Sloka 23-24

Texts 23-24

Verš

Text

nābhāgo diṣṭa-putro ’nyaḥ
karmaṇā vaiśyatāṁ gataḥ
bhalandanaḥ sutas tasya
vatsaprītir bhalandanāt

vatsaprīteḥ sutaḥ prāṁśus
tat-sutaṁ pramatiṁ viduḥ
khanitraḥ pramates tasmāc
cākṣuṣo ’tha viviṁśatiḥ

Synonyma

Synonyms

nābhāgaḥ — jménem Nābhāga; diṣṭa-putraḥ — syn Diṣṭy; anyaḥ — jiný; karmaṇā — povoláním; vaiśyatām — třídy vaiśyů; gataḥ — dosáhl; bhalandanaḥ — jménem Bhalandana; sutaḥ — syn; tasya — jeho (Nābhāgy); vatsaprītiḥ — jménem Vatsaprīti; bhalandanāt — Bhalandany; vatsaprīteḥ — Vatsaprītiho; sutaḥ — syn; prāṁśuḥ — byl pojmenován Prāṁśu; tat-sutam — jeho syn (Prāṁśua); pramatim — měl jméno Pramati; viduḥ — věz; khanitraḥ — jmenoval se Khanitra; pramateḥ — Pramatiho; tasmāt — něho (Khanitry); cākṣuṣaḥ — jmenoval se Cākṣuṣa; atha — takto (Cākṣuṣi); viviṁśatiḥ — syn jménem Viviṁśati.

nābhāgaḥ — by the name Nābhāga; diṣṭa-putraḥ — the son of Diṣṭa; anyaḥ — another; karmaṇā — by occupation; vaiśyatām — the order of the vaiśyas; gataḥ — achieved; bhalandanaḥ — by the name Bhalandana; sutaḥ — son; tasya — of him (Nābhāga); vatsaprītiḥ — by the name Vatsaprīti; bhalandanāt — from Bhalandana; vatsaprīteḥ — from Vatsaprīti; sutaḥ — the son; prāṁśuḥ — was named Prāṁśu; tat-sutam — the son of him (Prāṁśu); pramatim — was named Pramati; viduḥ — you should understand; khanitraḥ — was named Khanitra; pramateḥ — from Pramati; tasmāt — from him (Khanitra); cākṣuṣaḥ — was named Cākṣuṣa; atha — thus (from Cākṣuṣa); viviṁśatiḥ — the son named Viviṁśati.

Překlad

Translation

Diṣṭův syn se jmenoval Nābhāga. Tento Nābhāga — jiný než Nābhāga, o němž bude řeč později — se podle svého zaměstnání stal vaiśyou. Nābhāgův syn byl známý jako Bhalandana, synem Bhalandany byl Vatsaprīti a jeho synem byl Prāṁśu. Synem Prāṁśua byl Pramati, Pramatiho synem byl Khanitra, Khanitrův syn se jmenoval Cākṣuṣa a jeho syn byl Viviṁśati.

Diṣṭa had a son by the name Nābhāga. This Nābhāga, who was different from the Nābhāga described later, became a vaiśya by occupational duty. The son of Nābhāga was known as Bhalandana, the son of Bhalandana was Vatsaprīti, and his son was Prāṁśu. Prāṁśu’s son was Pramati, Pramati’s son was Khanitra, Khanitra’s son was Cākṣuṣa, and his son was Viviṁśati.

Význam

Purport

Jeden syn pocházející od Manua se stal kṣatriyou, další brāhmaṇou a jiný zase vaiśyou. To potvrzuje výrok Nārady Muniho: yasya yal lakṣaṇaṁ proktaṁ puṁso varṇābhivyañjakam (Bhāg. 7.11.35). Je třeba mít na paměti, že brāhmaṇové, kṣatriyové a vaiśyové nemají být nikdy považováni za příslušníky určité kasty podle zrození. Z brāhmaṇy se může stát kṣatriya a kṣatriya se může změnit v brāhmaṇu. Podobně se brāhmaṇa či kṣatriya může stát vaiśyou a naopak. To potvrzuje i Bhagavad-gītā (cātur- varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ). Člověk není v žádném případě brāhmaṇa, kṣatriya či vaiśya svým původem, ale svými vlastnostmi. Brāhmaṇové jsou velice potřební. Snažíme se proto v hnutí pro vědomí Kṛṣṇy nějaké brāhmaṇy vychovat, aby mohli vést společnost. V současnosti je brāhmaṇů nedostatek a to znamená, že lidská společnost postrádá mozek. Téměř každý je śūdra, a proto v současné době nikdo nedokáže vést členy společnosti ke správné cestě, po níž by dospěli k dokonalosti života.

From Manu, one son became a kṣatriya, another a brāhmaṇa, and another a vaiśya. This confirms the statement by Nārada Muni, yasya yal lakṣaṇaṁ proktaṁ puṁso varṇābhivyañjakam (Bhāg. 7.11.35). One should always remember that brāhmaṇas, kṣatriyas and vaiśyas should never be regarded as members of a caste by birth. A brāhmaṇa may be changed into a kṣatriya, and a kṣatriya into a brāhmaṇa. Similarly, a brāhmaṇa or kṣatriya may be changed into a vaiśya, and a vaiśya into a brāhmaṇa or kṣatriya. This is confirmed in Bhagavad-gītā (cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ). So one is a brāhmaṇa, kṣatriya or vaiśya never by birth, but by quality. There is a great need of brāhmaṇas. Therefore, in the Kṛṣṇa consciousness movement, we are trying to train some brāhmaṇas to guide human society. Because at present there is a scarcity of brāhmaṇas, the brain of human society is lost. Because practically everyone is a śūdra, no one at the present moment can guide the members of society to the proper path by which to achieve perfection in life.