Skip to main content

Sloka 15

Text 15

Verš

Texto

śrī-śukra uvāca
kutas tat-karma-vaiṣamyaṁ
yasya karmeśvaro bhavān
yajñeśo yajña-puruṣaḥ
sarva-bhāvena pūjitaḥ
śrī-śukra uvāca
kutas tat-karma-vaiṣamyaṁ
yasya karmeśvaro bhavān
yajñeśo yajña-puruṣaḥ
sarva-bhāvena pūjitaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

śrī-śukraḥ uvāca — Śrī Śukrācārya řekl; kutaḥ — kde by byla; tat — jeho (Baliho Mahārāje); karma-vaiṣamyam — chyba v provádění plodonosných činností; yasya — jehož (Baliho Mahārāje); karma-īśvaraḥ — vládce všech plodonosných činností; bhavān — Ty; yajña-īśaḥ — jsi Pánem všech obětí; yajña-puruṣaḥ — jsi osobou, pro jejíž potěšení se konají všechny oběti; sarva-bhāvena — ve všech ohledech; pūjitaḥ — uctíval.

śrī-śukraḥ uvāca — Śrī Śukrācārya dijo; kutaḥ — dónde está esa; tat — de él (de Bali Mahārāja); karma-vaiṣamyam — incorrección en la práctica de actividades fruitivas; yasya — de quien (de Bali Mahārāja); karma-īśvaraḥ — el amo de todas las actividades fruitivas; bhavān — Tu Señoría; yajña-īśaḥ — Tú eres el disfrutador de todos los sacrificios; yajña-puruṣaḥ — Tú eres la persona para cuyo placer se ofrecen todos los sacrificios; sarva-bhāvena — en todo aspecto; pūjitaḥ — habiendo adorado.

Překlad

Traducción

Śukrācārya řekl: Můj Pane, Ty přijímáš všechny oběti a udáváš jejich pravidla a jsi také yajña-puruṣa — osoba, které jsou všechny oběti určeny. Pokud Tě někdo plně uspokojil, jak by mohly být v jeho oběti nějaké nesrovnalosti či chyby?

Śukrācārya dijo: Mi Señor, Tú eres el disfrutador y quien dicta las leyes de todas las celebraciones de sacrificios. Tú eres además el yajña-puruṣa, la persona a quien se ofrecen todos los sacrificios. Cuando alguien Te ha satisfecho plenamente, ¿qué errores o incorrecciones se pueden encontrar en su celebración de sacrificios?

Význam

Significado

V Bhagavad-gītě (5.29) Nejvyšší Pán říká: bhoktāraṁ yajña- tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram — Pán, svrchovaný vlastník, je tím, kdo má být prováděním obětí uspokojen. Viṣṇu Purāṇa (3.8.9) uvádí:

En el Bhagavad-gītā (5.29), el Señor dice: bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram: La verdadera persona a quien se trata de satisfacer con la celebración de yajñas es el Señor, el propietario supremo. El Viṣṇu Purāṇa (3.8.9) dice:

varṇāśramācāravatā
puruṣeṇa paraḥ pumān
viṣṇur ārādhyate panthā
nanyat tat-toṣa-kāraṇam
varṇāśramācāravatā
puruṣeṇa paraḥ pumān
viṣṇur ārādhyate panthā
nanyat tat-toṣa-kāraṇam

Všechny védské obřadní oběti jsou vykonávány pro uspokojení yajña- puruṣi, Pána Viṣṇua. Úkolem všech tříd a stavů ve společnosti — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra, brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa — je uspokojit Nejvyššího Pána, Viṣṇua. Následování této zásady varṇāśramy se nazývá varṇāśramācaraṇa. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.13) Sūta Gosvāmī říká:

Todos los sacrificios rituales védicos se celebran con el objeto de satisfacer al Señor Viṣṇu, el yajña-puruṣa. Las divisiones de la sociedad —brāhmaṇakṣatriyavaiśyaśūdrabrahmacaryagṛhasthavānaprastha y sannyāsa— tienen la finalidad de satisfacer al Señor Supremo, Viṣṇu. El hecho de actuar conforme a este principio de la institución varṇāśrama se denomina varṇāśramācaraṇa. En el Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.13), Sūta Gosvāmī dice:

ataḥ pumbhir dvija-śreṣṭhā
varṇāśrama-vibhāgaśaḥ
svanuṣṭhitasya dharmasya
saṁsiddhir hari-toṣaṇam
ataḥ pumbhir dvija-śreṣṭhā
varṇāśrama-vibhāgaśaḥ
svanuṣṭhitasya dharmasya
saṁsiddhir hari-toṣaṇam

“Ó nejlepší z dvojzrozených, závěr je proto ten, že nejvyšší dokonalostí, které lze dosáhnout plněním předepsaných povinností dané společenské třídy a životního stavu, je potěšit Osobnost Božství.” Vše je určeno pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství. Jelikož tedy Bali Mahārāja Pána uspokojil, jeho jednání bylo bez chyb a Śukrācārya přiznal, že nebylo správné ho proklínat.

«¡Oh, el mejor de los nacidos por segunda vez!, se concluye, entonces, que la perfección más elevada que se puede alcanzar mediante el desempeño de los deberes prescritos conforme a las divisiones de castas y órdenes de vida es complacer a la Personalidad de Dios». Todo lo que existe tiene como propósito satisfacer a la Suprema Personalidad de Dios. Por lo tanto, Bali Mahārāja estaba libre de culpa, pues había satisfecho a la Suprema Personalidad de Dios, y Śukrācārya admitió que no había hecho bien en maldecirle.