KAPITOLA DRUHÁ
CHAPTER TWO
Dynastie Manuových synů
The Dynasties of the Sons of Manu
Tato kapitola popisuje dynastie Manuových synů v čele s Karūṣou.
This Second Chapter describes the dynasties of the sons of Manu, headed by Karūṣa.
Poté, co Sudyumna přijal stav vānaprasthy a odešel do lesa, Vaivasvata Manu s touhou získat další syny uctíval Nejvyšší Osobnost Božství. Následně zplodil deset synů — Mahārāje Ikṣvākua a další — kteří se ve všech ohledech vyrovnali svému otci. Jeden z nich, Pṛṣadhra, měl za povinnost chránit v noci s mečem v ruce krávy. Na pokyn svého duchovního učitele tak vždy ve stoje probděl celou noc. Jednou za tmy odvlekl tygr z chléva krávu, a když to Pṛṣadhra zjistil, uchopil meč a vydal se za ním. Když se však k němu přiblížil, ve tmě nerozeznal tygra od krávy a výsledkem bylo, že zabil krávu. Jeho duchovní učitel ho za to proklel, aby se narodil v rodině śūdrů, ale Pṛṣadhra se uchýlil k mystické yoze a prostřednictvím bhakti-yogy uctíval Nejvyšší Osobnost Božství. Potom dobrovolně vstoupil do plamenů lesního požáru, a tak opustil své hmotné tělo a vrátil se domů, zpátky k Bohu.
After Sudyumna accepted the order of vānaprastha and departed for the forest, Vaivasvata Manu, being desirous of sons, worshiped the Supreme Personality of Godhead and consequently begot ten sons like Mahārāja Ikṣvāku, all of whom were like their father. One of these sons, Pṛṣadhra, was engaged in the duty of protecting cows at night with a sword in his hand. Following the order of his spiritual master, he would stand in this way for the entire night. Once, in the darkness of night, a tiger seized a cow from the cowshed, and when Pṛṣadhra came to know this, he took a sword in his hand and followed the tiger. Unfortunately, when he finally approached the tiger, he could not distinguish between the cow and the tiger in the dark, and thus he killed the cow. Because of this, his spiritual master cursed him to take birth in a śūdra family, but Pṛṣadhra practiced mystic yoga, and in bhakti-yoga he worshiped the Supreme Personality of Godhead. Then he voluntarily entered a blazing forest fire, thus relinquishing his material body and going back home, back to Godhead.
Kavi, nejmladší syn Manua, byl velkým oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství již od útlého dětství. Od Manuova syna jménem Kārūṣa vzešel rod kṣatriyů zvaných Kārūṣové. Manu měl také syna jménem Dhṛṣṭa, z něhož vzešla další dynastie kṣatriyů, ale přestože se narodili otci, který měl kṣatriyské vlastnosti, stali se z nich brāhmaṇové. Synové a vnuci Nṛgy, dalšího Manuova syna, se jmenovali Sumati, Bhūtajyoti a Vasu. Po Vasuovi následoval Pratīka a jemu se narodil Oghavān. Dynastii potomků Nariṣyanty, jiného Manuova syna, tvořili Citrasena, Ṛkṣa, Mīḍhvān, Pūrṇa, Indrasena, Vītihotra, Satyaśravā, Uruśravā, Devadatta a Agniveśya. Od Agniveśyi, který byl kṣatriyou, pocházela slavná bráhmanská dynastie zvaná Āgniveśyāyana. V dynastii potomků Diṣṭy, dalšího Manuova syna, se narodil Nābhāga, a po něm následovali Bhalandana, Vatsaprīti, Prāṁśu, Pramati, Khanitra, Cākṣuṣa, Viviṁśati, Rambha, Khanīnetra, Karandhama, Avīkṣit, Marutta, Dama, Rājyavardhana, Sudhṛti, Nara, Kevala, Dhundhumān, Vegavān, Budha a Tṛṇabindu. V této dynastii se tedy narodilo mnoho synů a vnuků. Tṛṇabinduova dcera jménem Ilavilā přivedla na svět Kuveru. Tṛṇabindu měl také tři syny, kteří se jmenovali Viśāla, Śūnyabandhu a Dhūmraketu. Synem Viśāly byl Hemacandra, jeho synem byl Dhūmrākṣa, a ten měl syna Saṁyamu. Jeho syny byli Devaja a Kṛśāśva. Kṛśāśvův syn, Somadatta, konal oběti aśvamedha a uctíváním Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua, dosáhl nejvyšší dokonalosti — vrátil se domů, zpátky k Bohu.
