Skip to main content

Sloka 22

Text 22

Verš

Texto

sa yaiḥ spṛṣṭo ’bhidṛṣṭo vā
saṁviṣṭo ’nugato ’pi vā
kosalās te yayuḥ sthānaṁ
yatra gacchanti yoginaḥ
sa yaiḥ spṛṣṭo ’bhidṛṣṭo vā
saṁviṣṭo ’nugato ’pi vā
kosalās te yayuḥ sthānaṁ
yatra gacchanti yoginaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

saḥ — On, Pán Rāmacandra; yaiḥ — jimiž; spṛṣṭaḥ — dotýkaný; abhidṛṣṭaḥ — viděný; — nebo; saṁviṣṭaḥ — jedli a uléhali společně; anugataḥ — následovali jako služebníci; api — dokonce; kosalāḥ — všichni tito obyvatelé Kosaly; te — oni; yayuḥ — odebrali se; sthānam — na to místo; yatra — kam; gacchanti — směřují; yoginaḥ — všichni bhakti-yogīni.

saḥ — Él, el Señor Rāmacandra; yaiḥ — por esas personas; spṛṣṭaḥ — tocado; abhidṛṣṭaḥ — visto; — o; saṁviṣṭaḥ — comer o acostarse juntos; anugataḥ — siguieron como sirvientes; api — incluso; kosalāḥ — todos los habitantes de Kosala; te — ellos; yayuḥ — partieron; sthānam — al lugar; yatra — a donde; gacchanti — van; yoginaḥ — todos los bhakti-yogīs.

Překlad

Traducción

Pán Rāmacandra se vrátil do svého sídla, do něhož dospějí bhakti- yogīni. Je to místo, kam se odebrali všichni obyvatelé Ayodhyi poté, co sloužili Pánu v Jeho projevených zábavách tím, že se Mu klaněli, dotýkali se Jeho lotosových nohou, hleděli na Něj jako na otcovského krále, usedali či uléhali s Ním, jako by si byli rovni, nebo Ho dokonce pouze doprovázeli.

El Señor Rāmacandra regresó a Su morada, el destino de los bhakti-yogīs. Allí fueron también todos los habitantes de Ayodhyā después de servir al Señor en Sus pasatiempos manifestados ofreciéndole reverencias, tocando Sus pies de loto, considerándole en todo sentido como rey y padre, acostándose o sentándose a Su lado como iguales, o simplemente acompañándole.

Význam

Significado

Pán říká v Bhagavad-gītě (4.9):

En el Bhagavad-gītā (4.9), el Señor dice:

janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna
janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so ’rjuna

“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění těla nezrodí znovu v tomto hmotném světě, ale dospěje do Mého věčného sídla, ó Arjuno.” Zde je to potvrzeno. Všichni obyvatelé Ayodhyi, kteří viděli Pána Rāmacandru jako občané, Mu sloužili jako služebníci, usedali s Ním a hovořili spolu jako přátelé nebo byli tak či onak za Jeho vlády přítomní, se vrátili domů, zpátky k Bohu. Oddaný, který dosáhne dokonalosti v oddané službě, se po opuštění těla odebere do příslušného vesmíru, kde se Pán Rāmacandra nebo Pán Kṛṣṇa věnují svým zábavám. Poté, co se naučí sloužit Pánu v různých úlohách v této prakaṭa-līle, je mu nakonec umožněn vstup do sanātana-dhāmu, svrchovaného sídla v duchovním světě. O tomto sanātana-dhāmu se rovněž zmiňuje Bhagavad-gītā (paras tasmāt tu bhāvo 'nyo 'vyakto 'vyaktāt sanātanaḥ). Ten, kdo vstoupí do transcendentálních zábav Pána, je nazýván nitya-līlā- praviṣṭa. Aby bylo jasné, proč se Pán Rāmacandra vrátil, je zde uvedeno, že se odebral na ono místo, kam odcházejí bhakti-yogīni. Impersonalisté si mylně vykládají údaje Śrīmad-Bhāgavatamu tak, že Pán vstoupil do své vlastní záře a stal se neosobním. Pán je však osoba a Jeho oddaní jsou také osoby. Všechny živé bytosti byly stejně jako Pán osobami v minulosti, jsou osobami v přítomnosti a budou nadále osobami i po opuštění svého těla. To také potvrzuje Bhagavad-gītā.

«¡Oh, Arjuna!, aquel que conoce la naturaleza trascendental de Mi advenimiento y actividades, al abandonar el cuerpo no vuelve a nacer en este mundo material, sino que alcanza Mi morada eterna». Esto se confirma en este verso. Todos los habitantes de Ayodhyā que vieron al Señor Rāmacandra en calidad de súbditos, Le sirvieron como sirvientes, se sentaron y hablaron con Él como amigos, o estuvieron de alguna manera presentes durante Su reinado, fueron de regreso al hogar, de vuelta a Dios. Después de abandonar el cuerpo, el devoto que alcanza la perfección en el servicio devocional entra en el universo en que el Señor Rāmacandra o el Señor Kṛṣṇa estén realizando Sus pasatiempos. En ese prakaṭa-līlā, el devoto aprende a servir al Señor, hasta que finalmente se eleva al sanātana-dhāma, la morada suprema en el mundo espiritual. Ese sanātana-dhāma se menciona también en el Bhagavad-gītā (paras tasmāt tu bhāvo 'nyo 'vyakto 'vyaktāt sanātanaḥ). Quien entra en los pasatiempos eternos del Señor recibe el nombre de nitya-līlā-praviṣṭa. Para que entendamos claramente las razones del regreso del Señor Rāmacandra, en este verso se menciona que el Señor Se marchó al lugar al que van los bhakti-yogīs. Los impersonalistas dan una interpretación errónea a las afirmaciones del Señor y entienden que el Señor entró en Su propia refulgencia, de modo que Se volvió impersonal. Pero el Señor es una persona, y Sus devotos también son personas. En verdad, las entidades vivientes, al igual que el Señor, fueron personas en el pasado, son personas en el presente y continuarán siendo personas incluso después de abandonar el cuerpo. Esto lo confirma también el Bhagavad-gītā.