Sloka 14

Text 14

Verš

Text

evaṁ vṛtto vanaṁ gatvā
dṛṣṭvā dāvāgnim utthitam
tenopayukta-karaṇo
brahma prāpa paraṁ muniḥ

Synonyma

Synonyms

evam vṛttaḥ — setrvávající v tomto stavu života; vanam — do lesa; gatvā — poté, co odešel; dṛṣṭvā — když uviděl; dāva-agnim — lesní požár; utthitam — tam jsoucí; tena — tím (ohněm); upayukta-karaṇaḥ — spálil všechny smysly těla; brahma — transcendence; prāpa — dosáhl; param — nejvyššího cíle; muniḥ — jako velký světec.

evam vṛttaḥ — being situated in such an order of life; vanam — to the forest; gatvā — after going; dṛṣṭvā — when he saw; dāva-agnim — a forest fire; utthitam — existing there; tena — by that (fire); upayukta-karaṇaḥ — engaging all the senses of the body by burning; brahma — transcendence; prāpa — he achieved; param — the ultimate goal; muniḥ — as a great saintly person.

Překlad

Translation

Díky tomuto postoji se Pṛṣadhra stal velkým světcem, a když odešel do lesa a uviděl planoucí lesní požár, využil příležitosti a spálil své tělo v ohni. Tak dosáhl transcendentálního, duchovního světa.

With this attitude, Pṛṣadhra became a great saint, and when he entered the forest and saw a blazing forest fire, he took this opportunity to burn his body in the fire. Thus he achieved the transcendental, spiritual world.

Význam

Purport

Pán říká v Bhagavad-gītě (4.9):

The Lord says in Bhagavad-gītā (4.9):

janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna

janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so ’rjuna

“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění těla nezrodí znovu v tomto hmotném světě, ale dospěje do Mého věčného sídla, ó Arjuno.” Pṛṣadhra byl kvůli své karmě proklet, aby se v příštím životě narodil jako śūdra, ale jelikož začal žít jako světec a neustále soustředil mysl na Nejvyšší Osobnost Božství, stal se čistým oddaným. Výsledkem jeho oddanosti bylo, že ihned poté, co se v ohni zbavil svého těla, dospěl do duchovního světa, jak uvádí Bhagavad-gītā slovy mām eti. Oddaná služba v podobě myšlení na Nejvyšší Osobnost Božství je tak mocná, že ačkoliv byl Pṛṣadhra proklet, vyhnul se hrozivým následkům života śūdry a místo toho se vrátil domů, zpátky k Bohu. V Brahma- saṁhitě (5.54) stojí:

“One who knows the transcendental nature of My appearance and activities does not, upon leaving the body, take his birth again in this material world, but attains My eternal abode, O Arjuna.” Pṛṣadhra, because of his karma, was cursed to take his next birth as a śūdra, but because he took to saintly life, specifically concentrating his mind always upon the Supreme Personality of Godhead, he became a pure devotee. Immediately after giving up his body in the fire, he reached the spiritual world, as mentioned in Bhagavad-gītā (mām eti), as a result of his devotional situation. Devotional service performed by thinking of the Supreme Personality of Godhead is so powerful that although Pṛṣadhra was cursed he avoided the terrible consequence of becoming a śūdra and instead returned home, back to Godhead. As stated in Brahma-saṁhitā (5.54):

yas tv indra-gopam athavendram aho sva-karma-
bandhānurūpa-phala-bhājanam ātanoti
karmāṇi nirdahati kintu ca bhakti-bhājāṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

Ten, kdo vykonává oddanou službu, není ovlivněn výsledky svých hmotných činností. Jinak úplně každý — od toho nejmenšího mikroba až po krále nebes Indru — podléhá zákonům karmy. Čistý oddaný, který stále slouží Pánu, je od působení těchto zákonů osvobozen.

Those who engage in devotional service are unaffected by the results of their material activities. Otherwise, everyone, from the smallest microbe up to the King of heaven, Indra, is subject to the laws of karma. A pure devotee, being always engaged in the service of the Lord, is exempt from these laws.