Skip to main content

Sloka 25

Text 25

Verš

Text

sa vai ratnaṁ tu tad dṛṣṭvā
ātmaiśvaryātiśāyanam
tan nādriyatāgnihotryāṁ
sābhilāṣaḥ sahaihayaḥ
sa vai ratnaṁ tu tad dṛṣṭvā
ātmaiśvaryātiśāyanam
tan nādriyatāgnihotryāṁ
sābhilāṣaḥ sahaihayaḥ

Synonyma

Synonyms

saḥ — on (Kārtavīryārjuna); vai — jistě; ratnam — velký zdroj bohatství; tu — vskutku; tat — kāmadhenu ve vlastnictví Jamadagniho; dṛṣṭvā — když viděl; ātma-aiśvarya — jeho vlastní jmění; ati-śāyanam — které přesahovalo; tat — to; na — ne; ādriyata — ocenili; agnihotryām — po krávě, která se hodila k provádění oběti agnihotra; sa-abhilāṣaḥ — začal toužit; sa- haihayaḥ — se svými lidmi z rodu Haihayů.

saḥ — he (Kārtavīryārjuna); vai — indeed; ratnam — a great source of wealth; tu — indeed; tat — the kāmadhenu in the possession of Jamadagni; dṛṣṭvā — by observing; ātma-aiśvarya — his own personal opulence; ati-śāyanam — which was exceeding; tat — that; na — not; ādriyata — appreciated very much; agnihotryām — in that cow, which was useful for executing the agnihotra sacrifice; sa-abhilāṣaḥ — became desirous; sa-haihayaḥ — with his own men, the Haihayas.

Překlad

Translation

Kārtavīryārjuna usoudil, že Jamadagni je mocnější a bohatší než on, protože vlastní drahokam v podobě kāmadhenu. Proto ani on, ani jeho lidé, Haihayové, Jamadagniho přijetí nijak zvlášť neocenili. Naopak si přáli získat kāmadhenu, která se hodila k provádění oběti agnihotra.

Kārtavīryārjuna thought that Jamadagni was more powerful and wealthy than himself because of possessing a jewel in the form of the kāmadhenu. Therefore he and his own men, the Haihayas, were not very much appreciative of Jamadagni’s reception. On the contrary, they wanted to possess that kāmadhenu, which was useful for the execution of the agnihotra sacrifice.

Význam

Purport

Jamadagni byl mocnější než Kārtavīryārjuna, protože s přečištěným máslem, které získal od kāmadhenu, prováděl agnihotra-yajñu. Nedá se očekávat, že by takovou krávu vlastnil každý. Obyčejný člověk však může mít obyčejnou krávu, chránit ji, dojit dostatek mléka a z něho vyrábět máslo a přečištěné ghí, zvláště vhodné pro konání agnihotra-yajñi. Tu možnost má každý. Proto v Bhagavad-gītě Pán Kṛṣṇa nabádá k ochraně krav (go-rakṣya). To je důležité, protože když je o krávy dobře postaráno, budou dávat mléko v dostatečném množství. V Americe máme praktickou zkušenost, že na farmách naší Mezinárodní společnosti pro vědomí Kṛṣṇy poskytujeme kravám patřičnou ochranu a dostáváme mléka víc než dost. Na jiných farmách krávy nedávají tolik mléka jako u nás-naše krávy dobře vědí, že je nezabijeme, a proto jsou šťastné a v hojné míře nám dávají mléko. Tento pokyn Pána Kṛṣṇy-go-rakṣya-je tedy nesmírně významný. Celý svět se musí od Kṛṣṇy učit, jak žít šťastně bez nedostatků, pouze díky pěstování obilí (annād bhavanti bhūtāni) a ochraně krav (go- rakṣya). Kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma svabhāva-jam. Lidé, kteří náleží ke třetí společenské třídě, to znamená obchodníci, musejí pečovat o půdu, aby se na ní mohlo pěstovat obilí, a poskytovat ochranu kravám. To je příkaz Bhagavad-gīty. Ti, kdo jedí maso, budou proti ochraně krav protestovat, ale můžeme jim odpovědět tím, že Kṛṣṇa přikazuje ochraňovat především krávy, takže mohou jíst maso jiných, méně důležitých zvířat, jako jsou prasata, psi, kozy a ovce. Nikdy by však neměli brát život kravám, neboť to má zhoubné účinky na duchovní rozvoj celé společnosti.

Jamadagni was more powerful than Kārtavīryārjuna because of performing the agnihotra-yajña with clarified butter received from the kāmadhenu. Not everyone can be expected to possess such a cow. Nonetheless, an ordinary man may possess an ordinary cow, give protection to this animal, take sufficient milk from it, and engage the milk to produce butter and ghee, especially for performing the agnihotra-yajña. This is possible for everyone. Thus we find that in Bhagavad-gītā Lord Kṛṣṇa advises go-rakṣya, the protection of cows. This is essential because if cows are cared for properly they will surely supply sufficient milk. We have practical experience in America that in our various ISKCON farms we are giving proper protection to the cows and receiving more than enough milk. In other farms the cows do not deliver as much milk as in our farms; because our cows know very well that we are not going to kill them, they are happy, and they give ample milk. Therefore this instruction given by Lord Kṛṣṇa — go-rakṣya — is extremely meaningful. The whole world must learn from Kṛṣṇa how to live happily without scarcity simply by producing food grains (annād bhavanti bhūtāni) and giving protection to the cows (go-rakṣya). Kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma svabhāvajam. Those who belong to the third level of human society, namely the mercantile people, must keep land for producing food grains and giving protection to cows. This is the injunction of Bhagavad-gītā. In the matter of protecting the cows, the meat-eaters will protest, but in answer to them we may say that since Kṛṣṇa gives stress to cow protection, those who are inclined to eat meat may eat the flesh of unimportant animals like hogs, dogs, goats and sheep, but they should not touch the life of the cows, for this is destructive to the spiritual advancement of human society.