Kavi, the youngest son of Manu, was a great devotee of the Supreme Personality of Godhead from his very childhood. From Manu’s son known as Karūṣa, a sect of kṣatriyas known as Kārūṣas was generated. Manu also had a son known as Dhṛṣṭa, from whom another sect of kṣatriyas was generated, but although they were born of one who had the qualities of a kṣatriya, they became brāhmaṇas. From Nṛga, another son of Manu, came the sons and grandsons known as Sumati, Bhūtajyoti and Vasu. From Vasu, in succession, came Pratīka, and from him came Oghavān. Descending in order from the seminal dynasty of Nariṣyanta, another son of Manu, were Citrasena, Ṛkṣa, Mīḍhvān, Pūrṇa, Indrasena, Vītihotra, Satyaśravā, Uruśravā, Devadatta and Agniveśya. From the kṣatriya known as Agniveśya came the celebrated brāhmaṇa dynasty known as Āgniveśyāyana. From the seminal dynasty of Diṣṭa, another son of Manu, came Nābhāga, and from him in succession came Bhalandana, Vatsaprīti, Prāṁśu, Pramati, Khanitra, Cākṣuṣa, Viviṁśati, Rambha, Khanīnetra, Karandhama, Avīkṣit, Marutta, Dama, Rājyavardhana, Sudhṛti, Nara, Kevala, Dhundhumān, Vegavān, Budha and Tṛṇabindu. In this way, many sons and grandsons were born in this dynasty. From Tṛṇabindu came a daughter named Ilavilā, from whom Kuvera took birth. Tṛṇabindu also had three sons, named Viśāla, Śūnyabandhu and Dhūmraketu. The son of Viśāla was Hemacandra, his son was Dhūmrākṣa, and his son was Saṁyama. The sons of Saṁyama were Devaja and Kṛśāśva. Kṛśāśva’s son, Somadatta, performed an Aśvamedha sacrifice, and by worshiping the Supreme Personality of Godhead, Viṣṇu, he achieved the supreme perfection of going back home, back to Godhead.
- Sloka 1:
- Śukadeva Gosvāmī pravil: Poté, co jeho syn Sudyumna odešel do lesa a přijal tam stav vānaprasthy, chtěl mít Vaivasvata Manu (Śrāddhadeva) další syny. Na břehu Yamuny proto podstoupil přísnou askezi trvající sto let.
- Text 1:
- Śukadeva Gosvāmī said: Thereafter, when his son Sudyumna had thus gone to the forest to accept the order of vānaprastha, Vaivasvata Manu [Śrāddhadeva], being desirous of getting more sons, performed severe austerities on the bank of the Yamunā for one hundred years.
- Sloka 2:
- Manu zvaný Śrāddhadeva pak s touhou po synech uctíval Nejvyšší Osobnost Božství, Pána všech polobohů. Získal tak deset synů, kteří se mu vyrovnali ve všech ohledech. Nejstarším z nich byl Ikṣvāku.
- Text 2:
- Then, because of this desire for sons, the Manu known as Śrāddhadeva worshiped the Supreme Lord, the Personality of Godhead, the Lord of the demigods. Thus he got ten sons exactly like himself. Among them all, Ikṣvāku was the eldest.
- Sloka 3:
- Jeden z těchto synů, Pṛṣadhra, na pokyn svého duchovního učitele hlídal krávy. Ve stoje a s mečem v ruce vždy probděl celou noc, aby kravám poskytoval ochranu.
- Text 3:
- Among these sons, Pṛṣadhra, following the order of his spiritual master, was engaged as a protector of cows. He would stand all night with a sword to give the cows protection.
- Sloka 4:
- Jednou v noci, když pršelo, vešel do chléva tygr. Všechny krávy, jež ležely na zemi, vystrašeně vstaly, když ho uviděly, a rozprchly se po pozemku.
