Skip to main content

Sloka 25

Text 25

Verš

Texto

sa vai ratnaṁ tu tad dṛṣṭvā
ātmaiśvaryātiśāyanam
tan nādriyatāgnihotryāṁ
sābhilāṣaḥ sahaihayaḥ
sa vai ratnaṁ tu tad dṛṣṭvā
ātmaiśvaryātiśāyanam
tan nādriyatāgnihotryāṁ
sābhilāṣaḥ sahaihayaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

saḥ — on (Kārtavīryārjuna); vai — jistě; ratnam — velký zdroj bohatství; tu — vskutku; tat — kāmadhenu ve vlastnictví Jamadagniho; dṛṣṭvā — když viděl; ātma-aiśvarya — jeho vlastní jmění; ati-śāyanam — které přesahovalo; tat — to; na — ne; ādriyata — ocenili; agnihotryām — po krávě, která se hodila k provádění oběti agnihotra; sa-abhilāṣaḥ — začal toužit; sa- haihayaḥ — se svými lidmi z rodu Haihayů.

saḥ — él (Kārtavīryārjuna); vai — en verdad; ratnam — una gran fuente de riquezas; tu — en verdad; tat — la kāmadhenu de Jamadagni; dṛṣṭvā — por observar; ātma-aiśvarya — su propia opulencia personal; ati-śāyanam — que superaba; tat — eso; na — no; ādriyata — apreciaron demasiado; agnihotryām — en esa vaca, que era útil para la celebración del sacrificio agnihotra; sa-abhilāṣaḥ — sintió deseo; sa-haihayaḥ — con sus propios hombres, los haihayas.

Překlad

Traducción

Kārtavīryārjuna usoudil, že Jamadagni je mocnější a bohatší než on, protože vlastní drahokam v podobě kāmadhenu. Proto ani on, ani jeho lidé, Haihayové, Jamadagniho přijetí nijak zvlášť neocenili. Naopak si přáli získat kāmadhenu, která se hodila k provádění oběti agnihotra.

Kārtavīryārjuna pensó que Jamadagni era más poderoso y rico que él, pues poseía aquella joya en forma de kāmadhenu. Por esa razón, ni él ni sus hombres, los haihayas, apreciaron demasiado la recepción que Jamadagni les había ofrecido. Por el contrario, lo que querían era adueñarse de la kāmadhenu, que era útil para la celebración del sacrificio agnihotra.

Význam

Significado

Jamadagni byl mocnější než Kārtavīryārjuna, protože s přečištěným máslem, které získal od kāmadhenu, prováděl agnihotra-yajñu. Nedá se očekávat, že by takovou krávu vlastnil každý. Obyčejný člověk však může mít obyčejnou krávu, chránit ji, dojit dostatek mléka a z něho vyrábět máslo a přečištěné ghí, zvláště vhodné pro konání agnihotra-yajñi. Tu možnost má každý. Proto v Bhagavad-gītě Pán Kṛṣṇa nabádá k ochraně krav (go-rakṣya). To je důležité, protože když je o krávy dobře postaráno, budou dávat mléko v dostatečném množství. V Americe máme praktickou zkušenost, že na farmách naší Mezinárodní společnosti pro vědomí Kṛṣṇy poskytujeme kravám patřičnou ochranu a dostáváme mléka víc než dost. Na jiných farmách krávy nedávají tolik mléka jako u nás-naše krávy dobře vědí, že je nezabijeme, a proto jsou šťastné a v hojné míře nám dávají mléko. Tento pokyn Pána Kṛṣṇy-go-rakṣya-je tedy nesmírně významný. Celý svět se musí od Kṛṣṇy učit, jak žít šťastně bez nedostatků, pouze díky pěstování obilí (annād bhavanti bhūtāni) a ochraně krav (go- rakṣya). Kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma svabhāva-jam. Lidé, kteří náleží ke třetí společenské třídě, to znamená obchodníci, musejí pečovat o půdu, aby se na ní mohlo pěstovat obilí, a poskytovat ochranu kravám. To je příkaz Bhagavad-gīty. Ti, kdo jedí maso, budou proti ochraně krav protestovat, ale můžeme jim odpovědět tím, že Kṛṣṇa přikazuje ochraňovat především krávy, takže mohou jíst maso jiných, méně důležitých zvířat, jako jsou prasata, psi, kozy a ovce. Nikdy by však neměli brát život kravám, neboť to má zhoubné účinky na duchovní rozvoj celé společnosti.

Jamadagni era más poderoso que Kārtavīryārjuna debido a que ejecutaba el agnihotra-yajña con la mantequilla clarificada que recibía de la kāmadhenu. Esa clase de vacas no son para todo el mundo. Sin embargo, un hombre corriente puede tener una vaca corriente, protegerla, recibir de ella leche en abundancia y utilizar esa leche para elaborar mantequilla y ghī clarificado, en especial para la celebración del agnihotra-yajña. Eso puede hacerlo todo el mundo. Vemos también que en el Bhagavad-gītā el Señor Kṛṣṇa recomienda la protección de las vacas, go-rakṣya. Se trata de algo esencial, porque una vaca bien cuidada dará, sin duda alguna, leche en abundancia. La experiencia práctica de las granjas de la Asociación Internacional para la Conciencia de Krishna en América nos demuestra que, cuando ofrecemos a las vacas la protección adecuada, ellas nos dan leche más que suficiente. Las vacas de otras granjas no dan tanta leche como las nuestras; eso se debe a que nuestras vacas saben muy bien que no las vamos a matar y, sintiéndose felices, nos abastecen de leche en abundancia. Por consiguiente, esta instrucción del Señor Kṛṣṇa —go-rakṣya— es de suma importancia. El mundo entero debe aprender de Kṛṣṇa cómo vivir feliz y sin escasez, con el simple método de producir cereales (annād bhavanti bhūtāni) y proteger a las vacas (go-rakṣya). Kṛṣi-gorakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma svabhāvajam: Las personas que forman parte del tercer nivel de la sociedad humana, la clase mercantil, deben producir cereales en sus tierras, y deben proteger a las vacas. Ese es el mandamiento del Bhagavad-gītā. Cuando se habla de proteger a las vacas, siempre surgen las protestas de quienes comen carne. Sin embargo, podemos responderles diciendo que Kṛṣṇa da especial importancia a la protección de las vacas, de modo que, si tienen tendencia a comer carne, pueden satisfacer esa tendencia con la carne de animales de menor importancia, como los cerdos, los perros, las cabras y las ovejas, pero sin atentar nunca contra la vida de las vacas, lo cual destruye el avance espiritual de la sociedad.