich píchla trnem. Jakmile to udělala, začala z té díry vytékat krev. Následkem toho byl král Śaryāti a jeho společníci stiženi zácpou, a nemohli dokonce ani močit. Když se král ptal, co způsobilo tuto náhlou změnu, zjistil, že příčinou neštěstí byla Sukanyā. Všichni se pak modlili k Cyavanovi Munimu, aby ho uspokojili podle jeho přání, a přestože to byl velmi starý muž, dal mu Devajña Śaryāti svou dceru za manželku.

Devajña Śaryāti dio instrucciones a los Aṅgirasas del modo de conducir la ceremonia ritual que celebraron en el segundo día de su yajña. Cierto día, Śaryāti y su hija, Sukanyā, visitaron el āśrama de Cyavana Muni. Al llegar allí, Sukanyā vio dos sustancias luminosas en el agujero de una lombriz de tierra, y ella, sin dar mucha importancia al asunto, las pinchó con una espina. El agujero, entonces, se llenó de sangre. Como consecuencia de ello, el rey Śaryāti y sus acompañantes sufrieron de estreñimiento y tampoco podían orinar. Al preguntar la razón de aquel cambio en su fortuna, averiguó que la causa de su desdicha era Sukanyā. Inmediatamente, todos ofrecieron oraciones a Cyavana Muni para satisfacerlo conforme a su deseo; aunque Cyavana Muni era muy anciano, Devajña Śaryāti le ofreció su hija como esposa.

Když jednou Cyavanu Muniho navštívili bratři Aśvinī-kumārové, lékaři z nebeských planet, muni je požádal, aby mu vrátili mládí. Vzali ho tedy k jednomu jezeru, v němž se vykoupali, a byli opět v rozkvětu mládí. Sukanyā pak nemohla poznat, který z nich je její manžel. Odevzdala se tedy Aśvinī-kumārům. Jelikož byli spokojeni s její cudností, uvedli ji zpět k jejímu muži. Cyavana Muni pak přivedl krále Śaryātiho k vykonání soma- yajñi a obdařil Aśvinī-kumāry výsadou pít soma-rasu. Nebeského krále Indru to velice rozhněvalo, ale nemohl Śaryātimu nic udělat. Od té doby mají Aśvinī-kumārové, dva lékaři, vyhrazený svůj podíl na soma-rase.

Cierto día en que los hermanos Aśvinī-kumāras, los médicos celestiales, visitaron a Cyavana Muni, el muni les pidió que le devolviesen la juventud. Los dos médicos llevaron a Cyavana Muni a un determinado lago; después de bañarse en él, recobraron toda su juventud. Sukanyā, sin embargo, no acertó a reconocer a su esposo, hasta que los Aśvinī-kumāras, satisfechos con su castidad, le revelaron cuál de ellos era. Después de esto, Cyavana Muni ocupó al rey Śaryāti en la celebración del soma-yajña, y dio a los Aśvinī-kumāras el privilegio de beber soma-rasa. El Señor Indra, el rey del cielo, se enfadó mucho por ello, pero no pudo causar perjuicio alguno a Śaryāti. A partir de entonces, los médicos Aśvinī-kumāras pudieron tomar una parte del soma-rasa.

Později měl Śaryāti tři syny, kteří se jmenovali Uttānabarhi, Ānarta a Bhūriṣeṇa. Ānarta měl jednoho syna jménem Revata. Revatovi se narodilo sto synů, z nichž nejstarším byl Kakudmī. Tomu Brahmā poradil, aby dal svou nádhernou dceru Revatī Pánu Baladevovi, který patří do kategorie viṣṇu-tattva. Poté, co tak Kakudmī učinil, zanechal rodinného života a odešel se podrobit askezi do lesa v Badarikāśramu.

Más tarde, Śaryāti tuvo tres hijos, que se llamaron Uttānabarhi, Ānarta y Bhūriṣeṇa. Ānarta tuvo un hijo, Revata, quien, a su vez, fue padre de cien hijos. El mayor de todos fue Kakudmī, quien, siguiendo el consejo del Señor Brahmā, ofreció su hermosa hija, Revatī, a Baladeva, que pertenece a la categoría de viṣṇu-tattva. Después de esto, Kakudmī abandonó la vida familiar y se retiró al bosque de Badarikāśrama para realizar austeridades y penitencias.

Sloka 1:
Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Ó králi, další Manuův syn, Śaryāti, byl vládcem plně obeznámeným s védským poznáním. Udělil pokyny ohledně činností pro druhý den yajñi, kterou měli vykonat potomkové Aṅgiry.
