Sloka 6-7

Texts 6-7

Verš

Text

yo loka-vīra-samitau dhanur aiśam ugraṁ
sītā-svayaṁvara-gṛhe triśatopanītam
ādāya bāla-gaja-līla ivekṣu-yaṣṭiṁ
sajjyī-kṛtaṁ nṛpa vikṛṣya babhañja madhye

jitvānurūpa-guṇa-śīla-vayo ’ṅga-rūpāṁ
sītābhidhāṁ śriyam urasy abhilabdhamānām
mārge vrajan bhṛgupater vyanayat prarūḍhaṁ
darpaṁ mahīm akṛta yas trir arāja-bījām

Synonyma

Synonyms

yaḥ — Pán Rāmacandra, který; loka-vīra-samitau — ve společnosti či uprostřed mnoha hrdinů tohoto světa; dhanuḥ — luk; aiśam — Pána Śivy; ugram — hrozivý; sītā-svayaṁvara-gṛhe — v sále, kde si matka Sītā vybírala manžela; triśata-upanītam — luk nesený třemi sty muži; ādāya — beroucí (ten luk); bāla-gaja-līlaḥ — hrající si jako slůně v porostu cukrové třtiny; iva — tak; ikṣu-yaṣṭim — třtinový stonek; sajjyī-kṛtam — upevnil tětivu luku; nṛpa — ó králi; vikṛṣya — ohýbáním; babhañja — zlomil ho; madhye — uprostřed; jitvā — když vyhrál; anurūpa — hodící se k Jeho postavení a kráse; guṇa — vlastnosti; śīla — chování; vayaḥ — věk; aṅga — tělo; rūpām — krása; sītā-abhidhām — dívku jménem Sītā; śriyam — bohyni štěstí; urasi — na hrudi; abhilabdhamānām — již předtím získal; mārge — po cestě; vrajan — když kráčel; bhṛgupateḥ — Bhṛgupatiho; vyanayat — zahubil; prarūḍham — hluboce zakořeněnou; darpam — pýchu; mahīm — Země; akṛta — odrovnal; yaḥ — ten, kdo; triḥ — třikrát (sedm); arāja — bez královského rodu; bījām — semeno.

yaḥ — Lord Rāmacandra who; loka-vīra-samitau — in the society or in the midst of many heroes of this world; dhanuḥ — the bow; aiśam — of Lord Śiva; ugram — very fierce; sītā-svayaṁvara-gṛhe — in the hall where mother Sītā stood to select her husband; triśata-upanītam — the bow carried by three hundred men; ādāya — taking (that bow); bāla-gaja-līlaḥ — acting like a baby elephant in a forest of sugarcane; iva — like that; ikṣu-yaṣṭim — a stick of sugarcane; sajjyī-kṛtam — fastened the string of the bow; nṛpa — O King; vikṛṣya — by bending; babhañja — broke it; madhye — in the middle; jitvā — gaining by victory; anurūpa — just befitting His position and beauty; guṇa — qualities; śīla — behavior; vayaḥ — age; aṅga — body; rūpām — beauty; sītā-abhidhām — the girl named Sītā; śriyam — the goddess of fortune; urasi — on the chest; abhilabdhamānām — had gotten her previously; mārge — on the way; vrajan — while walking; bhṛgupateḥ — of Bhṛgupati; vyanayat — destroyed; prarūḍham — rooted very deep; darpam — pride; mahīm — the earth; akṛta — finished; yaḥ — one who; triḥ — three times (seven); arāja — without a royal dynasty; bījām — seed.

Překlad

Translation

Ó králi, zábavy Pána Rāmacandry byly úžasné jako zábavy malého slůněte. Na shromáždění, kde si měla matka Sītā vybrat svého manžela, zlomil uprostřed hrdinů tohoto světa luk Pána Śivy. Tento luk byl tak těžký, že ho neslo tři sta mužů, ale Pán Rāmacandra ho ohnul a zlomil napůl, jako když slůně zlomí stonek cukrové třtiny. Tak získal ruku matky Sīty, která se Mu vyrovnala transcendentální podobou, krásou, chováním, věkem i povahou. Však také byla bohyní štěstí, jež stále sídlí na Pánově hrudi! Když se Pán Rāmacandra vracel ze Sītina domu poté, co ji vyhrál na shromáždění všech uchazečů, střetl se s Paraśurāmou. Ten byl velice pyšný, jelikož jedenadvacetkrát zbavil Zemi královského rodu, ale Pán ho ve své inkarnaci kṣatriyského krále porazil.

O King, the pastimes of Lord Rāmacandra were wonderful, like those of a baby elephant. In the assembly where mother Sītā was to choose her husband, in the midst of the heroes of this world, He broke the bow belonging to Lord Śiva. This bow was so heavy that it was carried by three hundred men, but Lord Rāmacandra bent and strung it and broke it in the middle, just as a baby elephant breaks a stick of sugarcane. Thus the Lord achieved the hand of mother Sītā, who was equally as endowed with transcendental qualities of form, beauty, behavior, age and nature. Indeed, she was the goddess of fortune who constantly rests on the chest of the Lord. While returning from Sītā’s home after gaining her at the assembly of competitors, Lord Rāmacandra met Paraśurāma. Although Paraśurāma was very proud, having rid the earth of the royal order twenty-one times, he was defeated by the Lord, who appeared to be a kṣatriya of the royal order.