Skip to main content

Sloka 15

Text 15

Verš

Texto

īhate bhagavān īśo
na hi tatra visajjate
ātma-lābhena pūrṇārtho
nāvasīdanti ye ’nu tam
īhate bhagavān īśo
na hi tatra visajjate
ātma-lābhena pūrṇārtho
nāvasīdanti ye ’nu tam

Synonyma

Palabra por palabra

īhate — zabývá se činnostmi tvoření, udržování a ničení; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa; īśaḥ — svrchovaný vládce; na — ne; hi — vskutku; tatra — do takových činností; visajjate — zaplétá se; ātma- lābhena — díky tomu, co získává sám ze sebe; pūrṇa-arthaḥ — který je vnitřně spokojený; na — ne; avasīdanti — jsou sklíčeni; ye — ti, kteří; anu — následují; tam — Nejvyšší Osobnost Božství.

īhate — Se ocupa en actividades de creación, mantenimiento y aniquilación; bhagavān — la Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa; īśaḥ — el controlador supremo; na — no; hi — en verdad; tatra — en esas actividades; visajjate — Se enreda; ātma-lābhena — que Él mismo ha obtenido; pūrṇa-arthaḥ — que está satisfecho en Sí mismo; na — no; avasīdanti — se desaniman; ye — las personas que; anu — siguen; tam — a la Suprema Personalidad de Dios.

Překlad

Traducción

Nejvyšší Pán v plné míře oplývá veškerým bohatstvím, které získává sám ze sebe, ale přesto jedná jako stvořitel, udržovatel a ničitel tohoto hmotného světa. Navzdory tomuto jednání však není nikdy zapleten, a proto nejsou zapleteni ani oddaní, kteří kráčejí v Jeho stopách.

Por Su propio mérito, la Suprema Personalidad de Dios goza de plenitud en todo tipo de opulencias; aun así, Él actúa como creador, sustentador y aniquilador del mundo material. A pesar de que actúa de ese modo, nunca Se enreda. Por esa razón, los devotos que siguen Sus pasos tampoco se enredan nunca.

Význam

Significado

V Bhagavad-gītě (3.9) je uvedeno: yajñārthāt karmaṇo 'nyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ — “Práci je třeba konat jako oběť Viṣṇuovi, jinak živou bytost poutá k tomuto hmotnému světu.” Pokud však nejednáme s vědomím Kṛṣṇy, zapleteme se jako housenka bource morušového do své kukly. Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, se zjevuje, aby nás učil jednat tak, abychom se nezaplétali v hmotném světě. Náš skutečný problém je, že jsme zapleteni v materialistických činnostech, a jelikož jsme podmíněni, musíme bez ustání zápasit o přežití v hmotné existenci, protože jsme trestáni v jednom těle za druhým v různých formách života. Pán v Bhagavad-gītě (15.7) říká:

Como se afirma en el Bhagavad-gītā (3.9): yajñārthāt karmaṇo 'nyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ: «Toda actividad debe realizarse como un sacrificio en honor de Viṣṇu, pues, de lo contrario, nos encadena al mundo material». Si no actuamos con conciencia de Kṛṣṇa, nos enredaremos, como gusanos de seda presos en su propio capullo. La Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa, adviene para enseñarnos a actuar de manera que no nos enredemos en el mundo material. Nuestro verdadero problema es que estamos enredados en actividades materialistas y, debido a ese condicionamiento, tenemos que seguir luchando y sufrir el castigo de la existencia material cuerpo tras cuerpo, en distintas especies de vida. En el Bhagavad-gītā (15.7), el Señor dice:

mamaivāṁśo jīva-loke
jīva-bhūtaḥ sanātanaḥ
manaḥ ṣaṣṭhānīndriyāṇi
prakṛti-sthāni karṣati
mamaivāṁśo jīva-loke
jīva-bhūtaḥ sanātanaḥ
manaḥ ṣaṣṭhānīndriyāṇi
prakṛti-sthāni karṣati