- Text 4:
- Once at night, while it was raining, a tiger entered the land of the cowshed. Upon seeing the tiger, all the cows, who were lying down, got up in fear and scattered here and there on the land.
- Sloka 5-6:
- Jakmile se tygr, který byl velice silný, jedné krávy zmocnil, začala nešťastně a polekaně naříkat. Pṛṣadhra slyšel její nářek a ihned se vydal za zvukem. Uchopil meč, ale protože byly hvězdy zakryté mraky, spletl si krávu s tygrem a mocným švihem jí usekl hlavu.
- Texts 5-6:
- When the very strong tiger seized the cow, the cow screamed in distress and fear, and Pṛṣadhra, hearing the screaming, immediately followed the sound. He took up his sword, but because the stars were covered by clouds, he mistook the cow for the tiger and mistakenly cut off the cows’ head with great force.
- Sloka 8:
- Když Pṛṣadhra, který dobře věděl, jak pokořit nepřítele, ráno viděl, že zabil krávu — i když v noci si myslel, že zabil tygra — byl z toho velmi nešťastný.
- Text 8:
- In the morning, when Pṛṣadhra, who was quite able to subdue his enemy, saw that he had killed the cow although at night he thought he had killed the tiger, he was very unhappy.
- Sloka 9:
- Přestože Pṛṣadhra spáchal hřích neúmyslně, jeho rodinný kněz Vasiṣṭha ho proklel: “V příštím životě nebudeš moci být kṣatriya. Za to, že jsi zabil krávu, se narodíš jako śūdra!”
- Text 9:
- Although Pṛṣadhra had committed the sin unknowingly, his family priest, Vasiṣṭha, cursed him, saying, “In your next life you shall not be able to become a kṣatriya. Instead, you shall take birth as a śūdra because of killing the cow.”
- Sloka 10:
- Když byl hrdinný Pṛṣadhra takto proklet svým duchovním mistrem, přijal kletbu se sepjatýma rukama. Pak ovládl své smysly a složil slib celibátu, který schvalují všichni velcí mudrci.
- Text 10:
- When the hero Pṛṣadhra was thus cursed by his spiritual master, he accepted the curse with folded hands. Then, having controlled his senses, he took the vow of brahmacarya, which is approved by all great sages.
- Sloka 11-13:
- Potom se Pṛṣadhra oprostil od všech povinností, uklidnil svou mysl a ovládl všechny smysly. Neovlivněný hmotnými podmínkami, vděčně příjímající vše, co k přežití získal milostí Pána a všem stejně nakloněný, věnoval plnou pozornost Nejvyšší Osobnosti Božství, Vāsudevovi, který je transcendentální Nadduší, nedotčenou hmotným znečištěním. Byl zcela spokojen na úrovni čistého poznání a stále upínal mysl k Nejvyšší Osobnosti Božství. Tak dosáhl čisté oddané služby Pánu a začal putovat po celém světě, bez připoutanosti k jakýmkoliv hmotným činnostem, jako by byl němý, hluchý a slepý.
- Texts 11-13:
- Thereafter, Pṛṣadhra gained relief from all responsibilities, became peaceful in mind, and established control over all his senses. Being unaffected by material conditions, being pleased with whatever was available by the grace of the Lord to maintain body and soul together, and being equal toward everyone, he gave full attention to the Supreme Personality of Godhead, Vāsudeva, who is the transcendental Supersoul, free from material contamination. Thus Pṛṣadhra, fully satisfied in pure knowledge, always keeping his mind on the Supreme Personality of Godhead, achieved pure devotional service to the Lord and began traveling all over the world, without affection for material activities, as if he were deaf, dumb and blind.
- Sloka 14:
- Díky tomuto postoji se Pṛṣadhra stal velkým světcem, a když odešel do lesa a uviděl planoucí lesní požár, využil příležitosti a spálil své tělo v ohni. Tak dosáhl transcendentálního, duchovního světa.
- Text 14:
- With this attitude, Pṛṣadhra became a great saint, and when he entered the forest and saw a blazing forest fire, he took this opportunity to burn his body in the fire. Thus he achieved the transcendental, spiritual world.