Text 1:
Śrī Śukadeva Gosvāmī continuó: ¡Oh, rey!, Śaryāti, otro hijo de Manu, gobernó con plena conciencia del conocimiento védico. Él instruyó a los descendientes de Aṅgirā acerca de las funciones apropiadas para el segundo día del yajña que celebraban.
Sloka 2:
Śaryāti měl nádhernou dceru s lotosovýma očima, která se jmenovala Sukanyā. Vydal se s ní do lesa navštívit āśram Cyavany Muniho.
Text 2:
Śaryāti tuvo una hermosa hija de ojos de loto llamada Sukanyā, con la que fue al bosque para visitar el āśrama de Cyavana Muni.
Sloka 3:
Když Sukanyā se svými přítelkyněmi trhala nejrůznější plody lesních stromů, v otvoru do mraveniště spatřila dva zářící body.
Text 3:
Rodeada por sus amigas, Sukanyā recogía frutas de los árboles del bosque; entonces se fijó en dos cosas que brillaban como estrellas en el agujero de una lombriz de tierra.
Sloka 4:
Jako by vedena prozřetelností, dívka bezděky probodla tyto dvě světlušky trnem. Nato z nich začala vytékat krev.
Text 4:
En su ignorancia, y como impulsada por el destino, la muchacha pinchó con una espina aquellas dos luciérnagas, de las que inmediatamente empezó a salir sangre.
Sloka 5:
V tutéž chvíli dostali všichni Śaryātiho vojáci zácpu a nemohli kálet ani močit. Když to Śaryāti postřehl, překvapeně ke svým společníkům promluvil.
Text 5:
Inmediatamente, todos los soldados de Śaryāti se dieron cuenta de que no podían evacuar orina ni excremento. Al notarlo, Śaryāti, muy sorprendido, habló con sus acompañantes.
Sloka 6:
“Běda, jeden z nás se pokusil udělat něco špatného Cyavanovi Munimu, synovi Bhṛgua! Je zřejmé, že je mezi námi osoba, která poskvrnila jeho āśram.”
Text 6:
Resulta extraño, pero parece que alguno de nosotros ha tratado de hacer algún mal a Cyavana Muni, el hijo de Bhṛgu. En verdad, da la impresión de que alguno de nosotros ha contaminado este āśrama.
Sloka 7:
Sukanyā s velkými obavami řekla svému otci: “To já jsem provedla něco špatného, protože jsem bezděky probodla tato dvě světélka trnem.”
Text 7:
Muy asustada, Śunkanyā dijo a su padre: Yo he hecho algo malo; sin saber lo que hacía, pinché con una espina esas dos sustancias luminosas.
Sloka 8:
Když král Śaryāti slyšel slova své dcery, dostal velký strach. Pokoušel se Cyavanu Muniho všelijak uklidnit, neboť to on seděl v mraveništi.
Text 8:
Al escuchar las palabras de su hija, el rey Śaryāti sintió gran temor. Entonces trató por todos los medios de calmar a Cyavana Muni, pues era él quien estaba en el agujero de la lombriz.
Sloka 9:
Král Śaryāti byl velmi moudrý, a jelikož pochopil mudrcův záměr, dal mu svou dceru za ženu. Poté, co takto s těžkostmi vyvázl z nebezpečí, požádal Cyavanu Muniho o svolení a vrátil se domů.
Text 9:
El rey Śaryāti, que mantenía una actitud muy reflexiva, comprendió las intenciones de Cyavana Muni, de modo que entregó su hija en caridad al sabio. Ya liberado del peligro tras muchas dificultades, pidió permiso a Cyavana Muni y regresó al hogar.
Sloka 10:
Cyavana Muni byl velmi popudlivý, ale Sukanyā ho přijala za manžela, a proto s ním jednala ohleduplně, s ohledem na jeho rozpoložení. Jelikož znala jeho mysl, sloužila mu, aniž by byla zmatena.
Text 10:
Cyavana Muni era muy irritable, pero Sukanyā, aceptando su papel de esposa, le trataba con todo el tacto que la actitud del sabio requería. Conociendo su mente, le ofreció servicio sin dejarse confundir.
Sloka 11:
Když uplynul nějaký čas, přišli do āśramu Cyavany Muniho bratři Aśvinī-kumārové, lékaři z nebeských planet. Cyavana Muni jim složil uctivé poklony a pak je požádal, aby mu navrátili mládí, jelikož to bylo v jejich silách.
