Skip to main content

Sloka 30

Text 30

Verš

Texto

tato gajendrasya mano-balaujasāṁ
kālena dīrgheṇa mahān abhūd vyayaḥ
vikṛṣyamāṇasya jale ’vasīdato
viparyayo ’bhūt sakalaṁ jalaukasaḥ
tato gajendrasya mano-balaujasāṁ
kālena dīrgheṇa mahān abhūd vyayaḥ
vikṛṣyamāṇasya jale ’vasīdato
viparyayo ’bhūt sakalaṁ jalaukasaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

tataḥ — potom; gaja-indrasya — krále slonů; manaḥ — zápalu; bala — fyzické síly; ojasām — a síly smyslů; kālena — za léta zápasu; dīrgheṇa — dlouhotrvajícího; mahān — velice; abhūt — nastala; vyayaḥ — ztráta; vikṛṣyamāṇasya — jenž byl vtahován (krokodýlem); jale — do vody (cizího prostředí); avasīdataḥ — zmenšené (síla mysli, těla a smyslů); viparyayaḥ — opak; abhūt — stal se; sakalam — toho všeho; jala-okasaḥ — krokodýl, jemuž je voda domovem.

tataḥ — a continuación; gaja-indrasya — del rey de los elefantes; manaḥ — de la fuerza del entusiasmo; bala — la fuerza física; ojasām — y la fuerza de los sentidos; kālena — debido a los años de lucha; dīrgheṇa — prolongada; mahān — grande; abhūt — fue; vyayaḥ — el gasto; vikṛṣyamāṇasya — que estaba siendo arrastrado (por el cocodrilo); jale — hacia el agua (un medio extraño); avasīdataḥ — reducida (la fuerza mental, física y sensorial); viparyayaḥ — lo contrario; abhūt — se volvieron; sakalam — todos ellos; jala-okasaḥ — el cocodrilo, que tiene su hogar en el agua.

Překlad

Traducción

Jelikož byl slon vtahován do vody a zápasil po mnoho dlouhých let, ubývalo mu fyzické síly a jeho mysl a smysly slábly. Krokodýl je však vodní živočich, a jeho nadšení, tělesná síla a schopnosti smyslů proto naopak rostly.

Sin embargo, con los tirones del cocodrilo y los muchos años de lucha en el agua, el elefante vio disminuidas sus fuerzas mentales, físicas y sensoriales. El cocodrilo, por el contrario, como era un animal de agua, veía aumentar su entusiasmo, su fuerza física y el poder de sus sentidos.

Význam

Significado

Přestože byl slon nesmírně mocný, měl v zápase s krokodýlem tu nevýhodu, že voda pro něho byla cizím prostředím. Za tisíc let zápasu nemohl přijmout žádnou potravu, ubývalo mu tedy tělesné síly, a v důsledku toho slábla i jeho mysl a smysly. Krokodýl jakožto vodní živočich naopak neměl žádné problémy. Dostávalo se mu potravy, a to mu dodávalo mentální sílu a povzbuzení jeho smyslům. Zatímco slon slábl, krokodýl byl čím dál tím silnější. Z toho si můžeme vzít ponaučení pro náš boj s māyou: neměli bychom zůstávat v postavení, kde naše síla, nadšení a schopnosti smyslů nebudou stačit k vedení účinného boje. Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy prakticky vyhlásilo válku energii iluze, pod jejímž vlivem všechny živé bytosti degenerují s mylnými představami o civilizaci. Vojáci v hnutí pro vědomí Kṛṣṇy musí vždy oplývat tělesnou silou a nadšením a mít zdatné smysly. Proto musí mít normální životní podmínky, aby se udrželi svěží. Normální podmínky nejsou pro každého stejné, a z toho důvodu existují třídy varṇāśramy: brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra, brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa. Zvláště pro tento věk, Kali-yugu, se doporučuje, aby nikdo nepřijímal sannyās.

La diferencia entre el elefante y el cocodrilo era que el elefante, a pesar de su inmensa fuerza, tenía que luchar en el agua, un medio que le era extraño. Llevaba ya mil años luchando sin tomar ningún alimento; en esas circunstancias, su fuerza física disminuyó, y con la disminución de sus fuerzas, su mente se debilitó y sus sentidos perdieron poder. El cocodrilo, como era animal de agua, no tenía dificultades. Podía comer, y con el alimento obtenía fuerza mental e impulso sensorial. Así, mientras el elefante veía reducidas sus fuerzas, el cocodrilo era cada vez más poderoso. De esto podemos extraer una lección: en la lucha contra māyā no debemos situarnos en una posición en que nuestras fuerzas, nuestro entusiasmo y nuestros sentidos no tengan el vigor necesario para la lucha. Nuestro movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa ha declarado una verdadera guerra contra la energía ilusoria, en cuyo seno se pudren todas las entidades vivientes bajo un concepto equivocado de civilización. Los soldados del movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa tienen que gozar siempre de fuerza física, entusiasmo y poder sensorial. Por lo tanto, para mantenerse aptos deben situarse en una condición de vida normal. Lo que define esa condición normal no es lo mismo para todos; esa es la razón de que existan las divisiones de varṇāśramabrāhmaṇakṣatriyavaiśyaśūdrabrahmacaryagṛhasthavānaprastha y sannyāsa. En la era actual, Kali-yuga, se aconseja especialmente no entrar en la orden de sannyāsa.

