Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 8.8.21

Verš

dharmaḥ kvacit tatra na bhūta-sauhṛdaṁ
tyāgaḥ kvacit tatra na mukti-kāraṇam
vīryaṁ na puṁso ’sty aja-vega-niṣkṛtaṁ
na hi dvitīyo guṇa-saṅga-varjitaḥ

Synonyma

dharmaḥ — náboženství; kvacit — někdo může mít úplné poznání; tatra — v tom; na — ne; bhūta-sauhṛdam — přátelství s ostatními živými bytostmi; tyāgaḥ — odříkání; kvacit — někdo může vlastnit; tatra — v tom; na — ne; mukti-kāraṇam — být příčinou osvobození; vīryam — síla; na — ne; puṁsaḥ — nějaké osoby; asti — může být; aja-vega-niṣkṛtam — neschopnost uniknout moci času; na — ani; hi — vskutku; dvitīyaḥ — někdo druhý; guṇa-saṅga-varjitaḥ — zcela zbaven znečištění kvalit přírody.

Překlad

Někdo může mít úplné poznání co se týče náboženství, ale přesto není laskavý ke všem živým bytostem. Někdo, ať člověk, či polobůh, je zdánlivě odříkavý, ale to ještě není příčinou osvobození. Někdo možná má velkou moc, ale přesto není schopen odolat moci věčného času. Jiný se možná zřekl připoutanosti k hmotnému světu, ale přesto ho nelze srovnávat s Nejvyšší Osobností Božství. Nikdo tedy není zcela zbaven vlivu kvalit hmotné přírody.

Význam

V tomto verši je velmi důležitý výrok dharmaḥ kvacit tatra na bhūta-sauhṛdam. Jsme svědky toho, že mnoho hinduistů, muslimů, křesťanů, budhistů a přívrženců jiných náboženských směrů věrně dodržuje své náboženské zásady, ale nechovají se stejně ke všem živým bytostem. Předstírají sice, že jsou velmi zbožní, ale přitom zabíjejí nebohá zvířata. Takové náboženství nemá žádný význam. Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.8) říká:

dharmaḥ svanuṣṭhitaḥ puṁsāṁ
viṣvaksena-kathāsu yaḥ
notpādayed yadi ratiṁ
śrama eva hi kevalam

Člověk může poctivě následovat náboženské zásady své církve, avšak jestliže nemá sklon milovat Nejvyšší Osobnost Božství, toto dodržování náboženských zásad je pro něj jen ztrátou času. Musí se u něj vyvinout láska k Vāsudevovi (vāsudevaḥ sarvam iti sa mahātmā su-durlabhaḥ). Oddaný se vyznačuje tím, že je přítelem všech (suhṛdaṁ sarva-bhūtānām). Nikdy nedovolí zabíjení nebohých zvířat ve jménu náboženství. Tím se od sebe liší povrchně zbožná osoba a oddaný Nejvyšší Osobnosti Božství.

V dějinách najdeme mnoho velkých hrdinů, ale uniknout krutým spárům smrti nedokázali. Ani ten největší hrdina neunikne před vládnoucí silou Nejvyšší Osobnosti Božství, když Kṛṣṇa přijde jako smrt. Kṛṣṇa to sám popisuje: mṛtyuḥ sarva-haraś cāham. Zjeví se jako smrt a odebere hrdinovi jeho takzvanou moc. Dokonce ani Hiraṇyakaśipuovi nic nepomohlo, když se před ním Nṛsiṁhadeva zjevil jako smrt. Hmotná síla není ničím ve srovnání se silou Nejvyšší Osobnosti Božství.