“Živé bytosti v tomto podmíněném světě jsou Mé věčné dílčí části. Jelikož žijí podmíněným životem, svádějí těžký boj se šesti smysly, mezi něž patří i mysl.” Živé bytosti jsou ve skutečnosti nepatrné formy, nedílné části Nejvyššího Pána. Nejvyšší Pán je v každém směru úplný a Jeho malé částečky původně mají stejné vlastnosti jako On, ale kvůli své nepatrnosti se někdy nechají ovlivnit přitažlivými rysy hmoty, a tak se zapletou. Musíme tedy následovat pokyny Nejvyšší Osobnosti Božství a potom — stejně jako Kṛṣṇa, který se nikdy nezaplétá do svých hmotných činností tvoření, udržování a ničení — nebudeme mít nad čím naříkat (nāvasīdanti ye 'nu tam). Kṛṣṇa osobně předává pokyny v Bhagavad-gītě a každý, kdo se jimi řídí, je osvobozený.

«Las entidades vivientes de este mundo condicionado son Mis partes fragmentarias eternas. Debido a la vida condicionada, sostienen una ardua lucha con los seis sentidos, entre los que se incluye la mente». Las entidades vivientes son en realidad formas diminutas, partes integrales del Señor Supremo. El Señor Supremo goza de plenitud en todo, y, en su origen, las pequeñas partículas del Señor tienen Sus mismas cualidades; sin embargo, debido al carácter minúsculo de su existencia, se ven afectadas por la atracción material, y de ese modo se enredan. Por lo tanto, debemos seguir las instrucciones de la Suprema Personalidad de Dios; entonces, al igual que Kṛṣṇa, que nunca Se enreda en Sus actividades materiales de creación, mantenimiento y aniquilación, tampoco nosotros tendremos nada de qué lamentarnos (nāvasīdanti ye 'nu tam). El propio Kṛṣṇa nos da instrucciones en el Bhagavad-gītā; todo el que sigue esas instrucciones se libera.

Kṛṣṇovými pokyny se může řídit jen oddaný, neboť Kṛṣṇa učí, že každý se má stát oddaným. Man-manā bhava mad-bhakto mad yājī māṁ namaskuru — “Vždy na Mě mysli, staň se Mým oddaným, uctívej Mě a klaň se Mi.” (Bg. 18.65) Vždy myslet na Kṛṣṇu znamená zpívat Hare Kṛṣṇa mantru, ale dokud člověk není zasvěceným oddaným, není schopný toto dělat. Jakmile se stane oddaným, začne uctívat Božstvo (mad-yājī). Povinností oddaného je neustále se klanět Pánu a duchovnímu učiteli. Dodržování této zásady je uznávanou cestou vedoucí k bhakti. Když člověk dospěje na tuto úroveň, postupně pozná Nejvyšší Osobnost Božství, a jakmile bude znát Kṛṣṇu, bude vysvobozený z hmotného otroctví.

Solo a quien es devoto le es posible seguir las instrucciones de Kṛṣṇa, pues la instrucción de Kṛṣṇa es que seamos Sus devotos. Man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru: «Piensa siempre en Mí, sé Mi devoto, adórame y ofréceme tu homenaje» (Bg. 18.65). Pensar siempre en Kṛṣṇa significa cantar elmantra Hare Kṛṣṇa; pero esto solo el devoto iniciado puede hacerlo. En cuanto nos hacemos devotos, nos ocupamos en la adoración de la Deidad (mad-yājī). El devoto ofrece constantemente reverencias al Señor y al maestro espiritual. Este principio es la vía reconocida para elevarse al plano del bhakti. En cuanto alcanzamos ese nivel, vamos entendiendo gradualmente a la Suprema Personalidad de Dios, y por el simple hecho de entender a Kṛṣṇa, nos liberamos del cautiverio material.