Sloka 45

Text 45

Verš

Texto

yan maithunādi-gṛhamedhi-sukhaṁ hi tucchaṁ
kaṇḍūyanena karayor iva duḥkha-duḥkham
tṛpyanti neha kṛpaṇā bahu-duḥkha-bhājaḥ
kaṇḍūtivan manasijaṁ viṣaheta dhīraḥ

Synonyma

Palabra por palabra

yat — to, co (je určeno k hmotnému smyslovému požitku); maithuna-ādi — jako například hovory o sexu, čtení o sexu nebo holdování sexu (ať doma nebo mimo domov, například v nějakém klubu); gṛhamedhi-sukham — všechny druhy hmotného štěstí založeného na připoutanosti k rodině, společnosti, přátelství atd.; hi — zajisté; tuccham — nepatrné; kaṇḍūyanena — se svěděním; karayoḥ — dvou rukou (aby se ulevilo svědění); iva — jako; duḥkha-duḥkham — různé druhy neštěstí (do kterých se člověk dostává po takovém svědivém smyslovém požitku); tṛpyanti — jsou uspokojeni; na — nikdy; iha — hmotným smyslovým požitkem; kṛpaṇāḥ — hlupáci; bahu-duḥkha-bhājaḥ — vystaveni různým druhům hmotného neštěstí; kaṇḍūti-vat — dokáže-li se někdo z takového svědění poučit; manasi-jam — které je pouze výplodem mysli (ve skutečnosti nepřináší žádné štěstí); viṣaheta — a snáší (takové svědění); dhīraḥ — (může se z něho stát) dokonalá, rozvážná osoba.

yat — eso que (está destinado a la complacencia material de los sentidos); maithuna-ādi — representado por hablar de la vida sexual, leer literatura sexual o disfrutar de la vida sexual (en el hogar o fuera, en un club, por ejemplo); gṛhamedhi-sukham — todas las formas de felicidad material basadas en el apego a la familia, la sociedad, la amistad, etc.; hi — en verdad; tuccham — insignificante; kaṇḍūyanena — con el picor; karayoḥ — de las dos manos (para aliviar el picor); iva — como; duḥkha-duḥkham — distintos tipos de infelicidad (que vienen tras esa complacencia de los sentidos, que es como un picor); tṛpyanti — se satisfacen; na — nunca; iha — en la complacencia material de los sentidos; kṛpaṇāḥ — los necios; bahu-duḥkha-bhājaḥ — sujetos a distintas clases de infelicidad material; kaṇḍūti-vat — si se puede aprender de ese picor; manasi-jam — que no es más que una invención mental (en realidad no hay felicidad); viṣaheta — y tolerar (ese picor); dhīraḥ — (se puede llegar a ser) una persona sobria, completamente perfecta.

Překlad

Traducción

Sex je jako škrábat se jednou rukou na druhé, aby se ulevilo svědění. Gṛhamedhī — takzvaní gṛhasthové, kteří nemají žádné duchovní poznání — si myslí, že toto svědění je nejvyšší úrovní štěstí, i když je ve skutečnosti zdrojem neštěstí. Kṛpaṇové — hlupáci, kteří jsou opakem brāhmaṇů — nejsou uspokojeni ani opakovaným smyslovým požitkem. Ti, kdo jsou však rozvážní a snášejí toto svědění — dhīrové — nepodléhají utrpení hlupáků a darebáků.

La vida sexual se compara al acto de frotarse las manos para aliviar un picor. Los gṛhamedhis, los falsosgṛhasthas carentes de conocimiento espiritual, creen que ese picor es el grado más alto de felicidad posible, aunque en realidad no es más que una fuente de aflicción. Los kṛpaṇas, los necios que son lo opuesto de losbrāhmaṇas, se entregan una y otra vez al disfrute de los sentidos sin alcanzar la satisfacción. Sin embargo, los que son dhīras, los que son sobrios y pueden tolerar ese picor, no están sujetos a los sufrimientos de los necios y sinvergüenzas.

