Skip to main content

Sloka 49

Text 49

Verš

Text

naite guṇā na guṇino mahad-ādayo ye
sarve manaḥ prabhṛtayaḥ sahadeva-martyāḥ
ādy-antavanta urugāya vidanti hi tvām
evaṁ vimṛśya sudhiyo viramanti śabdāt
naite guṇā na guṇino mahad-ādayo ye
sarve manaḥ prabhṛtayaḥ sahadeva-martyāḥ
ādy-antavanta urugāya vidanti hi tvām
evaṁ vimṛśya sudhiyo viramanti śabdāt

Synonyma

Synonyms

na — ani; ete — všechny tyto; guṇāḥ — tři kvality hmotné přírody; na — ani; guṇinaḥ — božstva vládnoucí třem kvalitám hmotné přírody (zvláště Pán Brahmā, božstvo vládnoucí vášni, a Pán Śiva, božstvo vládnoucí nevědomosti); mahat-ādayaḥ — pět prvků, smysly a objekty smyslového vnímání; ye — ty, které; sarve — všechny; manaḥ — mysl; prabhṛtayaḥ — a tak dále; saha-deva-martyāḥ — s polobohy a smrtelnými lidskými bytostmi; ādi-anta-vantaḥ — jejichž život má počátek a konec; urugāya — ó Nejvyšší Pane, jehož oslavují všichni světci; vidanti — znají; hi — zajisté; tvām — Tebe; evam — takto; vimṛśya — uvažující; sudhiyaḥ — všichni moudří lidé; viramanti — upouštějí; śabdāt — od studia či pochopení Véd.

na — neither; ete — all these; guṇāḥ — three qualities of material nature; na — nor; guṇinaḥ — the predominating deities of the three modes of material nature (namely Lord Brahmā, the predominating deity of passion, and Lord Śiva, the predominating deity of ignorance); mahat-ādayaḥ — the five elements, the senses and the sense objects; ye — those which; sarve — all; manaḥ — the mind; prabhṛtayaḥ — and so on; saha-deva-martyāḥ — with the demigods and the mortal human beings; ādi-anta-vantaḥ — who all have a beginning and end; urugāya — O Supreme Lord, who are glorified by all saintly persons; vidanti — understand; hi — indeed; tvām — Your Lordship; evam — thus; vimṛśya — considering; sudhiyaḥ — all wise men; viramanti — cease; śabdāt — from studying or understanding the Vedas.

Překlad

Translation

Ani tři kvality hmotné přírody (sattva-guṇa, rajo-guṇa a tamo-guṇa), ani božstva vládnoucí těmto třem kvalitám, ani pět hrubých prvků, ani mysl, ani polobozi či lidské bytosti Tě nemohou poznat, protože všichni podléhají zrození a zániku. Když to duchovně pokročilé osoby uváží, začínají vykonávat oddanou službu. Tito moudří lidé se nenamáhají se studiem Véd, ale věnují se místo toho praktické oddané službě.

Neither the three modes of material nature [sattva-guṇa, rajo-guṇa and tamo-guṇa], nor the predominating deities controlling these three modes, nor the five gross elements, nor the mind, nor the demigods nor the human beings can understand Your Lordship, for they are all subjected to birth and annihilation. Considering this, the spiritually advanced have taken to devotional service. Such wise men hardly bother with Vedic study. Instead, they engage themselves in practical devotional service.

Význam

Purport

Již na několika místech bylo uvedeno, že Nejvyššího Pána lze poznat jedině oddanou službou (bhaktyā mām abhijānāti). Ten, kdo je inteligentní — oddaný — nevěnuje příliš mnoho pozornosti procesům popsaným ve śloce 46 (mauna-vrata-śruta-tapo-'dhyayana-sva-dharma). Takoví oddaní se poté, co poznali Nejvyššího Pána prostřednictvím oddané služby, již nezajímají o studium Véd. To je dokonce potvrzeno i v samotných Védách: kim arthā vayam adhyeṣyāmahe kim arthā vayam vakṣyāmahe. K čemu je dobré studovat tolik védských písem? K čemu je dobré je různými způsoby vysvětlovat? Vayam vakṣyāmahe. Nikdo nemusí studovat žádná další védská písma, ani je nemusí popisovat pomocí filozofické spekulace. Bhagavad-gītā (2.52) také uvádí:

As stated in several places, bhaktyā mām abhijānāti: only by devotional service can the Supreme Lord be understood. The intelligent person, the devotee, does not bother much about the practices mentioned in text 46 (mauna-vrata-śruta-tapo-’dhyayana-sva-dharma). After understanding the Supreme Lord through devotional service, such devotees are no longer interested in studies of the Vedas. Indeed, this is confirmed in the Vedas also. The Vedas say, kim arthā vayam adhyeṣyāmahe kim arthā vayam vakṣyāmahe. What is the use of studying so many Vedic literatures? What is the use of explaining them in different ways? Vayam vakṣyāmahe. No one needs to study any more Vedic literatures, nor does anyone need to describe them by philosophical speculation. Bhagavad-gītā (2.52) also says:

yadā te moha-kalilaṁ
buddhir vyatitariṣyati
tadā gantāsi nirvedaṁ
śrotavyasya śrutasya ca
yadā te moha-kalilaṁ
buddhir vyatitariṣyati
tadā gantāsi nirvedaṁ
śrotavyasya śrutasya ca

Když člověk pomocí oddané služby pozná Nejvyšší Osobnost Božství, ukončí studium védských písem. Jinde je řečeno: ārādhito yadi haris tapasā tataḥ kim. Pokud člověk zná Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, a slouží Mu, již se nemusí podrobovat přísné askezi a tak dále. Pokud však po podstupování velké askeze nepozná Nejvyšší Osobnost Božství, jeho úsilí bylo zbytečné.

When one understands the Supreme Personality of Godhead by executing devotional service, one ceases the practice of studying the Vedic literature. Elsewhere it is said, ārādhito yadi haris tapasā tataḥ kim. If one can understand the Supreme Personality of Godhead and engage in His service, there is no more need of severe austerities, penances and so on. However, if after performing severe austerities and penances one does not understand the Supreme Personality of Godhead, such practices are useless.