Text 11:
Pasado algún tiempo, el āśrama de Cyavana Muni recibió la visita de los hermanos Aśvinī-kumāras, los médicos celestiales. Tras ofrecerles respetuosas reverencias, Cyavana Muni les pidió que le diesen una nueva juventud, pues ellos podían hacerlo.
Sloka 12:
Cyavana Muni pravil: “I když vím, že nemáte nárok na pití soma-rasy při obětích, slibuji, že vám jí dám plnou nádobu. Zajistěte mi prosím krásu a mládí, neboť tyto věci přitahují mladé ženy.”
Text 12:
Cyavana Muni dijo: Ustedes no tienen derecho a beber soma-rasa en los sacrificios, pero yo les prometo una vasija llena. Tengan la bondad de darme belleza y juventud, pues esas cosas atraen a las mujeres jóvenes.
Sloka 13:
Znamenití lékaři, Aśvinī-kumārové, s radostí přijali Cyavanův návrh. Řekli brāhmaṇovi: “Ponoř se do tohoto jezera, jež činí život úspěšným.” (Tomu, kdo se vykoupe v tomto jezeře, se splní jeho touhy.)
Text 13:
Muy contentos, los grandes médicos Aśvinī-kumāras aceptaron la propuesta de Cyavana Muni, y le dijeron: «¡Oh, brāhmaṇa!, sumérgete en este lago del éxito en la vida!». [Quien se baña en este lago ve satisfechos sus deseos].
Sloka 14:
Jakmile to Aśvinī-kumārové dořekli, uchopili Cyavanu Muniho, který byl starý a nemocný invalida se svraštělou kůží, bílými vlasy a viditelně vystouplými žílami po celém těle, a všichni tři vstoupili do jezera.
Text 14:
Tras decir esto, los Aśvinī-kumāras ayudaron a Cyavana Muni, que era un anciano inválido y enfermo, con las pieles colgando, el pelo blanco y las venas visibles por todo el cuerpo, y los tres juntos entraron en el lago.
Sloka 15:
Poté se z jezera vynořili tři muži s nádhernými tělesnými rysy. Byli pěkně oblečení a ozdobení náušnicemi a girlandami z lotosů. Všichni tři si byli ve své kráse rovni.
Text 15:
Del lago salieron tres hombres de rasgos corporales muy hermosos, muy bien vestidos y adornados con pendientes y collares de flores de loto. Los tres manifestaban idéntica belleza.
Sloka 16:
Počestná a půvabná Sukanyā nemohla vůbec rozeznat svého manžela od Aśvinī-kumārů, protože byli všichni stejně krásní. Jelikož nevěděla, kdo je její skutečný manžel, přijala útočiště u Aśvinī-kumārů.
Text 16:
La muy casta y hermosa Sukanyā no pudo distinguir a su esposo de los dos Aśvinī-kumāras, pues los tres eran igual de hermosos. Sin saber quién era su verdadero esposo, se refugió en los Aśvinī-kumāras.
Sloka 17:
Aśvinī-kumāry velice potěšilo, když viděli počestnost a věrnost Sukanyi. Ukázali jí tedy jejího manžela, Cyavanu Muniho, a poté se s jeho svolením vrátili ve svém letadle na nebeské planety.
Text 17:
Al ver la castidad y fidelidad de Sukanyā, los Aśvinī-kumāras se sintieron muy complacidos. Entonces le indicaron quién era Cyavana Muni, su esposo, y, tras pedir permiso al sabio, regresaron en su avión a los planetas celestiales.
Sloka 18:
K obydlí Cyavany Muniho pak přišel král Śaryāti, který si přál vykonat oběť. Po boku své dcery tam spatřil spanilého mladého muže, který zářil jako slunce.
Text 18:
Cierto día, con el deseo de celebrar un sacrificio, el rey Śaryāti fue a la residencia de Cyavana Muni. Allí se encontró a su hija al lado de un joven muy hermoso, tan brillante como el sol.
Sloka 19:
Místo aby jí král poté, co přijal její poklony, dal své požehnání, vypadal velice nespokojeně a pronesl tato slova.
Text 19:
Después de recibir las reverencias de su hija, el rey, en lugar de ofrecerle bendiciones, se mostró muy disgustado y le habló de la siguiente manera.
Sloka 20:
“Ó nestoudná dcero, co jsi to udělala? Podvedla jsi svého ctihodného manžela, jehož si všichni váží. Teď vidím, že jsi ho proto, že byl starý a nemocný, a tudíž tě nepřitahoval, opustila a vzala si za muže tohoto mladíka, který vypadá jako nějaký žebrák z ulice.”
