Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 8.6.8

Verš

śrī-brahmovāca
ajāta-janma-sthiti-saṁyamāyā-
guṇāya nirvāṇa-sukhārṇavāya
aṇor aṇimne ’parigaṇya-dhāmne
mahānubhāvāya namo namas te

Synonyma

śrī-brahmā uvāca — Pán Brahmā řekl; ajāta-janma-sthiti-saṁyamāya — Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, jenž se nikdy nerodí, ale nepřestává se zjevovat v různých inkarnacích; aguṇāya — neovlivněnému kvalitami hmotné přírody (sattva-guṇou, rajo-guṇou a tamo-guṇou); nirvāṇa- sukha-arṇavāya — oceánu věčné blaženosti, přesahující hmotnou existenci; aṇoḥ aṇimne — menšímu než atom; aparigaṇya-dhāmne — o jehož tělesných rysech si nelze nikdy učinit představu pomocí mentální spekulace; mahā-anubhāvāya — jehož existence je nepochopitelná; namaḥ — klaníme se; namaḥ — znovu a znovu se klaníme; te — Tobě.

Překlad

Pán Brahmā řekl: I když se nikdy nerodíš, bez ustání přicházíš a odcházíš jako inkarnace. Nejsi nikdy dotčen hmotnými kvalitami a jsi útočištěm transcendentální blaženosti, která je jako oceán. Existuješ věčně ve své transcendentální podobě a jsi nejjemnější ze všeho nanejvýš subtilního. S úctou se Ti proto klaníme, ó Nejvyšší, jehož existence je nepochopitelná.

Význam

Pán říká v Bhagavad-gītě (4.6):

ajo 'pi sann avyayātmā
bhūtānām īśvaro 'pi san
prakṛtiṁ svām adhiṣṭhāya
sambhavāmy ātma-māyayā

“Ačkoliv jsem nezrozený a Mé transcendentální tělo nikdy nezaniká a ačkoliv jsem Pánem všech živých bytostí, přesto se zjevuji v každém věku ve své původní transcendentální podobě.” V následujícím verši Bhagavad- gīty (4.7) Pán říká:

yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham

“Kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženského života a začíná převládat bezbožnost, ó potomku Bharaty, v té době osobně sestoupím.” Vidíme, že i když je Nejvyšší Pán nezrozený, nikdy nepřestává přicházet na tento svět v různých podobách inkarnací, například jako Pán Kṛṣṇa a Pán Rāma. Jelikož jsou Jeho inkarnace věčné, jsou věčné i Jejich různé činnosti. Nejvyšší Osobnost Božství se nezjevuje proto, že by Ho k tomu nutila karma jako obyčejné živé bytosti, které jsou nuceny přijmout určitý druh těla. Z toho vyplývá, že Pánovo tělo a všechny Jeho činnosti jsou transcendentální, neznečištěné hmotnými kvalitami přírody. Tyto zábavy Pánu skýtají transcendentální blaženost. Důležitý význam zde má slovo aparigaṇya-dhāmne. Zjevení Pána v různých podobách nemá hranic a všechny tyto inkarnace jsou věčné, blažené a plné poznání.