Sloka 22
Text 22
Verš
Text
saṁviṣṭo ’nugato ’pi vā
kosalās te yayuḥ sthānaṁ
yatra gacchanti yoginaḥ
saṁviṣṭo ’nugato ’pi vā
kosalās te yayuḥ sthānaṁ
yatra gacchanti yoginaḥ
Synonyma
Synonyms
saḥ — On, Pán Rāmacandra; yaiḥ — jimiž; spṛṣṭaḥ — dotýkaný; abhidṛṣṭaḥ — viděný; vā — nebo; saṁviṣṭaḥ — jedli a uléhali společně; anugataḥ — následovali jako služebníci; api vā — dokonce; kosalāḥ — všichni tito obyvatelé Kosaly; te — oni; yayuḥ — odebrali se; sthānam — na to místo; yatra — kam; gacchanti — směřují; yoginaḥ — všichni bhakti-yogīni.
saḥ — He, Lord Rāmacandra; yaiḥ — by which persons; spṛṣṭaḥ — touched; abhidṛṣṭaḥ — seen; vā — either; saṁviṣṭaḥ — eating together, lying together; anugataḥ — followed as servants; api vā — even; kosalāḥ — all those inhabitants of Kosala; te — they; yayuḥ — departed; sthānam — to the place; yatra — wherein; gacchanti — they go; yoginaḥ — all the bhakti-yogīs.
Překlad
Translation
Pán Rāmacandra se vrátil do svého sídla, do něhož dospějí bhakti- yogīni. Je to místo, kam se odebrali všichni obyvatelé Ayodhyi poté, co sloužili Pánu v Jeho projevených zábavách tím, že se Mu klaněli, dotýkali se Jeho lotosových nohou, hleděli na Něj jako na otcovského krále, usedali či uléhali s Ním, jako by si byli rovni, nebo Ho dokonce pouze doprovázeli.
Lord Rāmacandra returned to His abode, to which bhakti-yogīs are promoted. This is the place to which all the inhabitants of Ayodhyā went after they served the Lord in His manifest pastimes by offering Him obeisances, touching His lotus feet, fully observing Him as a fatherlike King, sitting or lying down with Him like equals, or even just accompanying Him.
Význam
Purport
Pán říká v Bhagavad-gītě (4.9):
The Lord says in Bhagavad-gītā (4.9):
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so ’rjuna
“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění těla nezrodí znovu v tomto hmotném světě, ale dospěje do Mého věčného sídla, ó Arjuno.” Zde je to potvrzeno. Všichni obyvatelé Ayodhyi, kteří viděli Pána Rāmacandru jako občané, Mu sloužili jako služebníci, usedali s Ním a hovořili spolu jako přátelé nebo byli tak či onak za Jeho vlády přítomní, se vrátili domů, zpátky k Bohu. Oddaný, který dosáhne dokonalosti v oddané službě, se po opuštění těla odebere do příslušného vesmíru, kde se Pán Rāmacandra nebo Pán Kṛṣṇa věnují svým zábavám. Poté, co se naučí sloužit Pánu v různých úlohách v této prakaṭa-līle, je mu nakonec umožněn vstup do sanātana-dhāmu, svrchovaného sídla v duchovním světě. O tomto sanātana-dhāmu se rovněž zmiňuje Bhagavad-gītā (paras tasmāt tu bhāvo 'nyo 'vyakto 'vyaktāt sanātanaḥ). Ten, kdo vstoupí do transcendentálních zábav Pána, je nazýván nitya-līlā- praviṣṭa. Aby bylo jasné, proč se Pán Rāmacandra vrátil, je zde uvedeno, že se odebral na ono místo, kam odcházejí bhakti-yogīni. Impersonalisté si mylně vykládají údaje Śrīmad-Bhāgavatamu tak, že Pán vstoupil do své vlastní záře a stal se neosobním. Pán je však osoba a Jeho oddaní jsou také osoby. Všechny živé bytosti byly stejně jako Pán osobami v minulosti, jsou osobami v přítomnosti a budou nadále osobami i po opuštění svého těla. To také potvrzuje Bhagavad-gītā.
“One who knows the transcendental nature of My appearance and activities does not, upon leaving the body, take his birth again in this material world, but attains My eternal abode, O Arjuna.” Here this is confirmed. All the inhabitants of Ayodhyā who saw Lord Rāmacandra as citizens, served Him as servants, sat and talked with Him as friends or were somehow or other present during His reign went back home, back to Godhead. After giving up the body, the devotee who becomes perfect in devotional service enters that particular universe where Lord Rāmacandra or Lord Kṛṣṇa is engaged in His pastimes. Then, after being trained to serve the Lord in various capacities in that prakaṭa-līlā, the devotee is finally promoted to sanātana-dhāma, the supreme abode in the spiritual world. This sanātana-dhāma is also mentioned in Bhagavad-gītā (paras tasmāt tu bhāvo ’nyo ’vyakto ’vyaktāt sanātanaḥ). One who enters the transcendental pastimes of the Lord is called nitya-līlā-praviṣṭa. To understand clearly why Lord Rāmacandra returned, it is mentioned herewith that the Lord went to that particular place where the bhakti-yogīs go. The impersonalists misunderstand the statements of Śrīmad-Bhāgavatam to mean that the Lord entered His own effulgence and therefore become impersonal. But the Lord is a person, and His devotees are persons. Indeed, the living entities, like the Lord, were persons in the past, they are persons in the present, and they will continue to be persons even after giving up the body. This is also confirmed in Bhagavad-gītā.