Sloka 24
Text 24
Verš
Text
āyuḥ śriyaṁ vibhavam aindriyam āviriñcyāt
necchāmi te vilulitān uruvikrameṇa
kālātmanopanaya māṁ nija-bhṛtya-pārśvam
āyuḥ śriyaṁ vibhavam aindriyam āviriñcyāt
necchāmi te vilulitān uruvikrameṇa
kālātmanopanaya māṁ nija-bhṛtya-pārśvam
Synonyma
Synonyms
tasmāt — proto; amūḥ — veškerý tento (majestát); tanu-bhṛtām — ve vztahu k živým bytostem s hmotnými těly; aham — já; āśiṣaḥ ajñaḥ — dobře obeznámen s výsledky takových požehnání; āyuḥ — dlouhý život; śriyam — hmotné bohatství; vibhavam — vliv a sláva; aindriyam — to vše určené k uspokojování smyslů; āviriñcyāt — počínaje Pánem Brahmou (až po malého mravence); na — ne; icchāmi — chci; te — Tebou; vilulitān — podléhající zničení; uru-vikrameṇa — který jsi nesmírně mocný; kāla-ātmanā — jakožto vládce času; upanaya — prosím přiveď; mām — mě; nija-bhṛtya-pārśvam — do společnosti Tvého věrného služebníka, Tvého oddaného.
tasmāt — therefore; amūḥ — all those (opulences); tanu-bhṛtām — with reference to living entities possessing material bodies; aham — I; āśiṣaḥ ajñaḥ — knowing well the results of such benedictions; āyuḥ — a long duration of life; śriyam — material opulences; vibhavam — influence and glories; aindriyam — all meant for sense gratification; āviriñcyāt — beginning from Lord Brahmā (down to the small ant); na — not; icchāmi — I want; te — by You; vilulitān — subject to be finished; uru-vikrameṇa — who are extremely powerful; kāla-ātmanā — as the master of the time factor; upanaya — kindly take to; mām — me; nija-bhṛtya-pārśvam — the association of Your faithful servant, Your devotee.
Překlad
Translation
Můj milý Pane, nyní mám dokonalou zkušenost se světským bohatstvím, mystickou mocí, délkou života a dalšími hmotnými rozkošemi, jichž si užívají všechny živé bytosti od Pána Brahmy až po mravence. Ty je v podobě mocného času všechny zničíš. Na základě své zkušenosti po nich proto netoužím. Můj milý Pane, žádám Tě, abys mi umožnil setkat se s Tvým čistým oddaným a nechal mě sloužit mu jako upřímný služebník.
My dear Lord, now I have complete experience concerning the worldly opulence, mystic power, longevity and other material pleasures enjoyed by all living entities, from Lord Brahmā down to the ant. As powerful time, You destroy them all. Therefore, because of my experience, I do not wish to possess them. My dear Lord, I request You to place me in touch with Your pure devotee and let me serve him as a sincere servant.
Význam
Purport
Každý inteligentní člověk může studiem Śrīmad-Bhāgavatamu získat stejnou zkušenost jako Prahlāda Mahārāja, a to prostřednictvím historických událostí, uvedených v tomto velkém spisu duchovního poznání. Po vzoru Prahlāda Mahārāje bychom se měli důkladně přesvědčit o tom, že veškeré hmotné bohatství může být každým okamžikem ztraceno. Dokonce i toto tělo, jemuž se snažíme zajistit tolik smyslových rozkoší, může kdykoliv zaniknout. Duše je však věčná. Na hanyate hanyamāne śarīre — duše není nikdy zničena, ani když zanikne tělo. Inteligentní člověk by se proto měl zajímat o štěstí duše, nikoliv těla. I v případě, že živá bytost získá tělo s tak dlouhým životem, jaký má Pán Brahmā a ostatní velcí polobozi — i to bude zničeno. Inteligentní člověk by se tedy měl zajímat o duši, jíž nikdy zničit nelze.
By studying Śrīmad-Bhāgavatam, every intelligent man can get experience like that of Prahlāda Mahārāja through the historical incidents mentioned in this great literature of spiritual knowledge. By following in the footsteps of Prahlāda Mahārāja, one should gain thorough experience that all material opulence is perishable at every moment. Even this body, for which we try to acquire so many sensual pleasures, may perish at any time. The soul, however, is eternal. Na hanyate hanyamāne śarīre: the soul is never vanquished, even when the body is destroyed. An intelligent man, therefore, should care for the happiness of the spirit soul, not of the body. Even if one receives a body with a long duration of life, like those of Lord Brahmā and the other great demigods, it will also be destroyed, and therefore an intelligent man should be concerned with the imperishable spirit soul.