aśvamedhaṁ gavālambhaṁ
sannyāsaṁ pala-paitṛkam
devareṇa sutotpattiṁ
kalau pañca vivarjayet
aśvamedhaṁ gavālambhaṁ
sannyāsaṁ pala-paitṛkam
devareṇa sutotpattiṁ
kalau pañca vivarjayet

(Brahma-vaivarta Purāṇa)

(Brahma-vaivarta Purāṇa)

Z toho je zřejmé, že sannyāsa-āśram je v tomto věku zakázaný, jelikož lidé nejsou dostatečně silní. Śrī Caitanya Mahāprabhu nám dal příklad toho, jak lze přijmout sannyās ve věku dvaceti čtyř let, ale dokonce i Jemu Sārvabhauma Bhaṭṭācārya radil, aby byl velmi opatrný, protože přijal sannyās příliš brzy. Někdy udílíme mladým chlapcům sannyās pro potřeby kázání, ale v praxi se ukazuje, že pro to nejsou způsobilí. Zároveň ale není nic špatného na tom, jestliže se člověk považuje za nezpůsobilého pro sannyās; je-li příliš rozrušený myšlenkami na sex, pak se má uchýlit do āśramu, kde je pohlavní život dovolen — do gṛhastha-āśramu. Pokud zjistí, že je v jednom prostředí slabý, neznamená to, že má přestat v boji s krokodýlem māyi. Měl by přijmout útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy—což učinil i Gajendra, jak se dozvíme později — a zároveň být gṛhastou, jestliže ho uspokojuje sexuální požitek. Boj není třeba vzdávat. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto doporučil: sthāne sthitāḥ śruti-gatāṁ tanu-vāṅ- manobhiḥ. Člověk může zůstat v jakémkoliv āśramu, který mu vyhovuje; není nutné, aby přijímal sannyās. Pokud mu sex nedá spát, může vstoupit do gṛhastha-āśramu. Musí ale pokračovat v boji. Ten, kdo není na transcendentální úrovni, si nezaslouží příliš velké uznání, když navenek přijme sannyās. Pokud se pro sannyās nehodí, může vstoupit do gṛhastha-āśramu a bojovat s māyou s velkou silou. Neměl by však boj vzdát a odejít.

Ese verso nos permite entender que en la era actual el sannyāsa-āśrama está prohibido, porque la gente no es fuerte. Para darnos ejemplo, Śrī Caitanya Mahāprabhu entró en la orden de sannyāsa a los veinticuatro años de edad, pero el propio Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Le aconsejó que guardase las mayores precauciones, pues había entrado en la orden de sannyāsa a una edad muy temprana. Para fomentar la prédica, estamos dando iniciación sannyāsa a personas jóvenes, pero la experiencia nos muestra que no están preparados para la vida de sannyāsa. Nada hay de malo, sin embargo, en que alguien no se considere capacitado para ser sannyāsī; si siente mucha agitación sexual, debe encaminarse al āśrama en que se permite la vida sexual, es decir, al gṛhastha-āśrama. Que alguien demuestre debilidad en un lugar no significa que deba dejar de luchar con el cocodrilo de māyā. Debe refugiarse en los pies de loto de Kṛṣṇa, tal como más adelante veremos que hizo Gajendra, y, al mismo tiempo, puede ser gṛhastha, si se siente satisfecho con la posibilidad de tener vida sexual. No hay por qué abandonar la lucha. Por consiguiente, Śrī Caitanya Mahāprabhu recomienda: sthāne sthitāḥ śruti-gatāṁ tanu-vāṅ-manobhiḥ: Podemos permanecer en elāśrama que consideremos más adecuado para nosotros; no es esencial entrar en la orden de sannyāsa. Quien sienta agitación sexual puede entrar en elgṛhastha-āśrama. Pero hay que continuar luchando. Para quien no se encuentra en la posición trascendental, no es un gran mérito el situarse artificialmente en la orden de sannyāsa. Si sannyāsa no es lo más adecuado, podemos entrar en la orden de gṛhastha y luchar contra māyā con mucha fuerza. Pero no debemos abandonar la lucha e irnos.