- Sloka 15:
- Manuův nejmladší syn, který se jmenoval Kavi, se nechtěl oddávat hmotnému požitku, a proto se vzdal království ještě dříve, než dosáhl plného mládí. V doprovodu svých přátel se vydal do lesa a v srdci přitom stále myslel na zářící Nejvyšší Osobnost Božství. Tak dosáhl dokonalosti.
- Text 15:
- Being reluctant to accept material enjoyment, Manu’s youngest son, whose name was Kavi, gave up the kingdom before attaining full youth. Accompanied by his friends, he went to the forest, always thinking of the self-effulgent Supreme Personality of Godhead within the core of his heart. Thus he attained perfection.
- Sloka 16:
- Od Kārūṣi, dalšího Manuova syna, vzešla dynastie Kārūṣa, rod kṣatriyů, králů severní strany. Byli slavnými ochránci brāhmaṇské kultury a všichni byli neochvějně zbožní.
- Text 16:
- From Karūṣa, another son of Manu, came the Kārūṣa dynasty, a family of kṣatriyas. The Kārūṣa kṣatriyas were the kings of the northern direction. They were celebrated protectors of brahminical culture and were all firmly religious.
- Sloka 17:
- Od Manuova syna jménem Dhṛṣṭa vzešla dynastie kṣatriyů nazývaná Dhārṣṭa, jejíž členové v tomto světě získali postavení brāhmaṇů. Potomkem Manuova syna Nṛgy se stal Sumati. Sumatimu se narodil Bhūtajyoti a Bhūtajyotimu Vasu.
- Text 17:
- From the son of Manu named Dhṛṣṭa came a kṣatriya caste called Dhārṣṭa, whose members achieved the position of brāhmaṇas in this world. Then, from the son of Manu named Nṛga came Sumati. From Sumati came Bhūtajyoti, and from Bhūtajyoti came Vasu.
- Sloka 18:
- Synem Vasua byl Pratīka, jehož synem se stal Oghavān. Oghavānův syn se jmenoval také Oghavān a jeho dcera byla Oghavatī. S ní se oženil Sudarśana.
- Text 18:
- The son of Vasu was Pratīka, whose son was Oghavān. Oghavān’s son was also known as Oghavān, and his daughter was Oghavatī. Sudarśana married that daughter.
- Sloka 19:
- Nariṣyanta měl syna jménem Citrasena a jeho syn se jmenoval Ṛkṣa. Ṛkṣovi se narodil Mīḍhvān, Mīḍhvānovi Pūrṇa a Pūrṇovi Indrasena.
- Text 19:
- From Nariṣyanta came a son named Citrasena and from him a son named Ṛkṣa. From Ṛkṣa came Mīḍhvān, from Mīḍhvān came Pūrṇa, and from Pūrṇa came Indrasena.
- Sloka 22:
- Ó králi, od Agniveśyi vzešla brāhmaṇská dynastie zvaná Āgniveśyāyana. Nyní, když jsem popsal potomky Nariṣyanty, promluvím o potomcích Diṣṭy. Poslouchej, prosím.
- Text 22:
- O King, from Agniveśya came a brahminical dynasty known as Āgniveśyāyana. Now that I have described the descendants of Nariṣyanta, let me describe the descendants of Diṣṭa. Please hear from me.
- Sloka 23-24:
- Diṣṭův syn se jmenoval Nābhāga. Tento Nābhāga — jiný než Nābhāga, o němž bude řeč později — se podle svého zaměstnání stal vaiśyou. Nābhāgův syn byl známý jako Bhalandana, synem Bhalandany byl Vatsaprīti a jeho synem byl Prāṁśu. Synem Prāṁśua byl Pramati, Pramatiho synem byl Khanitra, Khanitrův syn se jmenoval Cākṣuṣa a jeho syn byl Viviṁśati.
- Texts 23-24:
- Diṣṭa had a son by the name Nābhāga. This Nābhāga, who was different from the Nābhāga described later, became a vaiśya by occupational duty. The son of Nābhāga was known as Bhalandana, the son of Bhalandana was Vatsaprīti, and his son was Prāṁśu. Prāṁśu’s son was Pramati, Pramati’s son was Khanitra, Khanitra’s son was Cākṣuṣa, and his son was Viviṁśati.