Význam

Significado

Materialisté si myslí, že holdovat sexu je největším štěstím v tomto hmotném světě, a proto podrobně plánují, jak uspokojit své smysly, zvláště genitálie. S tím se setkáme všude a zvláště v západním světě, kde existuje mnoho možností k různým druhům sexuálního uspokojení. Nikomu to však ve skutečnosti nepřináší štěstí. Dokonce ani hippies, kteří se vzdali veškerého materialistického pohodlí svých otců a dědů, se nedokáží vzdát smyslové radosti pocházející ze sexu. Takoví lidé jsou zde nazváni kṛpaṇové, lakomci. Lidská forma života je velkým darem, neboť umožňuje dosáhnout cíle naší existence. Vinou nedostatku vzdělání a kultury se však lidé bohužel stávají oběťmi falešného štěstí v podobě sexu. Prahlāda Mahārāja proto doporučuje, aby se člověk nenechal svést touto civilizací smyslového požitku, a zvláště ne sexem. Měl by být naopak rozvážný, vyhýbat se uspokojování smyslů a být si vědom Kṛṣṇy. Člověk posedlý chtíčem, který je přirovnán k hloupému lakomci, nikdy nedosáhne smyslovým požitkem štěstí. Vliv hmotné přírody je velice obtížné překonat, ale Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (7.14): mām eva ye prapadyante māyām etāṁ taranti te — ten, kdo se dobrovolně odevzdá lotosovým nohám Kṛṣṇy, může být velmi snadno zachráněn.

Los materialistas piensan que entregarse a la vida sexual es la felicidad más elevada del mundo material; en consecuencia, elaboran complicados planes para satisfacer sus sentidos, y especialmente los genitales. Esto puede verse en todas partes, y de modo especial en el mundo occidental, donde hay muchos sistemas establecidos para obtener satisfacción sexual. Sin embargo, nadie ha logrado ser feliz de esa manera. Los hippies, por ejemplo, abandonaron todas las comodidades materiales de sus padres y abuelos, pero no pudieron abandonar la extraordinaria sensación de felicidad que se obtiene con la vida sexual. En este verso, a esa clase de personas se las califica de kṛpaṇas, avaros. La forma humana de vida es un gran bien, pues en ella podemos cumplir el objetivo de la existencia. Sin embargo, la gran desdicha es que, por falta de educación y de cultura, la gente cae víctima de la falsa felicidad de la vida sexual. Prahlāda Mahārāja nos aconseja, por lo tanto, que no nos dejemos descarriar por esa civilización de complacencia sensorial, y, en especial, por la vida sexual. Por el contrario, debemos ser sobrios, evitar la complacencia de los sentidos, y ser conscientes de Kṛṣṇa. La persona lujuriosa, a quien se compara con un necio avaro, nunca alcanza la felicidad mediante la complacencia de los sentidos. La influencia de la naturaleza material es muy difícil de superar, pero, como Kṛṣṇa afirma en el Bhagavad-gītā (7.14): mām eva ye prapadyante, māyām etāṁ taranti te: El que se entrega voluntariamente a los pies de loto de Kṛṣṇa no tendrá dificultad en salvarse.

K nízké úrovni štěstí pocházejícího ze sexu říká Yāmunācārya:

En relación con la felicidad de bajo género que se obtiene de la vida sexual, Yāmunācārya dice:

yadāvadhi mama cetaḥ kṛṣṇa-padāravinde
nava-nava-rasa-dhāmanudyata rantum āsīt
tadāvadhi bata nārī-saṅgame smaryamāne
bhavati mukha-vikāraḥ suṣṭu niṣṭhīvanaṁ ca

“Od té doby, co se věnuji transcendentální láskyplné službě Kṛṣṇovi a nacházím v Něm stále novou blaženost, si nad myšlenkou na sexuální požitek musím odplivnout a rty se mi zkřiví nechutí.” Yāmunācārya byl dříve mocným králem, který si různě vychutnával sexuální radosti, ale jelikož později začal sloužit Pánu, zakoušel duchovní blaženost a myšlenky na sex nenáviděl. Jakmile ho něco takového napadlo, znechuceně si odplivl.

«Desde que me ocupo en el servicio amoroso trascendental de Kṛṣṇa, saboreando en Él un placer siempre nuevo, cuando pienso en el placer sexual, escupo en el pensamiento, y mis labios se tuercen con asco». Yamunācārya había sido un gran rey que disfrutó mucho de la felicidad sexual; más tarde se ocupó en el servicio del Señor, y desde entonces disfrutaba de bienaventuranza espiritual y detestaba pensar en la vida sexual. Cuando encontraba en su mente algún pensamiento de tipo sexual, escupía lleno de asco.