Skip to main content

Sloka 32

Text 32

Verš

Text

so ’ntaḥ-sarasy urubalena gṛhīta ārto
dṛṣṭvā garutmati hariṁ kha upātta-cakram
utkṣipya sāmbuja-karaṁ giramāha kṛcchrān
nārāyaṇākhila-guro bhagavan namas te
so ’ntaḥ-sarasy urubalena gṛhīta ārto
dṛṣṭvā garutmati hariṁ kha upātta-cakram
utkṣipya sāmbuja-karaṁ giramāha kṛcchrān
nārāyaṇākhila-guro bhagavan namas te

Synonyma

Synonyms

saḥ — on (Gajendra); antaḥ-sarasi — ve vodě; uru-balena — velkou silou; gṛhītaḥ — jehož držel krokodýl; ārtaḥ — a jenž krutě trpěl; dṛṣṭvā — když viděl; garutmati — na zádech Garuḍy; harim — Pána; khe — na nebi; upātta-cakram — nesoucího disk; utkṣipya — zvedaje; sa-ambuja-karam — chobot s lotosovým květem; giram-āha — pronesl slova; kṛcchrāt — s velkými těžkostmi (způsobenými jeho zoufalou situací); nārāyaṇa — ó můj Pane Nārāyaṇe; akhila-guro — ó Pane vesmíru; bhagavan — ó Nejvyšší Osobnosti Božství; namaḥ te — skládám Ti uctivé poklony.

saḥ — he (Gajendra); antaḥ-sarasi — in the water; uru-balena — with great force; gṛhītaḥ — who had been captured by the crocodile; ārtaḥ — and severely suffering; dṛṣṭvā — upon seeing; garutmati — on the back of Garuḍa; harim — the Lord; khe — in the sky; upātta-cakram — wielding His disc; utkṣipya — raising; sa-ambuja-karam — his trunk, along with a lotus flower; giramāha — uttered the words; kṛcchrāt — with great difficulty (because of his precarious position); nārāyaṇa — O my Lord Nārāyaṇa; akhila-guro — O universal Lord; bhagavan — O Supreme Personality of Godhead; namaḥ te — I offer my respectful obeisances unto You.

Překlad

Translation

Gajendra, jehož krokodýl násilím držel ve vodě, cítil ostrou bolest, ale když viděl, že na zádech Garuḍy po nebi přilétá Nārāyaṇa se svým diskem, chobotem hned utrhl lotosový květ. S velkými těžkostmi, způsobenými bolestí, pronesl tato slova: “Ó můj Pane Nārāyaṇe, vládce vesmíru! Ó Nejvyšší Osobnosti Božství, skládám Ti uctivé poklony.”

Gajendra had been forcefully captured by the crocodile in the water and was feeling acute pain, but when he saw that Nārāyaṇa, wielding His disc, was coming in the sky on the back of Garuḍa, he immediately took a lotus flower in his trunk, and with great difficulty due to his painful condition, he uttered the following words: “O my Lord, Nārāyaṇa, master of the universe, O Supreme Personality of Godhead, I offer my respectful obeisances unto You.”

Význam

Purport

Král slonů si tolik přál vidět Nejvyšší Osobnost Božství, že když spatřil Pána přilétat po nebi, s velkou bolestí Mu slabým hlasem vzdal úctu. Oddaný nepokládá nebezpečnou situaci za nebezpečnou, protože se v ní může ve velké extázi vroucně modlit k Pánu. Proto nebezpečí považuje za dobrou příležitost. Tat te 'nukampāṁ susamīkṣamānaḥ — když se oddaný ocitne v nebezpečí, považuje to za velkou milost Pána, protože mu to dává příležitost na Něho velice upřímně a s nerozptýlenou pozorností myslet. Tat te 'nukampāṁ susamīkṣamāno bhuñjāna evātma-kṛtaṁ vipākam (Bhāg. 10.14.8). Neviní Nejvyššího Pána za to, že dopustil, aby se Jeho oddaný dostal do tak nebezpečné situace. Místo toho si říká, že se do nebezpečí dostal kvůli svým špatným činům, jichž se dopustil v minulosti, a bere to jako příležitost modlit se k Pánu a děkovat Mu za to. Pokud má oddaný tento postoj, jeho osvobození — návrat domů, zpátky k Bohu — je zaručené. To se potvrzuje na příkladu Gajendry, který se úzkostně modlil k Pánu, a tak se mohl bezprostředně vrátit domů, zpátky k Bohu.

The King of the elephants was so very eager to see the Supreme Personality of Godhead that when he saw the Lord coming in the sky, with great pain and in a feeble voice he offered respect to the Lord. A devotee does not consider a dangerous position to be dangerous, for in such a dangerous position he can fervently pray to the Lord in great ecstasy. Thus a devotee regards danger as a good opportunity. Tat te ’nukampāṁ susamīkṣamāṇaḥ. When a devotee is in great danger, he sees that danger to be the great mercy of the Lord because it is an opportunity to think of the Lord very sincerely and with undiverted attention. Tat te ’nukampāṁ susamīkṣamāṇo bhuñjāna evātma-kṛtaṁ vipākam (Bhāg. 10.14.8). He does not accuse the Supreme Personality of Godhead for having let His devotee fall into such a dangerous condition. Rather, he considers that dangerous condition to be due to his past misdeeds and takes it as an opportunity to pray to the Lord and offer thanks for having been given such an opportunity. When a devotee lives in this way, his salvation — his going back home, back to Godhead — is guaranteed. We can see this to be true from the example of Gajendra, who anxiously prayed to the Lord and thus received an immediate chance to return home, back to Godhead.