Skip to main content

Sloka 11

Text 11

Verš

Text

devā ūcuḥ
videha uṣyatāṁ kāmaṁ
locaneṣu śarīriṇām
unmeṣaṇa-nimeṣābhyāṁ
lakṣito ’dhyātma-saṁsthitaḥ
devā ūcuḥ
videha uṣyatāṁ kāmaṁ
locaneṣu śarīriṇām
unmeṣaṇa-nimeṣābhyāṁ
lakṣito ’dhyātma-saṁsthitaḥ

Synonyma

Synonyms

devāḥ ūcuḥ — polobozi řekli; videhaḥ — bez hmotného těla; uṣyatām — žij; kāmam — jak si přeješ; locaneṣu — před zraky; śarīriṇām — těch, kteří mají hmotná těla; unmeṣaṇa-nimeṣābhyām — buď viditelný nebo neviditelný, jak chceš; lakṣitaḥ — viděný; adhyātma-saṁsthitaḥ — v duchovním těle.

devāḥ ūcuḥ — the demigods said; videhaḥ — without any material body; uṣyatām — you live; kāmam — as you like; locaneṣu — in the vision; śarīriṇām — of those who have material bodies; unmeṣaṇa-nimeṣābhyām — become manifest and unmanifest as you desire; lakṣitaḥ — being seen; adhyātma-saṁsthitaḥ — situated in a spiritual body.

Překlad

Translation

Polobozi řekli: “Nechť Mahārāja Nimi žije bez hmotného těla. Nechť žije v duchovním těle jako osobní společník Nejvyšší Osobnosti Božství a je pro obyčejné lidi v hmotných tělech viditelný či neviditelný, jak si bude přát.”

The demigods said: Let Mahārāja Nimi live without a material body. Let him live in a spiritual body as a personal associate of the Supreme Personality of Godhead, and, according to his desire, let him be manifest or unmanifest to common materially embodied people.

Význam

Purport

Polobozi chtěli, aby Mahārāja Nimi obživl, ale on nechtěl přijmout další hmotné tělo. Jelikož se na ně světci obrátili s naléhavou žádostí, dali mu za daných okolností požehnání, že bude moci žít ve svém duchovním těle. V představách obyčejných lidí obvykle existují dva druhy duchovních těl. Někdy se pojmem “duchovní tělo” rozumí tělo ducha. Bezbožný člověk, který zemře po životě plném hříšných činností, někdy bývá odsouzen k tomu, že nemůže dostat hrubohmotné tělo z pěti prvků, ale musí žít v jemnohmotném těle složeném z mysli, inteligence a ega. Jak je však vysvětleno v Bhagavad-gītě, oddaní mohou opustit hmotné a získat duchovní tělo, nedotčené hrubou ani jemnou hmotou (tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna). Polobozi tedy dali králi Nimimu požehnání, že bude moci setrvávat v čistě duchovním těle, prostém všeho hrubohmotného i jemnohmotného znečištění.

The demigods wanted Mahārāja Nimi to come to life, but Mahārāja Nimi did not want to accept another material body. Under the circumstances, the demigods, having been requested by the saintly persons, gave him the benediction that he would be able to stay in his spiritual body. There are two kinds of spiritual bodies, as generally understood by common men. The term “spiritual body” is sometimes taken to refer to a ghostly body. An impious man who dies after sinful activities is sometimes condemned so that he cannot possess a gross material body of five material elements, but must live in a subtle body of mind, intelligence and ego. However, as explained in Bhagavad-gītā, devotees can give up the material body and attain a spiritual body free from all material tinges, gross and subtle (tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so ’rjuna). Thus the demigods gave King Nimi the benediction that he would be able to stay in a purely spiritual body, free from all gross and subtle material contamination.

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, může být viditelný nebo neviditelný podle své transcendentální touhy a podobně oddaný, který je jīvan-mukta, se může dle vlastního přání nechat vidět nebo ne. Bhagavad-gītā uvádí: nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya yoga-māyā-samāvṛtaḥ-Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, se neukazuje každému—obyčejný člověk Ho nevidí. Ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi na bhaved grāhyam indriyaiḥ-Kṛṣṇu, Jeho jméno, slávu, vlastnosti a vše, co k Němu náleží, nelze poznat hmotným způsobem. Nikdo nemůže Kṛṣṇu vidět, není-li duchovně pokročilý (sevonmukhe hi jihvādau). Schopnost vidět Ho tedy zcela závisí na Kṛṣṇově milosti. Stejná výsada-být viditelný nebo neviditelný podle vlastního přání-byla udělena Mahārājovi Nimimu. Žil tak ve svém původním duchovním těle jako společník Nejvyšší Osobnosti Božství.

The Supreme Personality of Godhead can be seen or unseen according to His own transcendental desire; similarly, a devotee, being jīvan-mukta, can be seen or not, as he chooses. As stated in Bhagavad-gītā, nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya yoga-māyā-samāvṛtaḥ: the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa, is not manifest to everyone and anyone. To the common man He is unseen. Ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi na bhaved grāhyam indriyaiḥ: Kṛṣṇa and His name, fame, qualities and paraphernalia cannot be materially understood. Unless one is advanced in spiritual life (sevonmukhe hi jihvādau), one cannot see Kṛṣṇa. Therefore the ability to see Kṛṣṇa depends on Kṛṣṇa’s mercy. The same privilege of being seen or unseen according to one’s own desire was given to Mahārāja Nimi. Thus he lived in his original, spiritual body as an associate of the Supreme Personality of Godhead.