Sloka 14
Text 14
Verš
Text
śriyaṁ padma-karāṁ satīm
digibhāḥ pūrṇa-kalaśaiḥ
sūkta-vākyair dvijeritaiḥ
śriyaṁ padma-karāṁ satīm
digibhāḥ pūrṇa-kalaśaiḥ
sūkta-vākyair dvijeritaiḥ
Synonyma
Synonyms
tataḥ — poté; abhiṣiṣicuḥ — polévali tělo příznivou vodou; devīm — bohyně štěstí; śriyam — překrásná; padma-karām — s lotosem v ruce; satīm — nanejvýš počestná (nezná nikoho jiného než Nejvyšší Osobnost Božství); digibhāḥ — velcí sloni; pūrṇa-kalaśaiḥ — nádobami zcela naplněnými vodou; sūkta-vākyaiḥ — s védskými mantrami; dvi-ja — brāhmaṇy; īritaiḥ — recitovanými.
tataḥ — thereafter; abhiṣiṣicuḥ — poured all-auspicious water on the body; devīm — the goddess of fortune; śriyam — very beautiful; padma-karām — with a lotus in her hand; satīm — she who is most chaste, not knowing anyone but the Supreme Personality of Godhead; digibhāḥ — the great elephants; pūrṇa-kalaśaiḥ — by completely full water jugs; sūkta-vākyaiḥ — with Vedic mantras; dvi-ja — by brāhmaṇas; īritaiḥ — chanted.
Překlad
Translation
Velcí sloni pak odevšud přinášeli velké nádoby plné vody z Gangy a koupali bohyni štěstí za doprovodu védských manter, jež recitovali učení brāhmaṇové. Bohyně štěstí při této koupeli zůstala ve svém původním postoji s lotosem v ruce a vypadala překrásně. Je dokonale počestná, neboť nezná nikoho jiného než Nejvyšší Osobnost Božství.
Thereafter, the great elephants from all the directions carried big water jugs full of Ganges water and bathed the goddess of fortune, to the accompaniment of Vedic mantras chanted by learned brāhmaṇas. While thus being bathed, the goddess of fortune maintained her original style, with a lotus flower in her hand, and she appeared very beautiful. The goddess of fortune is the most chaste, for she does not know anyone but the Supreme Personality of Godhead.
Význam
Purport
Bohyně štěstí, Lakṣmī, je v tomto verši označena slovem śriyam, což znamená, že oplývá šesti druhy bohatství: majetkem, silou, vlivem, krásou, poznáním a odříkáním. Tyto přednosti uděluje bohyně štěstí. Zde je oslovena jako devī neboli bohyně, protože na Vaikuṇṭě zajišťuje veškeré bohatství pro Nejvyššího Pána a Jeho oddané, kteří se tak na duchovních planetách radují z přirozeného života. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je spokojen se svou chotí, bohyní štěstí, jež v ruce drží lotosový květ. Matku Lakṣmī tento verš popisuje jako satī, dokonale počestná, neboť nikdy neodvrací svou pozornost od Nejvyšší Osobnosti Božství k někomu jinému.
The goddess of fortune, Lakṣmī, is described in this verse as śriyam, which means that she has six opulences — wealth, strength, influence, beauty, knowledge and renunciation. These opulences are received from the goddess of fortune. Lakṣmī is addressed here as devī, the goddess, because in Vaikuṇṭha she supplies all opulences to the Supreme Personality of Godhead and His devotees, who in this way enjoy natural life in the Vaikuṇṭha planets. The Supreme Personality of Godhead is pleased with His consort, the goddess of fortune, who carries a lotus flower in her hand. Mother Lakṣmī is described in this verse as satī, the supremely chaste, because she never diverts her attention from the Supreme Personality of Godhead to anyone else.