Aby se živá bytost zachránila, musí přijmout útočiště u čistého oddaného. Narottama dāsa Ṭhākura proto říká: chāḍiyā vaiṣṇava-sevā nistāra pāyeche kebā. Ten, kdo se chce zachránit před ničivým vlivem hmotné přírody, který vzniká kvůli hmotnému tělu, musí rozvíjet vědomí Kṛṣṇy a snažit se Kṛṣṇu dokonale poznat. Bhagavad-gītā (4.9) uvádí: janma karma ca me divyam evaṁ yo vetti tattvataḥ. Je třeba Kṛṣṇu poznat takového, jaký je, a to lze jedině službou čistému oddanému. Prahlāda Mahārāja se proto modlí, aby mu Pán Nṛsiṁhadeva neudílel žádné hmotné bohatství a raději ho přivedl ke svému čistému oddanému a služebníkovi. Každý inteligentní člověk v tomto hmotném světě musí následovat Prahlāda Mahārāje (mahājano yena gataḥ sa panthāḥ). Prahlāda Mahārāja si nechtěl užívat majetku, který po sobě zanechal jeho otec; chtěl se raději stát služebníkem Pánova služebníka. Civilizaci, která podléhá iluzi a neustále usiluje o štěstí prostřednictvím hmotného rozvoje, Prahlāda Mahārāja a ti, kdo kráčejí přesně v jeho stopách, zavrhují.
To save oneself, one must take shelter of a pure devotee. Narottama dāsa Ṭhākura therefore says, chāḍiyā vaiṣṇava-sevā nistāra pāyeche kebā. If one wants to save himself from material nature’s onslaughts, which arise because of the material body, one must become Kṛṣṇa conscious and try to fully understand Kṛṣṇa. As stated in Bhagavad-gītā (4.9), janma karma ca me divyam evaṁ yo vetti tattvataḥ. One should understand Kṛṣṇa in truth, and this one can do only by serving a pure devotee. Thus Prahlāda Mahārāja prays that Lord Nṛsiṁhadeva place him in touch with a pure devotee and servant instead of awarding him material opulence. Every intelligent man within this material world must follow Prahlāda Mahārāja. Mahājano yena gataḥ sa panthāḥ. Prahlāda Mahārāja did not want to enjoy the estate left by his father; rather, he wanted to become a servant of the servant of the Lord. The illusory human civilization that perpetually endeavors for happiness through material advancement is rejected by Prahlāda Mahārāja and those who strictly follow in his footsteps.
Existují různé druhy hmotného bohatství, odborně zvané bhukti, mukti a siddhi. Bhukti znamená nacházet se ve velice dobrém postavení, například ve společnosti polobohů na vyšších planetárních soustavách, kde je možné si do nejvyšší míry užívat hmotného smyslového požitku. Mukti se vztahuje na znechucení hmotným rozvojem a touhu po splynutí s Nejvyšším. Siddhi znamená věnovat se náročné meditaci po vzoru yogīnů za účelem dosažení osmi druhů dokonalosti (aṇimā, laghimā, mahimā atd.). Všichni ti, kdo touží po nějakém hmotném pokroku prostřednictvím bhukti, mukti nebo siddhi, časem neuniknou trestu a vrátí se k hmotným činnostem. Prahlāda Mahārāja to vše zavrhl; chtěl se pouze stát učněm pod vedením čistého oddaného.
There are different types of material opulence, known technically as bhukti, mukti and siddhi. Bhukti refers to being situated in a very good position, like a position with the demigods in the higher planetary systems, where one can enjoy material sense gratification to the greatest extent. Mukti refers to being disgusted with material advancement and thus desiring to become one with the Supreme. Siddhi refers to executing a severe type of meditation, like that of the yogīs, to attain eight kinds of perfection (aṇimā, laghimā, mahimā, etc.). All who desire some material advancement through bhukti, mukti or siddhi are punishable in due course of time, and they return to material activities. Prahlāda Mahārāja rejected them all; he simply wanted to engage as an apprentice under the guidance of a pure devotee.