Skip to main content

Sloka 43

Text 43

Verš

Texto

sthālīṁ nyasya vane gatvā
gṛhān ādhyāyato niśi
tretāyāṁ sampravṛttāyāṁ
manasi trayy avartata
sthālīṁ nyasya vane gatvā
gṛhān ādhyāyato niśi
tretāyāṁ sampravṛttāyāṁ
manasi trayy avartata

Synonyma

Palabra por palabra

sthālīm — ženu Agnisthālī; nyasya — ihned opustil; vane — v lese; gatvā — když se vrátil; gṛhān — doma; ādhyāyataḥ — začal meditovat; niśi — celou noc; tretāyām — když věk Tretā; sampravṛttāyām — měl právě začít; manasi — v mysli; trayī — principy tří Véd; avartata — byly vyjeveny.

sthālīm — a la mujer Agnisthālī; nyasya — abandonar inmediatamente; vane — en el bosque; gatvā — al regresar; gṛhān — al hogar; ādhyāyataḥ — se puso a meditar; niśi — toda la noche; tretāyām — cuando el milenio Tretā; sampravṛttāyām — estaba a punto de comenzar; manasi — en su mente; trayī — los principios de los tres Vedas; avartata — se revelaron.

Překlad

Traducción

Král Purūravā pak zanechal Agnisthālī v lese a vrátil se domů, kde celou noc meditoval o Urvaśī. Během jeho meditace začal věk Tretā, a proto se mu v srdci zjevily principy tří Véd, včetně způsobu konání yajñi pro dosažení cílů plodonosných činností.

Entonces, el rey Purūravā abandonó a Agnisthālī en el bosque y regresó a su casa, donde meditó en Urvaśī toda la noche. En ese período de meditación dio comienzo el milenio Tretā, y con él aparecieron en su corazón los principios de los tres Vedas, con el proceso de celebración de yajña como medio de llevar a término las actividades fruitivas.

Význam

Significado

Je řečeno: tretāyāṁ yajato makhaiḥ-v Tretā-yuze člověk získal výsledky obětí, které vykonal. Konkrétně prováděním viṣṇu-yajñi bylo možné dokonce dosáhnout lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství. Cílem yajñí je potěšit Nejvyšší Osobnost Božství. Během Purūravovy meditace o Urvaśī začala Tretā-yuga, a proto mu byly v srdci vyjeveny védské yajñi. Purūravā však byl materialista, který stál především o potěšení svých smyslů. Každá oběť zaměřená na dosažení smyslového požitku se nazývá karma-kāṇḍīya-yajña. Rozhodl se tedy provádět tyto oběti, aby ukojil svůj chtíč. Jinými slovy-karma-kāṇḍīya-yajñi jsou určeny pro požitkáře, ale skutečným cílem yajñi má být potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství. V Kali-yuze je pro potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství doporučena saṅkīrtana-yajña: yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair yajanti hi sumedhasaḥ. Pouze vysoce inteligentní lidé si zvolí saṅkīrtana-yajñu, aby naplnili všechny své touhy, hmotné i duchovní. Ti, kdo dychtí po smyslovém požitku, budou provádět karma-kāṇḍīya-yajñi.

Los śāstras dicen: tretāyāṁ yajato makhaiḥ: En Tretā-yuga, las celebraciones de yajña daban el resultado que se esperaba de ellas. En concreto, con la celebración de viṣṇu-yajña se podían alcanzar los pies de loto de la Suprema Personalidad de Dios. El yajña, por supuesto, tiene por objeto la satisfacción de la Suprema Personalidad de Dios. Mientras Purūravā meditaba en Urvaśī, dio comienzo Tretā-yuga, de modo que en el corazón del rey se revelaron los yajñas védicos. Purūravā, sin embargo, era un hombre materialista, cuyo interés principal se centraba en el disfrute de los sentidos. Los yajñas cuyo objeto es el disfrute de los sentidos se denominan karma-kāṇḍīya-yajñas, y fueron esos karma-kāṇḍīya-yajñas los que decidió celebrar para satisfacer sus deseos lujuriosos. En otras palabras, los karma-kāṇḍīya-yajñas son para personas sensuales; los yajñas, en realidad, deberían celebrarse para complacer a la Suprema Personalidad de Dios. En Kali-yuga, para complacer a la Suprema Personalidad de Dios se recomienda el saṅkīrtana-yajña. Yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair yajanti hi sumedhasaḥ. Solo las personas muy inteligentes adoptan el saṅkīrtana-yajña como medio para satisfacer todos sus deseos, materiales y espirituales, mientras que quienes ansían el disfrute de los sentidos celebran karma-kāṇḍīya-yajñas.