Sloka 5
Text 5
Verš
Text
brahmarṣir bhagavān kāvyaḥ
kṣatra-bandhuś ca nāhuṣaḥ
rājanya-viprayoḥ kasmād
vivāhaḥ pratilomakaḥ
brahmarṣir bhagavān kāvyaḥ
kṣatra-bandhuś ca nāhuṣaḥ
rājanya-viprayoḥ kasmād
vivāhaḥ pratilomakaḥ
Synonyma
Synonyms
śrī-rājā uvāca — Mahārāja Parīkṣit se dotázal; brahma-ṛṣiḥ — nejlepší z brāhmaṇů; bhagavān — velice mocný; kāvyaḥ — Śukrācārya; kṣatra- bandhuḥ — patřil do třídy kṣatriyů; ca — i; nāhuṣaḥ — král Yayāti; rājanya- viprayoḥ — mezi brāhmaṇou a kṣatriyou; kasmāt — jak; vivāhaḥ — manželský vztah; pratilomakaḥ — odporující běžným usměrňujícím zásadám.
śrī-rājā uvāca — Mahārāja Parīkṣit inquired; brahma-ṛṣiḥ — the best of the brāhmaṇas; bhagavān — very powerful; kāvyaḥ — Śukrācārya; kṣatra-bandhuḥ — belonged to the kṣatriya class; ca — also; nāhuṣaḥ — King Yayāti; rājanya-viprayoḥ — of a brāhmaṇa and a kṣatriya; kasmāt — how; vivāhaḥ — a marital relationship; pratilomakaḥ — against the customary regulative principles.
Překlad
Translation
Mahārāja Parīkṣit řekl: “Śukrācārya byl velice mocný brāhmaṇa a Mahārāja Yayāti byl kṣatriya. Rád bych proto věděl, jak došlo k tomuto sňatku typu pratiloma.”
Mahārāja Parīkṣit said: Śukrācārya was a very powerful brāhmaṇa, and Mahārāja Yayāti was a kṣatriya. Therefore I am curious to know how there occurred this pratiloma marriage between a kṣatriya and a brāhmaṇa.
Význam
Purport
Ve védské společnosti je obvyklé uzavírat manželství mezi kṣatriyi, nebo mezi brāhmaṇy. Pokud se ale někdy uzavře sňatek mezi příslušníky různých tříd, takové manželství je pak dvojího druhu: anuloma a pratiloma. Anuloma neboli manželství brāhmaṇy s dcerou kṣatriyi je přípustné, avšak pratiloma neboli manželství mezi kṣatriyou a dcerou brāhmaṇy se běžně nedovoluje. Mahārāje Parīkṣita proto zajímalo, jak mohl mocný brāhmaṇa, jako byl Śukrācārya, přistoupit na myšlenku pratilomy. Chtěl vědět, co vedlo k tomuto neobvyklému sňatku.
According to the Vedic system, marriages between kṣatriyas and kṣatriyas or between brāhmaṇas and brāhmaṇas are the general custom. If marriages sometimes take place between different classes, these marriages are of two types, namely anuloma and pratiloma. Anuloma, marriage between a brāhmaṇa and the daughter of a kṣatriya, is permissible, but pratiloma, marriage between a kṣatriya and the daughter of a brāhmaṇa, is not generally allowed. Therefore Mahārāja Parīkṣit was curious about how Śukrācārya, a powerful brāhmaṇa, could accept the principle of pratiloma. Mahārāja Parīkṣit was eager to know the cause for this uncommon marriage.