Sloka 32
Text 32
Verš
Text
dharmaṁ cāvekṣya dharmavit
smarañ chukra-vacaḥ kāle
diṣṭam evābhyapadyata
dharmaṁ cāvekṣya dharmavit
smarañ chukra-vacaḥ kāle
diṣṭam evābhyapadyata
Synonyma
Synonyms
rāja-putryā — Śarmiṣṭhou, která byla dcerou krále; arthitaḥ — požádán; apatye — o syna; dharmam — náboženské zásady; ca — také; avekṣya — beroucí v úvahu; dharma-vit — vědomý si všech náboženských zásad; smaran — vzpomněl si; śukra-vacaḥ — na varování Śukrācāryi; kāle — tehdy; diṣṭam — vzhledem k okolnostem; eva — jistě; abhyapadyata — přijal (výzvu splnit touhu Śarmiṣṭhy).
rāja-putryā — by Śarmiṣṭhā, who was the daughter of a king; arthitaḥ — being requested; apatye — for a son; dharmam — religious principles; ca — as well as; avekṣya — considering; dharma-vit — aware of all religious principles; smaran — remembering; śukra-vacaḥ — the warning of Śukrācārya; kāle — at the time; diṣṭam — circumstantially; eva — indeed; abhyapadyata — accepted (to fulfill the desire of Śarmiṣṭhā).
Překlad
Translation
Když princezna Śarmiṣṭhā poprosila krále Yayātiho o syna, král vzal v úvahu náboženské zásady, a proto souhlasil, že jí splní její touhu. Přestože si vzpomněl na varování Śukrācāryi, považoval toto spojení za přání Nejvyššího, a měl se Śarmiṣṭhou pohlavní styk.
When Princess Śarmiṣṭhā begged King Yayāti for a son, the King was certainly aware of the principles of religion, and therefore he agreed to fulfill her desire. Although he remembered the warning of Śukrācārya, he thought of this union as the desire of the Supreme, and thus he had sex with Śarmiṣṭhā.
Význam
Purport
Král Yayāti si byl dokonale vědom povinností kṣatriyi. Když za kṣatriyou přijde žena, nemůže ji odmítnout. To je náboženská zásada. Proto se také Dharmarāja, Yudhiṣṭhira, ptal Arjuny, když ho viděl po návratu z Dvāraky nešťastného, zda snad odmítl ženu, která ho prosila o syna. Přestože si Mahārāja Yayāti vzpomněl na Śukrācāryovo varování, nemohl Śarmiṣṭhu odmítnout. Považoval za rozumné dát jí syna, a z tohoto důvodu s ní měl pohlavní styk v době, kdy jí skončilo menstruační období. V tomto případě smyslné jednání neodporuje náboženským zásadám. Bhagavad-gītā (7.11) uvádí: dharmāviruddho bhūteṣu kāmo 'smi-sex, který není v rozporu s náboženskými zásadami, Kṛṣṇa schvaluje. Jelikož Śarmiṣṭhā, dcera krále, prosila Yayātiho o syna, jejich spojení nebylo výsledkem chtíče, ale skutkem v souladu s náboženstvím.
King Yayāti was completely aware of the duty of a kṣatriya. When a kṣatriya is approached by a woman, he cannot deny her. This is a religious principle. Consequently, when Dharmarāja, Yudhiṣṭhira, saw Arjuna unhappy after Arjuna returned from Dvārakā, he asked whether Arjuna had refused a woman who had begged for a son. Although Mahārāja Yayāti remembered Śukrācārya’s warning, he could not refuse Śarmiṣṭhā. He thought it wise to give her a son, and thus he had sexual intercourse with her after her menstrual period. This kind of lust is not against religious principles. As stated in Bhagavad-gītā (7.11), dharmāviruddho bhūteṣu kāmo ’smi: sex life not contrary to the principles of religion is sanctioned by Kṛṣṇa. Because Śarmiṣṭhā, the daughter of a king, had begged Yayāti for a son, their combination was not lust but an act of religion.