Text 20:
¡Oh, muchacha impura!, ¿a dónde te han llevado tus deseos? Has engañado a un marido muy digno de respeto y honrado por todos. Ya veo que, como era viejo, enfermo y poco atractivo, has abandonado su compañía para aceptar por esposo a este joven, que parece un mendigo callejero.
Sloka 21:
“Ó moje dcero, narozená ve ctihodné rodině, jak jsi jen mohla takto znečistit své vědomí? Jak to, že si beze studu udržuješ milence? Stahuješ tak dynastie svého otce i manžela do pekla.”
Text 21:
¡Oh, hija mía!, tú, que has nacido en una familia respetable, ¿cómo has dejado que tu conciencia se degradara de este modo?; ¿cómo has tenido la desvergüenza de buscar un amante? De ese modo estás degradando las dinastías de tu padre y de tu esposo, y las llevas hacia la vida infernal.
Sloka 22:
Když však Sukanyā slyšela výčitky svého otce, usmívala se, pyšná na svoji počestnost. Se smíchem mu odpověděla: “Drahý tatínku, tento mladík po mém boku je tvůj pravý zeť, vznešený mudrc Cyavana, narozený v rodu Bhṛgua.”
Text 22:
Sin embargo, Sukānya, muy orgullosa de su castidad, respondió a los reproches de su padre con una sonrisa y le dijo: «Mi querido padre, este joven que está a mi lado es en realidad tu yerno, el gran sabio Cyavana, que nació en la familia de Bhṛgu».
Sloka 23:
Sukanyā tedy vylíčila, jak její manžel získal krásné mladistvé tělo. Když to král slyšel, velice ho to překvapilo a s radostí svou milovanou dceru obejmul.
Text 23:
Sukanyā explicó entonces cómo había obtenido su esposo el hermoso cuerpo de un joven. El rey se sorprendió mucho, y, muy complacido, abrazó a su querida hija.
Sloka 24:
Cyavana Muni svou vlastní silou umožnil králi Śaryātimu vykonat soma-yajñu. Poté dal Aśvinī-kumārům plnou nádobu soma-rasy, přestože ji nebyli oprávněni pít.
Text 24:
Con su propio poder, Cyavana Muni invistió al rey Śaryāti de la capacidad de celebrar el soma-yajña. El muni ofreció una vasija llena de soma-rasa a los Aśvinī-kumāras, pese a que no tenían derecho a beberlo.
Sloka 25:
To rozrušilo krále Indru a zachvácen hněvem chtěl Cyavanu Muniho zabít, a proto prudce zdvihl svůj blesk. Cyavana Muni však svou silou ochromil Indrovu ruku, která blesk třímala.
Text 25:
El rey Indra, muy alterado y ciego de ira, empuñó impetuosamente su rayo dispuesto a matar a Cyavana Muni. Pero este, con sus poderes, paralizó el brazo con que Indra sostenía el rayo.
Sloka 26:
Přestože byli Aśvinī-kumārové jen lékaři, a proto byli vyloučeni z pití soma-rasy při obětích, od té doby jim ji polobozi dovolili pít.
Text 26:
Aunque los Aśvinī-kumāras eran simples médicos y no tenían derecho a beber soma-rasa en los sacrificios, los semidioses decidieron que, a partir de entonces, les estaría permitido.
Sloka 27:
Král Śaryāti zplodil tři syny, kteří dostali jména Uttānabarhi, Ānarta a Bhūriṣeṇa. Ānartovi se narodil syn jménem Revata.
Text 27:
El rey Śaryāti fue padre de tres hijos: Uttānabarhi, Ānarta y Bhūriṣeṇa. Ānarta tuvo un hijo llamado Revata.
Sloka 28:
Ó Mahārāji Parīkṣite, přemožiteli nepřátel, tento Revata vybudoval v hlubinách oceánu království zvané Kuśasthalī, ve kterém žil a vládl území zvanému Ānarta a dalším. Měl sto pěkných synů, z nichž nejstarší byl Kakudmī.
Text 28:
¡Oh, Mahārāja Parīkṣit, subyugador de enemigos!, Revata construyó en las profundidades del océano el reino de Kuśasthalī, donde vivió gobernando las regiones de Ānarta, etc. Tuvo cien hijos muy buenos, el mayor de los cuales fue Kakudmī.
Sloka 29:
Král Kakudmī vzal svou dceru Revatī a vydal se za Pánem Brahmou na Brahmaloku, transcendentální vůči třem kvalitám hmotné přírody, aby se zeptal, kdo pro ni bude vhodným manželem.
