Sloka 3

Text 3

Verš

Text

basta eko vane kaścid
vicinvan priyam ātmanaḥ
dadarśa kūpe patitāṁ
sva-karma-vaśagām ajām

Synonyma

Synonyms

bastaḥ — kozel; ekaḥ — jednou; vane — v lese; kaścit — nějaký; vicinvan — hledající jídlo; priyam — oblíbené; ātmanaḥ — své; dadarśa — náhodou uviděl; kūpe — ve studni; patitām — spadlou; sva-karma-vaśa-gām — jako výsledek plodonosných činností; ajām — kozu.

bastaḥ — goat; ekaḥ — one; vane — in a forest; kaścit — some; vicinvan — searching for food; priyam — very dear; ātmanaḥ — for himself; dadarśa — saw by chance; kūpe — within a well; patitām — fallen; sva-karma-vaśa-gām — under the influence of the results of fruitive activities; ajām — a she-goat.

Překlad

Translation

“Jednou se jeden kozel potuloval lesem a přitom se pásl, aby uspokojil své smysly. Náhodou přišel ke studni, ve které uviděl bezmocnou kozu, která do ní spadla následkem svých plodonosných činností.”

While wandering in the forest, eating to satisfy his senses, a he-goat by chance approached a well, in which he saw a she-goat standing helplessly, having fallen into it by the influence of the results of fruitive activities.

Význam

Purport

Mahārāja Yayāti zde přirovnává sebe ke kozlovi a Devayānī ke koze a na tomto příkladě líčí povahu muže a ženy. Muž chodí z místa na místo jako kozel hledající smyslový požitek a žena, kterou nechrání žádný muž či manžel, se podobá koze, která spadla do studny. Žena, o niž se nestará žádný muž, nemůže být šťastná. Je přesně v takové situaci jako koza, jež spadla do studny a bojuje o život. Každá žena proto musí přijmout ochranu svého otce, tak jako ji Devayānī požívala u Śukrācāryi, a potom musí otec darovat svou dceru vhodnému muži, nebo nějaký vhodný muž musí pomoci ženě tím, že ji svěří do péče manželovi. To je názorně vidět na životě Devayānī. Když ji král Yayāti vysvobodil ze studny, znamenalo to pro ni velkou úlevu a požádala ho, aby si ji vzal za manželku. Když se s ní však oženil, začal být příliš připoutaný a oddával se sexu nejen s ní, ale i s jinými, například se Śarmiṣṭhou. Přesto byl stále nespokojený. Člověk by se tedy měl usilovně snažit, aby zanechal rodinného života, jaký vedl Yayāti. Když je plně přesvědčen o tom, jak degradující účinky má světský rodinný život, měl by se ho zcela vzdát, přijmout sannyās a věnovat se výhradně službě Pánu. Pak bude jeho život úspěšný.

Here Mahārāja Yayāti compares himself to a he-goat and Devayānī to a she-goat and describes the nature of man and woman. Like a he-goat, a man searches for sense gratification, wandering here and there, and a woman without the shelter of a man or husband is like a she-goat that has fallen into a well. Without being cared for by a man, a woman cannot be happy. Indeed, she is just like a she-goat that has fallen into a well and is struggling for existence. Therefore a woman must take shelter of her father, as Devayānī did when under the care of Śukrācārya, and then the father must give the daughter in charity to a suitable man, or a suitable man should help the woman by placing her under the care of a husband. This is shown vividly by the life of Devayānī. When King Yayāti delivered Devayānī from the well, she felt great relief and requested Yayāti to accept her as his wife. But when Mahārāja Yayāti accepted Devayānī, he became too attached and had sex life not only with her but with others, like Śarmiṣṭhā. Yet still he was dissatisfied. Therefore one should retire by force from such family life as Yayāti’s. When one is fully convinced of the degrading nature of worldly family life, one should completely renounce this way of life, take sannyāsa, and engage himself fully in the service of the Lord. Then one’s life will be successful.