- Sloka 26:
- Karandhama měl syna jménem Avīkṣit, jemuž se narodil syn zvaný Marutta, který byl svrchovaným králem. Velký mystik Saṁvarta, syn Aṅgiry, přivedl Maruttu k vykonání oběti (yajñi).
- Text 26:
- From Karandhama came a son named Avīkṣit, and from Avīkṣit a son named Marutta, who was the emperor. The great mystic Saṁvarta, the son of Aṅgirā, engaged Marutta in performing a sacrifice [yajña].
- Sloka 27:
- Obětní náčiní krále Marutty bylo překrásné, protože vše bylo vyrobeno ze zlata. Žádná jiná oběť se s tou, jakou vykonal on, nedá vůbec srovnávat.
- Text 27:
- The sacrificial paraphernalia of King Marutta was extremely beautiful, for everything was made of gold. Indeed, no other sacrifice could compare to his.
- Sloka 28:
- Král Indra se na této oběti omámil, neboť vypil mnoho soma-rasy. Brāhmaṇové dostali mnoho darů, a díky tomu byli spokojeni. Polobozi, kteří ovládají různé větry, dodali pro tuto oběť potraviny a Viśvedevové byli členy shromáždění.
- Text 28:
- In that sacrifice, King Indra became intoxicated by drinking a large quantity of soma-rasa. The brāhmaṇas received ample contributions, and therefore they were satisfied. For that sacrifice, the various demigods who control the winds offered foodstuffs, and the Viśvedevas were members of the assembly.
- Sloka 30:
- Synem Nary byl Kevala a jeho synem byl Dhundhumān, jenž byl otcem Vegavāna. Vegavānovým synem byl Budha a Budhovi se narodil Tṛṇabindu, který se stal králem této Země.
- Text 30:
- The son of Nara was Kevala, and his son was Dhundhumān, whose son was Vegavān. Vegavān’s son was Budha, and Budha’s son was Tṛṇabindu, who became the king of this earth.
- Sloka 31:
- Nejlepší z Apsar, vznešenými vlastnostmi ozdobená dívka jménem Alambuṣā, si vzala stejně ušlechtilého Tṛṇabindua za manžela. S ním pak měla několik synů a dceru jménem Ilavilā.
- Text 31:
- The best of the Apsarās, the highly qualified girl named Alambuṣā, accepted the similarly qualified Tṛṇabindu as her husband. She gave birth to a few sons and a daughter known as Ilavilā.
- Sloka 32:
- Poté, co velký světec Viśravā, mistr mystické yogy, obdržel od svého otce absolutní poznání, zplodil v lůně Ilavily slavného syna, známého jako Kuvera neboli ten, kdo dává peníze.
- Text 32:
- After the great saint Viśravā, the master of mystic yoga, received absolute knowledge from his father, he begot in the womb of Ilavilā the greatly celebrated son known as Kuvera, the giver of money.
- Sloka 33:
- Tṛṇabindu měl tři syny, kteří se jmenovali Viśāla, Śūnyabandhu a Dhūmraketu. Z nich se Viśāla stal zakladatelem další dynastie a stavitelem paláce zvaného Vaiśālī.
- Text 33:
- Tṛṇabindu had three sons, named Viśāla, Śūnyabandhu and Dhūmraketu. Among these three, Viśāla created a dynasty and constructed a palace called Vaiśālī.
- Sloka 35-36:
- Synem Kṛśāśvy se stal Somadatta, jenž konal oběti aśvamedha, a tím uspokojoval Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇua. Uctíváním Nejvyššího Pána dosáhl nejvznešenějšího postavení — pobytu na planetě, na niž se dostanou velcí mystičtí yogīni. Somadattovi se narodil Sumati, jehož synem byl Janamejaya. Všichni tito králové v dynastii Viśāly nadále udržovali věhlas krále Tṛṇabindua.
- Texts 35-36:
- The son of Kṛśāśva was Somadatta, who performed aśvamedha sacrifices and thus satisfied the Supreme Personality of Godhead, Viṣṇu. By worshiping the Supreme Lord, he achieved the most exalted post, a residence on the planet to which great mystic yogīs are elevated. The son of Somadatta was Sumati, whose son was Janamejaya. All these kings appearing in the dynasty of Viśāla properly maintained the celebrated position of King Tṛṇabindu.