Skip to main content

Sloka 31

Text 31

Verš

Texto

itthaṁ gajendraḥ sa yadāpa saṅkaṭaṁ
prāṇasya dehī vivaśo yadṛcchayā
apārayann ātma-vimokṣaṇe ciraṁ
dadhyāv imāṁ buddhim athābhyapadyata
itthaṁ gajendraḥ sa yadāpa saṅkaṭaṁ
prāṇasya dehī vivaśo yadṛcchayā
apārayann ātma-vimokṣaṇe ciraṁ
dadhyāv imāṁ buddhim athābhyapadyata

Synonyma

Palabra por palabra

ittham — takto; gaja-indraḥ — král slonů; saḥ — on; yadā — když; āpa — získal; saṅkaṭam — toto nebezpečné postavení; prāṇasya — života; dehī — který je vtělený; vivaśaḥ — za daných okolností bezmocný; yadṛcchayā — řízením osudu; apārayan — neschopný; ātma-vimokṣaṇe — zachránit se; ciram — po dlouhou dobu; dadhyau — začal vážně uvažovat; imām — tomuto; buddhim — rozhodnutí; atha — poté; abhyapadyata — dospěl k.

ittham — de ese modo; gaja-indraḥ — el rey de los elefantes; saḥ — él; yadā — cuando; āpa — obtuvo; saṅkaṭam — una posición tan peligrosa; prāṇasya — de vida; dehī — que vive en un cuerpo; vivaśaḥ — en circunstancias desesperadas; yadṛcchayā — por voluntad de la providencia; apārayan — sin poder; ātma-vimokṣaṇe — salvarse; ciram — durante mucho tiempo; dadhyau — se puso a pensar seriamente; imām — esta; buddhim — decisión; atha — acerca de ello; abhyapadyata — alcanzó.

Překlad

Traducción

Když král slonů viděl, že se ocitl ve spárech krokodýla z vůle prozřetelnosti a nemůže se z tohoto nebezpečí sám zachránit, jelikož je vtělenou bytostí a za daných okolností bezmocný, začal se bát smrti. Dlouho proto uvažoval, a nakonec dospěl k následujícímu rozhodnutí.

El rey de los elefantes, cuando vio que la providencia le había puesto en las fauces del cocodrilo y que se encontraba en una situación desesperada, dentro de un cuerpo material y sin poder salvarse del peligro, sintió mucho miedo de ser matado. Entonces reflexionó durante mucho tiempo, y finalmente llegó a la siguiente conclusión.

Význam

Significado

V hmotném světě každý zápasí o přežití. Každý se chce zachránit před nebezpečím, ale jestliže se mu to nedaří, uchýlí se, pokud je zbožný, k lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství. To potvrzuje Bhagavad-gītā (7.16):

En el mundo material, todos los seres viven absortos en la lucha por la existencia. Todos tratan de salvarse de los peligros; pero, cuando no pueden salvarse por sí solos, si son piadosos se refugian en los pies de loto de la Suprema Personalidad de Dios. Esto se confirma en el Bhagavad-gītā (7.16):

catur-vidhā bhajante māṁ
janāḥ sukṛtino 'rjuna
ārto jijñāsur arthārthī
jñānī ca bharatarṣabha
catur-vidhā bhajante māṁ
janāḥ sukṛtino ’rjuna
ārto jijñāsur arthārthī
jñānī ca bharatarṣabha

Čtyři druhy zbožných lidí hledají útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství, aby byli zachráněni nebo aby udělali pokrok: ten, kdo je v nebezpečí; ten, kdo má nedostatek peněz; ten, kdo hledá poznání, a ten, kdo je zvídavý. Král slonů se ve své nebezpečné situaci rozhodl vyhledat útočiště u lotosových nohou Pána. Po důkladné úvaze inteligentně dospěl k tomuto správnému závěru. Hříšný člověk takové rozhodnutí nikdy neučiní. Proto je v Bhagavad-gītě řečeno, že zbožní lidé (sukṛtī) se dovedou v nebezpečné či nepříjemné situaci rozhodnout pro přijetí útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy.

Cuatro clases de personas piadosas —el que está en peligro, el que necesita dinero, el que busca conocimiento y el que es inquisitivo— acuden a la Suprema Personalidad de Dios en busca de refugio para salvarse o para progresar. El rey de los elefantes se encontraba en peligro, y, en esas circunstancias, decidió buscar el refugio de los pies de loto del Señor. Después de pensar por mucho tiempo, tomó esa decisión, correcta e inteligente. No es la decisión que tomaría un pecador. Por lo tanto, en el Bhagavad-gītā se dice que, en situaciones peligrosas o difíciles, las personas piadosas (sukṛtī) toman la decisión de refugiarse en los pies de loto de Kṛṣṇa.