Text 29:
Kakudmī llevó a su propia hija, Revatī, a Brahmaloka, que es trascendental a las tres modalidades de la naturaleza material, y allí pidió al Señor Brahmā que le señalase un marido adecuado para ella.
Sloka 30:
Když tam Kakudmī dospěl, Pán Brahmā byl zaneprázdněn, neboť naslouchal hudebnímu vystoupení Gandharvů, a neměl ani chvíli na to, aby s ním hovořil. Kakudmī tedy čekal a na konci hudebního představení se Pánu Brahmovi poklonil a vyjevil mu svou dávnou touhu.
Text 30:
Cuando Kakudmī llegó allí, el Señor Brahmā estaba tan ocupado escuchando las interpretaciones musicales de los gandharvas que no disponía de un momento para hablar con él. Por consiguiente, Kakudmī esperó, y, cuando los gandharvas completaron su interpretación, ofreció reverencias al Señor Brahmā y le expuso su deseo, largo tiempo acariciado.
Sloka 31:
Když Pán Brahmā, který je velmi mocný, slyšel jeho slova, hlasitě se zasmál a řekl Kakudmīmu: “Ó králi, všichni ti, které jsi snad v srdci považoval za své budoucí zetě, již postupem času vymřeli.”
Text 31:
Tras escuchar sus palabras, el Señor Brahmā, que es muy poderoso, rió en voz alta y dijo a Kakudmī: ¡Oh, rey!, todos aquellos en quienes puedas haber pensado como yernos en lo más profundo de tu corazón han muerto ya con el paso del tiempo.
Sloka 32:
“Uplynulo již dvacet sedm cyklů čtyř yug. Ti, pro které ses rozhodoval, jsou nyní v nenávratnu, stejně jako jejich synové, vnuci a další potomci. Už ani nazaslechneš jejich jména.”
Text 32:
Han pasado ya veintisiete catur-yugas. Aquellos en quienes puedas haber pensado, así como sus hijos, nietos y descendientes, se han ido ya. Ni de sus nombres queda rastro.
Sloka 33:
“Ó králi, odejdi odsud a dej svoji dceru Pánu Baladevovi, jenž je stále ještě přítomen. Je ze všech nejmocnější, neboť je Nejvyšším Pánem; Pán Viṣṇu je Jeho úplnou částí. Tvá dcera je způsobilá k tomu, aby ji dostal darem.”
Text 33:
¡Oh, rey!, ve de inmediato y ofrece tu hija al Señor Baladeva, que todavía está en el mundo. Él es muy poderoso. En verdad, es la Suprema Personalidad de Dios, cuya porción plenaria es el Señor Viṣṇu. Tu hija merece que Se la entregues en caridad.
Sloka 34:
“Pán Baladeva je Nejvyšší Osobnost Božství. Každý, kdo o Něm naslouchá a kdo Ho opěvuje, se očistí. Jelikož je věčným dobrodincem všech živých bytostí, sestoupil se vším, co k Němu náleží, aby očistil celý svět a zmenšil jeho břímě.”
Text 34:
El Señor Baladeva es la Suprema Personalidad de Dios. Quien escucha y canta acerca de Él, se purifica. Él es siempre el bienqueriente de todas las entidades vivientes; por esa razón, ha descendido con todo Su séquito para purificar el mundo entero y disminuir su carga.
Sloka 35:
Po vyslechnutí pokynu Pána Brahmy se mu Kakudmī poklonil a vrátil se do svého sídla. Tam uviděl, že je prázdné, neboť jeho bratři a další příbuzní ho opustili a žili teď na všech stranách ze strachu z vyšších živých bytostí, jako jsou Yakṣové.
Text 35:
Tras recibir esta orden del Señor Brahmā, Kakudmī le ofreció reverencias y regresó a su propia morada. Entonces halló que su residencia estaba vacía, pues sus hermanos y otros familiares, que estaban viviendo en todas direcciones, la habían abandonado por temor de seres vivientes superiores como los yakṣas.
Sloka 36:
Poté dal král svou nádhernou dceru jako dar svrchovaně mocnému Baladevovi, vzdal se světského života a odešel do Badarikāśramu s cílem potěšit Nara-Nārāyaṇu.
Text 36:
A continuación, el rey entregó su muy hermosa hija en caridad al supremamente poderoso Baladeva; después se retiró de la vida mundana y se fue a Badarikāśrama para complacer a Nara-Nārāyaṇa.